Tyto chy-
by dělíme podle dvou kritérií. Při žádném sebepřesnějším měření nemůžeme přes-
ně zjistit skutečnou hodnotu měřené veličiny.
Chyba měřicího přístroje tzv.1 Přesnost měření
Výsledkem měření hodnota konkrétně měřené veličiny získaná buď přímo měřením,
nebo výpočtem naměřených hodnot. Protipólem těchto exaktních laboratorních měření jsou provozní,
málo přesná měření, která jsou sice rychlá levná, ale jejich výsledek nemusí být vždy
správný tedy není dost dobře použitelný. při měře-
ní elektrického výkonu, kde jim říkáme korekce výkonu. třeba uvědomit, velmi přesná laboratorní měření bývají ná-
kladná časově náročná. praxi hodnotíme přesnost měření podle velikosti chyb, které při měře-
ní vznikají chyb experimentátora.
V praxi volíme takový způsob měření, při němž výsledná chyba odpovídá účelu a
podmínkám měření. Vlastní vyhod-
nocování přesnosti měření tedy založeno vyhodnocování nepřesnosti měření, neboli
na chybě měření.
Chyby přístrojů jsou způsobeny nedokonalostí použitých měřicích přístrojů.
K vlivům, které vstupují měření ovlivňují jeho přesnost, patří zejména nedokona-
lost měřicích prostředků, změny vnějších podmínek (teplota, vliv vnějšího elektromagne-
tického pole) neposlední řadě také někdy nedostatečné znalosti praktické zkušenosti
experimentátora. Výpočet těchto chyb provádí zejména při přesných labo-
.
Pojednáme podrobněji možných chybách, které mohou nastat při měření. dovolenou chybou měřicího přístroje, dána jeho
třídou přesnosti. Tyto chyby obvykle možno vypočítat výsledek mě-
ření podle nich korigovat. jasné, čím chyba prováděného měření menší,
tím měřicí přístroj výsledek měření považujeme přesnější.32
6 Vyhodnocení výsledků měření
7. Blíže tímto druhem chyb seznámíme např.
Podle místa vzniku dělíme chyby měření na: úpravou]
Chyby zvolené měřicí metody jejich příčinou jsou různá zjednodušení vztahů,
podle kterých počítáme měřenou veličinu, dále zjednodušení zapojení, vliv spotře-
by měřicího přístroje, atd. Při měření nás proto kromě naměřené (či vypočítané) hodnoty zajímají
také meze, nichž může pohybovat skutečná hodnota měřené veličiny
