Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
Nevýhodou obou metod je, potřebujeme zvláštní zdroj střídavého
proudu nebo alespoň převodový transformátorek pro odběr proudu sítě
(je-li dosahu). 48.
Je třeba pamatovat to, aby byla vzdálenost mezi tímto zemničem
121
.
Potom voltmetrem změříme napětí mezi vnitřními elektrodami, které
vyvolá procházející proud měřený ampérmetrem. Poměr těchto veličin
U udává zemní odpor vyšetřovaném místě. Nejčastěji tedy použije přímo střídavá napájecí síť,
jejíž napětí musíme pro toto měření snížit omezujícím rezistorem línnejmé
ně 100 aby zmenšilo nebezpečí dotykového napětí krokového na
pětí. Jeho pomocí může
me vypočítat rezistivitu půdy podle vzorce
q 2nRa m)
Kutilové řad čtenářů mohou pro tento výpočet zhotovit posuvné
pravítko.transformátorek. 45.
Rezistivitu půdy můžeme ovšem měřit ampérmetrem voltmetrem také
trojbodovou metodou, jejíž princip jsme dostatečně objasnili čl. Jako proudovou elektrodu jsme zde
použili uzemnění nulovacího vodiče transformovny. tomto případě však vždy výhodnější (ale náročnější
na opatrnost bezpečnostní opatření před úrazem nebezpečným dotyko
vým napětím) využít jako proudovou elektrodu některý zemnič sítě sí
ťový proud zmenšit omezujícím rezistorem hodnotu asi A.
Schéma tohoto měření obr. 9.1 na
obr. samozřejmě mož
né použít kterýkoliv zemnič nulovacího vodiče kdekoliv síti, ověříme-li
si předem vodivé spojení zemniče vodičem
