Publikace nemá správně nastavenou firmu a nebo chybí kontaktní email firmy. Objednávku nelze provést.
Publikace nemá správně nastavenou firmu a nebo chybí kontaktní email firmy. Objednávku nelze provést.

Metodika elektrotechnických měření pro učební obor elektrikář – silnoproud

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  |

Vydal: České vysoké učení technické Praha

Strana 35 z 97

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Blíže tímto druhem chyb seznámíme např. třeba uvědomit, velmi přesná laboratorní měření bývají ná- kladná časově náročná.  Chyby přístrojů jsou způsobeny nedokonalostí použitých měřicích přístrojů. Podle místa vzniku dělíme chyby měření na: úpravou]  Chyby zvolené měřicí metody jejich příčinou jsou různá zjednodušení vztahů, podle kterých počítáme měřenou veličinu, dále zjednodušení zapojení, vliv spotře- by měřicího přístroje, atd.32 6 Vyhodnocení výsledků měření 7. jasné, čím chyba prováděného měření menší, tím měřicí přístroj výsledek měření považujeme přesnější. dovolenou chybou měřicího přístroje, dána jeho třídou přesnosti. Protipólem těchto exaktních laboratorních měření jsou provozní, málo přesná měření, která jsou sice rychlá levná, ale jejich výsledek nemusí být vždy správný tedy není dost dobře použitelný. Tyto chy- by dělíme podle dvou kritérií. Výpočet těchto chyb provádí zejména při přesných labo- . při měře- ní elektrického výkonu, kde jim říkáme korekce výkonu. Tyto chyby obvykle možno vypočítat výsledek mě- ření podle nich korigovat. V praxi volíme takový způsob měření, při němž výsledná chyba odpovídá účelu a podmínkám měření.1 Přesnost měření Výsledkem měření hodnota konkrétně měřené veličiny získaná buď přímo měřením, nebo výpočtem naměřených hodnot. K vlivům, které vstupují měření ovlivňují jeho přesnost, patří zejména nedokona- lost měřicích prostředků, změny vnějších podmínek (teplota, vliv vnějšího elektromagne- tického pole) neposlední řadě také někdy nedostatečné znalosti praktické zkušenosti experimentátora. Chyba měřicího přístroje tzv. Pojednáme podrobněji možných chybách, které mohou nastat při měření. Při měření nás proto kromě naměřené (či vypočítané) hodnoty zajímají také meze, nichž může pohybovat skutečná hodnota měřené veličiny. praxi hodnotíme přesnost měření podle velikosti chyb, které při měře- ní vznikají chyb experimentátora. Vlastní vyhod- nocování přesnosti měření tedy založeno vyhodnocování nepřesnosti měření, neboli na chybě měření. Při žádném sebepřesnějším měření nemůžeme přes- ně zjistit skutečnou hodnotu měřené veličiny