2. konvenční pravou hodnotou, což hodnota zjištěná
podstatně přesnějším měřením.
Skutečnou hodnotu měřené veličiny nelze nikdy přesně zjistit, proto pro vý-
počet absolutní chyby nahrazuje tzv. Absolutní
chyba může nabývat kladných záporných hodnot. časem „slábnou“ permanentní magnety, mění
se odpor předřadníků)
opotřebení poškození měřicího přístroje (např. charakteristiky zdroje, V-A charakteristiky. tření ložiskách)
vnitřní rušivá pole (magnetická elektrická)
oteplení přístroje vlastní spotřebou
stárnutí materiálů součástek (např. zpra-
cování výsledků měření hrubé chyby naměřených hodnot vyloučíme dále s
nimi nepočítáme. opotřebení ložisek, mechanické či
tepelné poškození přístroje přetížením)
7.2 Chyby při měření analogovými přístroji
Hlavní příčiny chyb analogových měřicích přístrojů jsou:
nepřesnost při výrobě kalibraci přístroje
rušivé síly odpovídající jejich momenty (např.1 Absolutní chyba relativní chyba měřené veličiny
Absolutní chyba
Absolutní chyba měření analogovými přístroji definována jako rozdíl naměřené a
skutečné hodnoty měřené veličiny, tedy
N S
kde naměřená hodnota veličiny skutečná hodnota veličiny.
7.
.34
znázornění závislosti uvažovaných veličin leží zcela mimo předpokládaný prů-
běh charakteristiky, např.
Jednotka absolutní chyby stejná, jako jednotka příslušné měřené veličiny
