Modelování mikrovlnných struktur na bázi SIIG

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Dobře známý dielektrický vlnovod se zemní deskou dosahuje v oblasti milimetrových vlnzajímavých výsledků. Oproti běžným typům vedení a vlnovodů se vyznačuje především svýmnízkým průchozím útlumem pro kmitočty blížící se 100 GHz. Tato práce se detailně zabývájeho vlastnostmi a především typem úpravy vysokopermitivitního substrátu pro dosaženíimplementace vlnovodu do dielektrické desky (SIIG). Práce dále obsahuje i návrhy pro různézpůsoby přechodu z běžně používaných vedení a vlnovodů. Za pomoci simulace, využívajícímetodu konečných prvků, je dosaženo hodnoty útlumu pod hranici 2 dB, která odpovídá délcevlnovodu 2 cm a obsahuje mimo samotného vlnovodu i dvojici přechodů. V neposlední řaděje v této práci navržen také způsob výroby a uplatnění SIIG vlnovodu v praxi.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Tomáš Teplý

Strana 36 z 45

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
5 obr.3 Ztráty reálných materiál Doposud byly práci představeny výsledky pro modely, které obsahují bezeztrátové materiály. 5. Každý výrobce pro svůj materiál ztráty dielektriku ěření těchto ztrát probíhá frekvencích nižších, než pro které je edstavený vlnovod navržený (běžně 100 MHz GHz). Hlavní složkou energie pole energii t definuje, avšak většina měření t představený vlnovod navržený (b navýšit.5 obr. tímto p výrobě počítat, protože jej nelze praxi ú ůsobených vyzařováním energie pro CPW mikropáskový 5. obrázku koplanární přechod barvu modrou, mikropáskový poté jsou stejných grafech vloženy materiály. Pro tento případ bude t ko adekvátní navýšení jeví trojnásobek pětinásobek pů ené frekvenci GHz. důvodu výpočtu ztrát přechodu použití takovéhoto charakteru materiálu pot výsledné ztráty vyšší.006 tenké teflonové vrstvy 0. 36 pro CPW mikropáskový edstaveny výsledky pro modely, které obsahují bezeztrátové ováním struktury vlnovodu jeho ři reálném použití jsou ztrát dielektriku jsou ztráty vlivem přeměny ztráty dielektriku chto ztrát probíhá frekvencích nižších, než pro které je řípad bude třeba ztráty tinásobek původní hodnoty, ené frekvenci GHz. 5. Výsledný průběh prů initele odrazu vstupu lze prohlédnout obr. Jak obrázků ztrátových materiálů nevykazuje velký rozdíl oproti pr tvrzení ovšem neplatí pro př ideálního ztrátového modelu místy více než dB. Jako adekvátní navýšení jeví trojnásobek p změřené frekvenci GHz. Pro srovnání edešlých simulací pro ideální červený) použitím hu ideálními materiály.Obr. Výsledné ztráty dielektriku korundové kermaiky tedy budou 0.4: Srovnání ztrát způsobených vyza přechod. Výsledné ztráty dielektriku korundové kermaiky tedy budou 0.6. 5. Stejně jako p řechod barvu modrou, mikropáskový poté červenou. Pro srovnání jsou stejných grafech vloženy čárkovaně výsledky předešlých simulací .3 Ztráty reálných materiálů Doposud byly práci představeny výsledky pro modely, které obsahují bezeztrátové čtu ztrát způsobené vyzařováním struktury vlnovodu jeho echodu použití takovéhoto charakteru materiálu potřeba, avšak při reálném použití jsou vyšší.6. Toto řechodu dosahuje rozdílu ídavným útlumem třeba ve . Hlavní složkou reálných ztrát dielektriku jsou ztráty vlivem p energie pole energii tepelnou. Toto ovšem neplatí pro přechod koplanární (modrý). Pro detailnější porovnání rozdílů ů ěhu, konkrétně pásmo jednovidovosti, které výsledk ínat kritickým kmitočtem dominantního vidu (77,7 GHz) kon druhého vidu, který vlnovodem šíří (97,0 GHz).00045. Tento přechodu dosa ideálního ztrátového modelu místy více než dB. Jak obrázků zřejmé, tak mikropáskový přechod (červený) použitím ů nevykazuje velký rozdíl oproti průběhu ideálními materiály. Výsledné ztráty dielektriku korundové kermaiky tedy budou jší porovnání rozdílů bude vhodné se pásmo jednovidovosti, které výsledků modální ) končit frekvencí ů průchozího útlumu a Stejně jako předchozím červenou.006 tenké teflonové vrstvy 0.00045 zaměřit jen část průběhu, konkrétn analýzy mělo začínat kritickým kmito druhého vidu, který vlnovodem ší činitele odrazu vstupu lze prohlédnout obr. 5. 5. 5. tímto přídavným útlumem t ítat, protože jej nelze praxi účině kompenzovat