Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.
Jelikož rychlost zvuku známa, zcela primitivní
vypočíst, jak daleko ten les. Vystřelím-li,
uslyším chvilku ozvěnu, jež vznikla odrazem lesa. je
další důvod, proč musí používat velmi krátkých vln;
má-li letadlo bezpečně zjistit, musí být délka vlny
kratší než Ježto pak bylo třeba zjišťovat cíle mno
hem menší, došlo nakonec vlnám délky několika cen
timetrů. Předpo
kládejme, svisle vychylujíci systém budou přivá
dět pilovité kmity kmitočtem rovným počtu impulsů za
vteřinu. jed
nu mikrosekundu, jednu milióntinu vteřiny), potom je
dlouhá přestávka pro příjem ozvěny (na př. 999 mikrose
kund) pak vše opět opakuje. vodorovně vychylující systém vývod
z přijímače; stínítku obrazovky pak objeví obraz asi
230
. Abychom zjistili jeho vzdálenost, použijeme jiného
jednoduchého triku, který vysvětlím příkladu. anténní soustavy, která
vyzařuje vlnu pouze velmi úzkém svazku) místo světlo
metu, citlivého přijímače místo oka. Problém, jak měřit čas přesně milióntiny
vteřiny, rozřešil velmi jednoduše obrazovkou.třeba použít takových paprsků, jež mlhou mraky dobře
pronikají. jsou velmi krátké (elektromagnetické) vlny. Vysílá tedy plynule,
nýbrž impulsově; vteřinu vyšle př. Cožpak elektromag
netické vlny odrážejí těles jako světlo? Ovšem, jen musí
být těleso dosti velké porovnání délkou vlny. 1000 impulsů
po mikrosekundě, oddělených přestávkami 999 mikro
sekundách. Aby takové měření
bylo vůbec možné, vysíláme kratičkou dobu (na př.
Použijeme tedy „vlnometu“ (t.
Změřím-li dobu, jež uplyne mezi ranou ozvěnou, změřil
jsem vlastně dobu, kterou zvuk potřebuje, aby doletěl tam
a zpět. Dejme
tomu, stojím planině dálce les.
Tím bychom měli dán princip, jak najít směr, kterém
je cíl.
Právě tak můžeme určit vzdálenost letadla, změříme-li
čas mezivysíláním vlny jejím návratem
