|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Tato práce se zabývá rešerší dostupné literatury v oblasti teorie přenosových vedení aověření možnosti simulace dějů na těchto vedeních pomocí vhodného simulačního programu. Zpočátku jde o seznámení s parametry a ději, které charakterizují vedení a jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Tyto parametry jsou následně měřeny a srovnávány s průběhy ze simulací programem PSpice. V další části práce je čtenář seznámen se základy reflektometrie a možnostmi detekce poruch na přenosových vedeních a to jak pomocí základních reflektometrických metod TDR a FDR, tak idalších metod OTDR, MSR a PD-FDR. Pro metody TDR, FDR a MSR byly provedeny experimentální měření se zaměřením na určení polohy různých typů poruch na testovaném vedení..
Pro šíření napětí směru xy
potom platí rovnice
)cos(),( tkxVtxV (26)
a ekvivalentně tomu pro šíření proudu platí
),(
1
)cos(),(
0
0 txV
Z
tkxV
L
C
txI (27)
Záporné znaménko zde proto, magnetické pole vlny, která šíří směru y
je opačné magnetickému poli vlny, která šíří směru x
.
Řešení rovnic (20) (25) reprezentuje šíření vlny směru x
, protože jak narůstá
čas, musí narůstat také cílem zachovat fázi tkx konstanta. (25)
kde úhlová frekvence [rad/s], rychlost světla 3. disperzní vztah
LCk 22
(24)
Rychlost šíření vlny vedením definována vztahem
r
c
LCk
v
1
.
Obecně platí, šíření vlny napětí libovolného tvaru směru x
může být zapsáno
jako
)(),( vtxftxV (28)
kde rychlost šíření vlny vedením [m/s], délka vedení [m] doba šíření
vlny [s].
Pro šíření vlny směru xy
potom platí vztah
)(),( vtxftxV (29)
Obecné vztahy pro šíření proudu jsou potom následující
),(
1
)(
1
),(
00
txV
Z
vtxf
Z
txI (30)
),(
1
)(
1
),(
00
txV
Z
vtxf
Z
txI (31)
Výše uvedeným řešením napětí proudů, které mají obecný tvar vlny, odpovídají
.108
m/s) je
relativní permitivita vedení.7
x
txV
C
x
txI
),(),(
, (22)
ze kterých lze odvodit korespondující I(x, t)
),(
1
)cos(),(
0
0 txV
Z
tkxV
L
C
txI (23)
Substitucí (7) získá tzv
