Měření komplexní permitivity materiálů metodou ve volném prostoru

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Cílem této diplomové práce je vývoj měřicího pracoviště pro metodu měření komplexní permitivity ve volném prostoru. Na začátku diplomové práce je metoda popsána. Dále je pozornost zaměřena na diskusi týkající se elektromagnetických vlastností hmoty, srovnáním používaných metod pro měření komplexní permitivity, interakcí rovinné elektromagnetické vlny s rovinnou nekonečnou deskou obecného dielektrického prostředí a popisem vyzařovacích diagramů mikrovlnných antén. Ve zbytku práce je navrženo a vyrobeno měřicí pracoviště pro metodu měření ve volném prostoru. Jako zářič je vybrána pyramidální trychtýřová anténa. Anténa je navržena včetně přechodu koaxiální kabel – vlnovod v programu CST Microwave Studio, následně vyrobena ve dvou vzorcích a změřena. V závěru je vyrobené měřicí pracoviště využito k měření komplexní permitivity.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jiří Nekovář

Strana 45 z 59

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
7.: Vzhledem měření nízkoztrátového materiálu Arlon 25N pravděpodobně nelze této použité metody měření odrazu vypočítat imaginární část komplexní permitivity.4 Porovnání obdržených výsledků Výsledné vypočtené hodnoty komplexní permitivity obdržené pomocí programu MATLAB jsou ovlivněny chybami, které vznikly během měření. . Aplikací metody time domain gating[3] došlo omezení měřeného frekvenčního rozsahu vlivem použití Hannova okna, proto jsou neplatné hodnoty reálné i imaginární části komplexní permitivity začátku konci měřeného frekvenčního rozsahu. Jako následné zpracování výsledků bylo vhodné použití jedné aproximačních metod např. Pro dosažení lepších výsledků potřeba vhodně upravit uchycení měřicích antén, a tímto způsobem dosáhnout přesné vzájemné směrovosti. časového důvodu však nelze toto tvrzení potvrdit. Toto první experimentální měření bylo doprovázeno několika nepřesnostmi ( směrování antén, uchycení antén, atd.33 *) Pozn. Metody nejmenších čtverců ). jednotlivých průběhů lze usoudit, průměrná hodnota získaných výsledků přibližně odpovídá předpokládané hodnotě skutečné permitivity měřeného materiálu Arlon 25N, kterého se uvádí relativní permitivita 3,38. které následně ovlivnily získané výsledky. Bylo vhodné provést měření několika dalších vybraných vzorků různých materiálů