Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.
Kysličníky musí být vhodném kovovém podkladu;
ježto jim pro emisi stačí poměrně nízké teploty, bývá pod
kladem nikl měď. Fotonkou se
dostává technikovi konstrukčního prvku úžasných možno
stí.
Ještě však musím zmínit jedné elektronce dvěma
elektrodami; tofotonka. Kathody jsou buď přímo žhavené,
kde účinná vrstva nanesena přímo kovové vlákno,
jímž protéká topný proud, anebo nepřímo žhavené, které
jsou rozžhavovány zvláštním topným vláknem, jež po
chodů elektronce neúčastní. Pro výrobu kathod hodí wolfram, který snadno
může být zahřát teplotu postačující značnější emisi;
daleko větší emisi dávají kysličníky některých kovů, hlavně
baria. 176).detektor diodou ale bez znatelného účinku. Kdy diod
používá detekci, uvidíme později. obvodu fotonky zapojí vhodné relé stoupne-li
nebo klesne-li její osvětlení, rozsvítí nebo zhasne po
uliční osvětlení, započítá výrobek vycházející stroje
atd. Proud foton-
ky tím větší, čím intensivnější osvětlení. Jak je
taková trioda konstruována? Duší každé elektronky ka
thoda.
Vložíme-li mezi anodu kathodu další elektrodu, zva
nou mřížka, jmenuje taková elektronka trioda. kathodu provedenou jako
tenký kovový povlak skleněné baňce (samozřejmě u-
vnitř), kovu, který snadno emituje elektrony vlivem svě
telného záření (na př. caesium). nejčastěji fotonka uplatňuje zvukovém filmu. Proto při žhavení proudem sítě, ať
stejnosměrným nebo střídavým, používá jen kathod nepří
mo žhavených.
206
. Ovšem nepřímo žhaveným kathodám to
také trvá hezky dlouho, než ohřejí teplotu postačující
k emisi (až minutu). Anodu tvoří pouhá drátová
smyčka; anoda nesmí být velká, aby nestínila. Ježto kathoda velkou tepelnou
setrvačnost, nekolísá její teplota znatelně při žhavení stří
davým proudem. Kathodu samu tvoří niklová
nebo měděná trubička, která vnějším povrchu emi
tující vrstvu (obr
