Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
Výjimkou zvláštní případ, kterému někdy může dojít,
připojíme-li zátěž příliš velkou kapacitou, tím překompenzujeme
účiník.
Tyto úvahy nejsou jen teoretické také není jen záležitost čistě ener
getická.původní zátěž indukční charakter. Jejich pořadí volil autor podle toho, jak jednotlivé metody
hodnotí hlediska jejich vhodnosti. možné jen měřením účiníku postupně místa místu, počí
naje přípojnic hlavního rozváděče. Můžeme je
rozdělit přímé nepřímé metody. Pokud možno dáme před
nost přenosným fázoměrům, protože fázoměry vestavěné rozváděčích
(jak patrné textu) neumožňují proměření zařízení hlediska účiníku. Zvětší-li se, zátěž kapacitní
charakter. Aby této
komplikaci případně mylnému výsledku nedošlo, třeba kapacitní
výkon připojované zátěže volit tak, aby nebyl číselně větší než jalový
výkon původní zátěže.
Podívejme nyní, jaké možnosti při měření účiníku máme. Tehdy původní zátěž mohla mít indukční charakter.
Nestačí spokojit tím, těchto přípojnicích naměříme velký úči-
ník. Záludnost takového výsledku tom, takové situace může být
u mnoha spotřebičů dalším rozvodu malý účiník, tedy fázový posun cp
velký, ale některých spotřebičů kladný 9>i) jiných záporný {—(pi). Mnozí čtenáři možná vlivem účiníku seznámili jako prob
lémem provozním bezpečnostním.
Indukční zátěž není pro takové ověřování znaménka fázového posunu
vhodná, protože nelze tak jednoduše dosáhnout hodnoty <p== +90°
jako kapacitního zátěže hodnoty —90°.
Při přímých metodách používáme fázoměry.
Při použití tohoto přehledu nutné uvědomit tyto skutečnosti:
267
.
To všechno jsou vážné nevýhody porovnání vlastnostmi přenosných
fázoměrů (zejména klešťových), kde potřebujeme pouze jeden přístroj,
který navíc rozlišuje charakter zátěže. dalším výkladu uvádíme přehled použitel
ných metod.
Při nepřímých metodách většinou takto omezeni nejsme, ale potře
bujeme nejméně dva, popř. všechno mohou působit
nežádoucí jalové proudy, které lze odstranit nebo alespoň podstatně zmen
šit zlepšením účiníku.
Při nepřímých metodách vycházíme měření dvou tří veličin, nichž
se pak účiník musí vypočítat.
Nejdříve ovšem nutné najít místo, kde vzniku jalového odběru
dochází. Jindy
jsou nápadné velké úbytky napětí vodičích. Například jestliže pátrali příčině,
proč nadměrně zahřívá transformátor nebo kabel, které pak ohrožovaly
požárem okolí (nezapomeňme, kontrola teplot zařízení nesporně patří
k povinnostem revizního technika), nebo proč přehřívají motory. Kromě toho nepřímými
metodami nezjistíme, zda jde kapacitní zátěž nebo indukční zátěž.
Výsledný účiník přípojnicích potom blízký jedné, protože součet
fázových posunů (cpi cp2) blízký nule. tři měřicí přístroje. Jsou uvedeny potřebné vzorce pro
výpočet účiníku naměřených hodnot
