Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 265 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nejdříve ovšem nutné najít místo, kde vzniku jalového odběru dochází. Tehdy původní zátěž mohla mít indukční charakter. Indukční zátěž není pro takové ověřování znaménka fázového posunu vhodná, protože nelze tak jednoduše dosáhnout hodnoty <p== +90° jako kapacitního zátěže hodnoty —90°. Při použití tohoto přehledu nutné uvědomit tyto skutečnosti: 267 . Aby této komplikaci případně mylnému výsledku nedošlo, třeba kapacitní výkon připojované zátěže volit tak, aby nebyl číselně větší než jalový výkon původní zátěže. možné jen měřením účiníku postupně místa místu, počí­ naje přípojnic hlavního rozváděče. Jsou uvedeny potřebné vzorce pro výpočet účiníku naměřených hodnot. tři měřicí přístroje. Výjimkou zvláštní případ, kterému někdy může dojít, připojíme-li zátěž příliš velkou kapacitou, tím překompenzujeme účiník. dalším výkladu uvádíme přehled použitel­ ných metod. Nestačí spokojit tím, těchto přípojnicích naměříme velký úči- ník. Například jestliže pátrali příčině, proč nadměrně zahřívá transformátor nebo kabel, které pak ohrožovaly požárem okolí (nezapomeňme, kontrola teplot zařízení nesporně patří k povinnostem revizního technika), nebo proč přehřívají motory. Podívejme nyní, jaké možnosti při měření účiníku máme. Zvětší-li se, zátěž kapacitní charakter. Pokud možno dáme před­ nost přenosným fázoměrům, protože fázoměry vestavěné rozváděčích (jak patrné textu) neumožňují proměření zařízení hlediska účiníku. Můžeme je rozdělit přímé nepřímé metody. To všechno jsou vážné nevýhody porovnání vlastnostmi přenosných fázoměrů (zejména klešťových), kde potřebujeme pouze jeden přístroj, který navíc rozlišuje charakter zátěže. Při nepřímých metodách většinou takto omezeni nejsme, ale potře­ bujeme nejméně dva, popř. Při přímých metodách používáme fázoměry. Kromě toho nepřímými metodami nezjistíme, zda jde kapacitní zátěž nebo indukční zátěž. Mnozí čtenáři možná vlivem účiníku seznámili jako prob­ lémem provozním bezpečnostním. Výsledný účiník přípojnicích potom blízký jedné, protože součet fázových posunů (cpi cp2) blízký nule. Záludnost takového výsledku tom, takové situace může být u mnoha spotřebičů dalším rozvodu malý účiník, tedy fázový posun cp velký, ale některých spotřebičů kladný 9>i) jiných záporný {—(pi). Jindy jsou nápadné velké úbytky napětí vodičích.původní zátěž indukční charakter. Při nepřímých metodách vycházíme měření dvou tří veličin, nichž se pak účiník musí vypočítat. všechno mohou působit nežádoucí jalové proudy, které lze odstranit nebo alespoň podstatně zmen­ šit zlepšením účiníku. Jejich pořadí volil autor podle toho, jak jednotlivé metody hodnotí hlediska jejich vhodnosti. Tyto úvahy nejsou jen teoretické také není jen záležitost čistě ener­ getická