Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
a) MĚŘENÍ REZISTIVITY PŮDY AMPÉRMETREM VOLTMETREM
Tato metoda praktickou aplikací právě uvedeného principu.
Kdyby však byl požadován zemní odpor jen nedosáhneme toho
v žádném případě prodloužením pásku pětinásobek, protože násobitel
k2 pro tuto délku 0,05, takže dostaneme odpor jen 2,5 O. 100 jako mají měřiče uzemnění
(např. měřič 430 V).
Schéma měření obr. 47. 9.Samozřejmě také možné pro přibližný výpočet zemního odporu i?z
zvoleného zemniče použít vzorec strany 115 čl. Měření
rezistivity půdy
ampérmetrem
a voltmetrem
Při nedostatku místa možné volit vzdálenosti menší; nejčastěji
(soudě podle literatury) používají vzdálenosti ale menší. znamenalo použít pomocný převodní
120
. Elektrody musí být
v jedné řadě přímce), vzdálenosti mezi sousedními elektrodami musí
být stejné místo, němž chceme zjistit rezistivitu půdy, musí ležet upro
střed mezi vnitřními elektrodami.
Ampérmetr měl mít rozsah voltmetr 100 avšak mož
ností přepnutí rozsah V.
Činitel k2podle tabulky 0,2, takže můžeme očekávat, zemnic dosáhne
zemního odporu íi.
Jako příklad použití tabulky budeme uvažovat páskový zemnič
dlouhý který budeme ukládat půdy rezistivitou m. 6. vzdálenosti sebe zara
zíme země hloubky asi 0,5 čtyři elektrody.
Další zmenšení vyžádalo neúměrné prodloužení pásku pravdě
podobně Proto není moudré pásek prodlužovat, ale vždy ra
ději rozvětvovat několika paprsků.
Obr.1.
Napájecí zdroj musí být (jako při všech měřeních zemních odporů)
střídavý, napětím blízkým např.4). jisté
míry obdobou měření zemního odporu (viz čl. 47
