Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.
Technicky nesamostatného vý
boje používá jen ojediněle měřením. Čím tedy plyn menší tlak, tím
menším napětím vystačíme. Proto zředěných plynech
je výboji velké vzdálenosti několik metrů reklam
ní svíticí trubice) potřebí poměrně nízkého napětí (několika
set nebo tisíc voltů). Čím
bude mít více místa rozběh, tím stačí menší urych
lující síla.
Zvláštním druhem výboje plynech výboj obloukový,
při čemž ionisaci spolupůsobí vysoká teplota, ale tom
budeme podrobněji mluvit později. Avšak známe
několik zv. ionisačních činidel, která způsobují ionisaci.Bez vnějšího vlivu není plyn vůbec ionisován. Je-li tom prostoru kladně
*) Samozřejmě mezi elektrodami musí být napětí.
Viděli jsme, lavinovitá ionisace samostatný vý
boj) nastává, jestliže elektrony nabudou dostatečně velké
rychlosti; tomu třeba, aby síla působící elektron
byla dosti velká aby elektron měl místo rozběhu. Prochází-li
proud plynem pouze vlivem ionisačního činidla,1) mluvíme
o výboji nesamostatném. Zdá naprosto protismyslné, dokonale prázd
ným prostorem mohl procházet elektrický proud, ale přece
je tomu tak. Již jsem zmínil tom, tuhém tělese se
zcela nepravidelně pohybují volné elektrony. Různými způ
soby příklad teplotou můžeme pohyb elektronů tak
zrychlit, tam některý svém rozběhu vyrazí těle
sa ven okolního prostoru.
34
.
4. Roentgenova záření
nebo radioaktivního záření atp.
Jsou to: záření ultrafialové, Roentgenovo nebo radioaktivní
nebo kosmické, nebo velmi vysoké teploty ajiná. Při daném napětí je
totiž proud tím větší, čím silnější ionisační činidlo. jistě pochopitelné, čím plyn menší tlak,
tím jsou jeho molekuly dále sebe elektron tudíž ví
ce místa rozběh. Lze
tudíž tímto způsobem, jest měřením proudu, měřit in
tensitu ionisačního činidla, tedy př
