Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 265 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nestačí spokojit tím, těchto přípojnicích naměříme velký úči- ník. Indukční zátěž není pro takové ověřování znaménka fázového posunu vhodná, protože nelze tak jednoduše dosáhnout hodnoty <p== +90° jako kapacitního zátěže hodnoty —90°. Při nepřímých metodách většinou takto omezeni nejsme, ale potře­ bujeme nejméně dva, popř. Tyto úvahy nejsou jen teoretické také není jen záležitost čistě ener­ getická. Nejdříve ovšem nutné najít místo, kde vzniku jalového odběru dochází. Můžeme je rozdělit přímé nepřímé metody. Výjimkou zvláštní případ, kterému někdy může dojít, připojíme-li zátěž příliš velkou kapacitou, tím překompenzujeme účiník. všechno mohou působit nežádoucí jalové proudy, které lze odstranit nebo alespoň podstatně zmen­ šit zlepšením účiníku. Podívejme nyní, jaké možnosti při měření účiníku máme. Aby této komplikaci případně mylnému výsledku nedošlo, třeba kapacitní výkon připojované zátěže volit tak, aby nebyl číselně větší než jalový výkon původní zátěže. tři měřicí přístroje. Pokud možno dáme před­ nost přenosným fázoměrům, protože fázoměry vestavěné rozváděčích (jak patrné textu) neumožňují proměření zařízení hlediska účiníku. Jsou uvedeny potřebné vzorce pro výpočet účiníku naměřených hodnot. Při přímých metodách používáme fázoměry. Záludnost takového výsledku tom, takové situace může být u mnoha spotřebičů dalším rozvodu malý účiník, tedy fázový posun cp velký, ale některých spotřebičů kladný 9>i) jiných záporný {—(pi). Jindy jsou nápadné velké úbytky napětí vodičích. Při použití tohoto přehledu nutné uvědomit tyto skutečnosti: 267 . To všechno jsou vážné nevýhody porovnání vlastnostmi přenosných fázoměrů (zejména klešťových), kde potřebujeme pouze jeden přístroj, který navíc rozlišuje charakter zátěže. Například jestliže pátrali příčině, proč nadměrně zahřívá transformátor nebo kabel, které pak ohrožovaly požárem okolí (nezapomeňme, kontrola teplot zařízení nesporně patří k povinnostem revizního technika), nebo proč přehřívají motory. Kromě toho nepřímými metodami nezjistíme, zda jde kapacitní zátěž nebo indukční zátěž.původní zátěž indukční charakter. možné jen měřením účiníku postupně místa místu, počí­ naje přípojnic hlavního rozváděče. Tehdy původní zátěž mohla mít indukční charakter. Při nepřímých metodách vycházíme měření dvou tří veličin, nichž se pak účiník musí vypočítat. Mnozí čtenáři možná vlivem účiníku seznámili jako prob­ lémem provozním bezpečnostním. Jejich pořadí volil autor podle toho, jak jednotlivé metody hodnotí hlediska jejich vhodnosti. Výsledný účiník přípojnicích potom blízký jedné, protože součet fázových posunů (cpi cp2) blízký nule. Zvětší-li se, zátěž kapacitní charakter. dalším výkladu uvádíme přehled použitel­ ných metod