Realizace prvního funkčního hromosvodu v českých zemích je přisuzována Václavu Prokopu Divišovi na konci 18. století. Princip ochranného systému zůstal zachován do současné doby. S rozvojem měření a nových vědeckých poznatků z fyziky bleskového výboje byla snaha zavedené systémy modifikovat. Vylepšené jímací tyče byly již v 19. století nabízeny různými obchodními organizacemi. Leo Szilard, spolupracovník Marie Curieové, navrhl použití radioaktivních prvků ke zlepšení ochranného účinku tyčových jímačů. Jeho nápad byl po osmnácti letech realizován firmou Helita [1]. Zmínka v české literatuře o koncepci aktivních jímačů v oboru ochrany před bleskem je v knize z roku 1957 pod názvem Bouřky a ochrana před bleskem [2]: Radioaktivní hromosvod užívá na jímačích radioaktivních solí, které způsobují ionisaci ovzduší a do určité míry zvyšují účinnost hromosvodu. Tento druh se užíval především ve Francii, ale v praxi se skoro nevyskytuje ...
Poznámky redaktora
Zpráva o revizi, která byla vypracována revizním technikem, není v souladu s technickými požadavky obsaženými v normě ČSN 33 1500 [19] z těchto důvodů: francouzská norma 17-102 [3] není platná na území ČR, neexistuje oficiální překlad této normy vydaný ÚNMZ, revizní technici nejsou přezkušování Technickou inspekcí České republiky, a tudíž ani neznají požadavky 17-102 [3]. 8), ve vodě, nad hladinou zplyní a tvoří vý– ČSN 62305-3 podle čl. Výsledek měření: Zařízení plně funkční. teoretická potřeba vzduchu 9,5 m3 pro 1 m3 Všechny tyto metody respektují přirozemetanu, chování bleskového výboje, a tedy berou bioplyn: výhřevnost 6 kW·h·m–3, hustota v potaz rychlost vstřícného výboje v = 1,21 kg·m–3, poměr hustoty ke vzduchu 0,9, cm/µs [1]. Horní uzavírací víko nacházelo ve vzdálenosti asi 6 m digestát jihovýchodně od nádrže. Přitom ochranný poloměr (ochranný prostor) daného jímače ESE činí 62 m (obr. Den po úderu blesku byl aktivní jímač (ESE) demontován odeslán ke kontrolnímu měření. 5. Celkový pohled na umístění jímače ESE, který Pozn. Bioplyn vzniká mikrobiologickým rozkladem organických složek biomasy (bioplyn tvořen asi 60 % metanu, 35 % foto: HZS oxidu uhličitého, 4 % vodní páry, 1 % dalších stopových plynů). [10] počet svodů vypočítán podle obvodu stavby. Plastové Obr.elektrotechnická praxe
byla také poškozena část zateplejímač obvodové konstrukce fermenESE toru (zateplení z minerální vaty a plechové opláštění z trapézových šablon). Výška stožáru 16 m. Plastová přečerpávací nádrž otevřeným potrubím vzájemně propofoto: HZS jena s nádrží fermentoru, a tvoří tak spojené nádoby. Paradoxem na této záležitosti je, uvedené normy jsou v přímém rozporu v těchto bodech [12], [18]: konstrukce ochranného prostoru jímače: 17-102 podle čl. 9).3 tab.2 [10] mebušné směsi, výhřevnost 10 kW·h·m–3, hustoda: tota 0,72 kg·m–3, poměr hustoty ke vzduchu valící koule, 0,55, zápalná teplota 595 °C, hranice zá– ochranného úhlu, palnosti (plyn ve vzduchu) 4,4 16,5 %, mřížové soustavy. 5. Pohled do poškozené vnitřní jímky fermentoru, která víko bylo vytrženo vlivem ex- celá nachází v ochranném prostoru jímače ESE plozivního vyhoření (výbuchu) nahromaděného bioplynu v projímač ESE storu nad hladinou digestátu (bive výšce omasy) jímací plachtou fermentoru. Přitom projektová dokumentace byla jednoznačně zpracována jen podle francouzské normy 17-102 [3]. Požárně technické vzdálen 13 m od okraje fermentoru charakteristiky látek (PTCH), které podílely na hoření: rychlostí vstřícného výboje v = 100 cm/µs metan: směsi plynu vzduchem jsou vý[1]; tento předpoklad nerespektuje přirobušné, plyn lehčí než vzduch, nerozpustzené chování bleskového výboje (obr. Tabulka pro určení ochranného poloměru podle 17-102
Projektová dokumentace a zpráva o revizi
Projektová dokumentace byla zpracována autorizovaným inženýrem ČKAIT podle francouzské normy 17-102 [3] a souboru českých technických norem ČSN 62305-1 [8]. [11]. hlediska bezpečnosti zařízení schopné provozu. Rovněž bylo poškozeno a vytrženo horní uzavírací víko plastové přečerpávací nádrže. 2. zápalná teplota 700 °C, hranice zápalnosb) návrh počtu svodů: (plyn ve vzduchu) 22 %, teoretická 17-102 podle čl. Proto byl jímač znovu instalován na bioplynové stanici jako ochrana před bleskem.2 [3] metoda ochranného poloměru Rp, který dán
8 20
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
ΔL (m)
ELEKTRO 11/2011
25
. 6
h (m)
by porovnáním průmětu do vodorovné a svislé roviny, ČSN 62305-3 podle čl.
Rp (m) 50
Rp 62 m 60 70
Obr. Obr. Stožár byl spojen uzemňovací soustavou a celkový zemní odpor činil Následek nesprávně vypracovaného návrhu ochrany před bleskem podle 17-102 [3] ten, blesk udeřil do horního dílu fermentoru, který byl vzdálen jen 26,05 m od jímače ESE.2 [3] počet svopotřeba vzduchu 5,7 pro bioplynu, jeden nebo dva určen podle výšky stav– PVC polyvinylchlorid: teploty vzplanutí v rozmezí 300 410 °C, teploty vznícení v rozmezí 420 435 °C, 20 m PES polyesterová síťovina: teploty vzpla0 10 20 30 40 nutí v rozmezí 445 455 °C, teploty vznícení v rozmezí 470 475 °C, textilie impregnovaná PVAC: teploty vzplah 5 m nutí 375 °C. V době požáru byla ve skladovací nádrži fermentoru naskladněna biomasa do výšky asi 3 000 mm. Jímací soustava byla tvořena samostatně stojícím stožárem, na jehož konci byl umístěn aktivní jímač.
Závěr zprávy o revizi
Zařízení ochrany před bleskem (hromosvod) uzemnění provedeno podle projektové dokumentace, dokumentace výrobce, ČSN 33 2000-5-54 souladu s francouzskou normou 17-102 [3]. 2
