Realizace prvního funkčního hromosvodu v českých zemích je přisuzována Václavu Prokopu Divišovi na konci 18. století. Princip ochranného systému zůstal zachován do současné doby. S rozvojem měření a nových vědeckých poznatků z fyziky bleskového výboje byla snaha zavedené systémy modifikovat. Vylepšené jímací tyče byly již v 19. století nabízeny různými obchodními organizacemi. Leo Szilard, spolupracovník Marie Curieové, navrhl použití radioaktivních prvků ke zlepšení ochranného účinku tyčových jímačů. Jeho nápad byl po osmnácti letech realizován firmou Helita [1]. Zmínka v české literatuře o koncepci aktivních jímačů v oboru ochrany před bleskem je v knize z roku 1957 pod názvem Bouřky a ochrana před bleskem [2]: Radioaktivní hromosvod užívá na jímačích radioaktivních solí, které způsobují ionisaci ovzduší a do určité míry zvyšují účinnost hromosvodu. Tento druh se užíval především ve Francii, ale v praxi se skoro nevyskytuje ...
Poznámky redaktora
Výška stožáru 16 m.3 tab. 5. Proto byl jímač znovu instalován na bioplynové stanici jako ochrana před bleskem.2 [10] mebušné směsi, výhřevnost 10 kW·h·m–3, hustoda: tota 0,72 kg·m–3, poměr hustoty ke vzduchu valící koule, 0,55, zápalná teplota 595 °C, hranice zá– ochranného úhlu, palnosti (plyn ve vzduchu) 4,4 16,5 %, mřížové soustavy.2 [3] metoda ochranného poloměru Rp, který dán
8 20
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
ΔL (m)
ELEKTRO 11/2011
25
. Stožár byl spojen uzemňovací soustavou a celkový zemní odpor činil Následek nesprávně vypracovaného návrhu ochrany před bleskem podle 17-102 [3] ten, blesk udeřil do horního dílu fermentoru, který byl vzdálen jen 26,05 m od jímače ESE. 6
h (m)
by porovnáním průmětu do vodorovné a svislé roviny, ČSN 62305-3 podle čl. Přitom ochranný poloměr (ochranný prostor) daného jímače ESE činí 62 m (obr. zápalná teplota 700 °C, hranice zápalnosb) návrh počtu svodů: (plyn ve vzduchu) 22 %, teoretická 17-102 podle čl. Bioplyn vzniká mikrobiologickým rozkladem organických složek biomasy (bioplyn tvořen asi 60 % metanu, 35 % foto: HZS oxidu uhličitého, 4 % vodní páry, 1 % dalších stopových plynů). Horní uzavírací víko nacházelo ve vzdálenosti asi 6 m digestát jihovýchodně od nádrže. Zpráva o revizi, která byla vypracována revizním technikem, není v souladu s technickými požadavky obsaženými v normě ČSN 33 1500 [19] z těchto důvodů: francouzská norma 17-102 [3] není platná na území ČR, neexistuje oficiální překlad této normy vydaný ÚNMZ, revizní technici nejsou přezkušování Technickou inspekcí České republiky, a tudíž ani neznají požadavky 17-102 [3]. 2. Přitom projektová dokumentace byla jednoznačně zpracována jen podle francouzské normy 17-102 [3]. teoretická potřeba vzduchu 9,5 m3 pro 1 m3 Všechny tyto metody respektují přirozemetanu, chování bleskového výboje, a tedy berou bioplyn: výhřevnost 6 kW·h·m–3, hustota v potaz rychlost vstřícného výboje v = 1,21 kg·m–3, poměr hustoty ke vzduchu 0,9, cm/µs [1]. Celkový pohled na umístění jímače ESE, který Pozn. 2. Jímací soustava byla tvořena samostatně stojícím stožárem, na jehož konci byl umístěn aktivní jímač. Výsledek měření: Zařízení plně funkční. Plastová přečerpávací nádrž otevřeným potrubím vzájemně propofoto: HZS jena s nádrží fermentoru, a tvoří tak spojené nádoby. [10] počet svodů vypočítán podle obvodu stavby. Plastové Obr.
Rp (m) 50
Rp 62 m 60 70
Obr. 9). hlediska bezpečnosti zařízení schopné provozu. Tabulka pro určení ochranného poloměru podle 17-102
Projektová dokumentace a zpráva o revizi
Projektová dokumentace byla zpracována autorizovaným inženýrem ČKAIT podle francouzské normy 17-102 [3] a souboru českých technických norem ČSN 62305-1 [8]. 8), ve vodě, nad hladinou zplyní a tvoří vý– ČSN 62305-3 podle čl. Rovněž bylo poškozeno a vytrženo horní uzavírací víko plastové přečerpávací nádrže. [11]. V době požáru byla ve skladovací nádrži fermentoru naskladněna biomasa do výšky asi 3 000 mm. Pohled do poškozené vnitřní jímky fermentoru, která víko bylo vytrženo vlivem ex- celá nachází v ochranném prostoru jímače ESE plozivního vyhoření (výbuchu) nahromaděného bioplynu v projímač ESE storu nad hladinou digestátu (bive výšce omasy) jímací plachtou fermentoru. Den po úderu blesku byl aktivní jímač (ESE) demontován odeslán ke kontrolnímu měření.
Závěr zprávy o revizi
Zařízení ochrany před bleskem (hromosvod) uzemnění provedeno podle projektové dokumentace, dokumentace výrobce, ČSN 33 2000-5-54 souladu s francouzskou normou 17-102 [3]. Paradoxem na této záležitosti je, uvedené normy jsou v přímém rozporu v těchto bodech [12], [18]: konstrukce ochranného prostoru jímače: 17-102 podle čl. Požárně technické vzdálen 13 m od okraje fermentoru charakteristiky látek (PTCH), které podílely na hoření: rychlostí vstřícného výboje v = 100 cm/µs metan: směsi plynu vzduchem jsou vý[1]; tento předpoklad nerespektuje přirobušné, plyn lehčí než vzduch, nerozpustzené chování bleskového výboje (obr.elektrotechnická praxe
byla také poškozena část zateplejímač obvodové konstrukce fermenESE toru (zateplení z minerální vaty a plechové opláštění z trapézových šablon).2 [3] počet svopotřeba vzduchu 5,7 pro bioplynu, jeden nebo dva určen podle výšky stav– PVC polyvinylchlorid: teploty vzplanutí v rozmezí 300 410 °C, teploty vznícení v rozmezí 420 435 °C, 20 m PES polyesterová síťovina: teploty vzpla0 10 20 30 40 nutí v rozmezí 445 455 °C, teploty vznícení v rozmezí 470 475 °C, textilie impregnovaná PVAC: teploty vzplah 5 m nutí 375 °C. 5. Obr
