Jednotka absolutní chyby stejná, jako jednotka příslušné měřené veličiny. zpra-
cování výsledků měření hrubé chyby naměřených hodnot vyloučíme dále s
nimi nepočítáme.
.
7.34
znázornění závislosti uvažovaných veličin leží zcela mimo předpokládaný prů-
běh charakteristiky, např. Absolutní
chyba může nabývat kladných záporných hodnot. konvenční pravou hodnotou, což hodnota zjištěná
podstatně přesnějším měřením. opotřebení ložisek, mechanické či
tepelné poškození přístroje přetížením)
7. časem „slábnou“ permanentní magnety, mění
se odpor předřadníků)
opotřebení poškození měřicího přístroje (např.1 Absolutní chyba relativní chyba měřené veličiny
Absolutní chyba
Absolutní chyba měření analogovými přístroji definována jako rozdíl naměřené a
skutečné hodnoty měřené veličiny, tedy
N S
kde naměřená hodnota veličiny skutečná hodnota veličiny. charakteristiky zdroje, V-A charakteristiky.
Skutečnou hodnotu měřené veličiny nelze nikdy přesně zjistit, proto pro vý-
počet absolutní chyby nahrazuje tzv. tření ložiskách)
vnitřní rušivá pole (magnetická elektrická)
oteplení přístroje vlastní spotřebou
stárnutí materiálů součástek (např.2.2 Chyby při měření analogovými přístroji
Hlavní příčiny chyb analogových měřicích přístrojů jsou:
nepřesnost při výrobě kalibraci přístroje
rušivé síly odpovídající jejich momenty (např
