Skutečnou hodnotu měřené veličiny nelze nikdy přesně zjistit, proto pro vý-
počet absolutní chyby nahrazuje tzv.2.
7. charakteristiky zdroje, V-A charakteristiky. konvenční pravou hodnotou, což hodnota zjištěná
podstatně přesnějším měřením.34
znázornění závislosti uvažovaných veličin leží zcela mimo předpokládaný prů-
běh charakteristiky, např. časem „slábnou“ permanentní magnety, mění
se odpor předřadníků)
opotřebení poškození měřicího přístroje (např. zpra-
cování výsledků měření hrubé chyby naměřených hodnot vyloučíme dále s
nimi nepočítáme. tření ložiskách)
vnitřní rušivá pole (magnetická elektrická)
oteplení přístroje vlastní spotřebou
stárnutí materiálů součástek (např.1 Absolutní chyba relativní chyba měřené veličiny
Absolutní chyba
Absolutní chyba měření analogovými přístroji definována jako rozdíl naměřené a
skutečné hodnoty měřené veličiny, tedy
N S
kde naměřená hodnota veličiny skutečná hodnota veličiny.
.
Jednotka absolutní chyby stejná, jako jednotka příslušné měřené veličiny. opotřebení ložisek, mechanické či
tepelné poškození přístroje přetížením)
7.2 Chyby při měření analogovými přístroji
Hlavní příčiny chyb analogových měřicích přístrojů jsou:
nepřesnost při výrobě kalibraci přístroje
rušivé síly odpovídající jejich momenty (např. Absolutní
chyba může nabývat kladných záporných hodnot
