Malá elektrotechnika (1954)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: SNTL Jiří Truneček

Strana 229 z 259

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
je další důvod, proč musí používat velmi krátkých vln; má-li letadlo bezpečně zjistit, musí být délka vlny kratší než Ježto pak bylo třeba zjišťovat cíle mno­ hem menší, došlo nakonec vlnám délky několika cen­ timetrů.třeba použít takových paprsků, jež mlhou mraky dobře pronikají. 1000 impulsů po mikrosekundě, oddělených přestávkami 999 mikro­ sekundách. Aby takové měření bylo vůbec možné, vysíláme kratičkou dobu (na př. Abychom zjistili jeho vzdálenost, použijeme jiného jednoduchého triku, který vysvětlím příkladu. 999 mikrose­ kund) pak vše opět opakuje. jsou velmi krátké (elektromagnetické) vlny. jed­ nu mikrosekundu, jednu milióntinu vteřiny), potom je dlouhá přestávka pro příjem ozvěny (na př. Vysílá tedy plynule, nýbrž impulsově; vteřinu vyšle př. Změřím-li dobu, jež uplyne mezi ranou ozvěnou, změřil jsem vlastně dobu, kterou zvuk potřebuje, aby doletěl tam a zpět. Právě tak můžeme určit vzdálenost letadla, změříme-li čas mezivysíláním vlny jejím návratem. Problém, jak měřit čas přesně milióntiny vteřiny, rozřešil velmi jednoduše obrazovkou. Použijeme tedy „vlnometu“ (t. Cožpak elektromag­ netické vlny odrážejí těles jako světlo? Ovšem, jen musí být těleso dosti velké porovnání délkou vlny. vodorovně vychylující systém vývod z přijímače; stínítku obrazovky pak objeví obraz asi 230 . Dejme tomu, stojím planině dálce les. Tím bychom měli dán princip, jak najít směr, kterém je cíl. Jelikož rychlost zvuku známa, zcela primitivní vypočíst, jak daleko ten les. Vystřelím-li, uslyším chvilku ozvěnu, jež vznikla odrazem lesa. anténní soustavy, která vyzařuje vlnu pouze velmi úzkém svazku) místo světlo­ metu, citlivého přijímače místo oka. Předpo­ kládejme, svisle vychylujíci systém budou přivá­ dět pilovité kmity kmitočtem rovným počtu impulsů za vteřinu