Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
A, W)
má smysl jen tehdy, jde-li sinusové nebo alespoň přibližně sinusové
málo zkreslené průběhy napětí proudu.
Protože však hodnota cos nezávisí znaménku úhlu <p, protože
cos 9?) cos (~ip), nelze poměru P/S určit znaménko fázového
posunu, tedy nelze ani poznat, zda posun způsoben indukčností
nebo kapacitou.
Na budeme dalším výkladu brát zřetel. Jako určitá směrnice toho
však vyplývá, jalový výkon pro nějž platí vztah
Q s/S* (var; V. na
měřených hodnot činného zdánlivého výkonu lze tedy tento fázový
posun nepřímo stanovit. vyplývá, že
účiník lze měřit nejjednodušeji nepřímo, tak, některou metod
pro měření činného zdánlivého výkonu, která nám nejlépe vyhovuje
pro danou situaci pracovišti vzhledem výzbroji, kterou pro měření
máme, určíme hodnoty dosadíme uvedeného vzorce.znamená tedy přítomnost žádné indukční nebo kapacitní reaktance
a tedy také žádného indukčního nebo kapacitního jalového výkonu.
Zmenší-li tím novém měření příslušném výpočtu fázový posun,
266
. je
důležité pro změnu představ, které platily nedávné doby. Kromě toho
mají tyto veličiny obecnou platnost pro případy, kdy jsou průběhy
napětí proudů značně zkresleny.
Při sinusovém průběhu proudu napětí lze využít toho, účiník
odpovídá kosinu úhlu fázového posunu mezi proudem napětím.
Stejně tak platí obecně definice účiníku P/S.
Ve složitých případech (jedním nich například tyristorové řízení
výkonu zátěže) ovšem může vyskytnout současně jak fázový posun
proudu proti napětí, tak deformace průběhu proudu. Ten však této úvaze nepředpokládáme,
protože ještě jiná možnost, totiž přechodnou dobu připojit pa
ralelně měřené zátěži nějakou kapacitní zátěž (nejvhodnější jsou
samozřejmě kompenzační kondenzátory, které mnoha zařízeních jsou). (Pro indukční fázový posun úhel kladný, větší než
nula nejvýše +90°, pro kapacitní fázový posun úhel záporný, menší
než nula dosahuje záporné hodnoty —90°.)
Kdybychom měli zjistit druh jalové zátěže, museli bychom použít
jalový wattmetr (varmetr). Místo
o jalovém výkonu tomto případě mluví deformačním výkonu. Ale ani takových případech
ho často raději neměříme přímo, ale vypočítáme podle uvedeného
vztahu, protože měřením zjišťují mnohem snáze.
Po tomto objasnění musíme smířit tím, označení cos cpje místě
jen tehdy, jestliže poměr P/S, který naměříme vypočítáme menší než 1,
patří zátěži nebo zdroji fázovým posunem mezi napětím proudem.
Naproti tomu však nutné vzít vědomí, samo měření těchto hod
not nám ještě neřekne, zda takto zjištěný účiník menší než způsoben
fázovým posunem proudu napětí nebo nestejným zkreslením jejich
průběhů
