Malá elektrotechnika (1954)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: SNTL Jiří Truneček

Strana 205 z 259

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Proto při žhavení proudem sítě, ať stejnosměrným nebo střídavým, používá jen kathod nepří­ mo žhavených. Proud foton- ky tím větší, čím intensivnější osvětlení. Kysličníky musí být vhodném kovovém podkladu; ježto jim pro emisi stačí poměrně nízké teploty, bývá pod­ kladem nikl měď. Fotonkou se dostává technikovi konstrukčního prvku úžasných možno­ stí. Vložíme-li mezi anodu kathodu další elektrodu, zva­ nou mřížka, jmenuje taková elektronka trioda. 176). Kdy diod používá detekci, uvidíme později. nejčastěji fotonka uplatňuje zvukovém filmu.detektor diodou ale bez znatelného účinku. obvodu fotonky zapojí vhodné relé stoupne-li nebo klesne-li její osvětlení, rozsvítí nebo zhasne po­ uliční osvětlení, započítá výrobek vycházející stroje atd. Ještě však musím zmínit jedné elektronce dvěma elektrodami; tofotonka. Kathodu samu tvoří niklová nebo měděná trubička, která vnějším povrchu emi­ tující vrstvu (obr. kathodu provedenou jako tenký kovový povlak skleněné baňce (samozřejmě u- vnitř), kovu, který snadno emituje elektrony vlivem svě­ telného záření (na př. Anodu tvoří pouhá drátová smyčka; anoda nesmí být velká, aby nestínila. Kathody jsou buď přímo žhavené, kde účinná vrstva nanesena přímo kovové vlákno, jímž protéká topný proud, anebo nepřímo žhavené, které jsou rozžhavovány zvláštním topným vláknem, jež po­ chodů elektronce neúčastní. Jak je taková trioda konstruována? Duší každé elektronky ka­ thoda. Pro výrobu kathod hodí wolfram, který snadno může být zahřát teplotu postačující značnější emisi; daleko větší emisi dávají kysličníky některých kovů, hlavně baria. caesium). Ovšem nepřímo žhaveným kathodám to také trvá hezky dlouho, než ohřejí teplotu postačující k emisi (až minutu). Ježto kathoda velkou tepelnou setrvačnost, nekolísá její teplota znatelně při žhavení stří­ davým proudem. 206