Malá elektrotechnika (1954)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: SNTL Jiří Truneček

Strana 205 z 259

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jak je taková trioda konstruována? Duší každé elektronky ka­ thoda. Kdy diod používá detekci, uvidíme později. Ježto kathoda velkou tepelnou setrvačnost, nekolísá její teplota znatelně při žhavení stří­ davým proudem. Kathodu samu tvoří niklová nebo měděná trubička, která vnějším povrchu emi­ tující vrstvu (obr. Vložíme-li mezi anodu kathodu další elektrodu, zva­ nou mřížka, jmenuje taková elektronka trioda. Anodu tvoří pouhá drátová smyčka; anoda nesmí být velká, aby nestínila. kathodu provedenou jako tenký kovový povlak skleněné baňce (samozřejmě u- vnitř), kovu, který snadno emituje elektrony vlivem svě­ telného záření (na př. Pro výrobu kathod hodí wolfram, který snadno může být zahřát teplotu postačující značnější emisi; daleko větší emisi dávají kysličníky některých kovů, hlavně baria. Ještě však musím zmínit jedné elektronce dvěma elektrodami; tofotonka. 176). obvodu fotonky zapojí vhodné relé stoupne-li nebo klesne-li její osvětlení, rozsvítí nebo zhasne po­ uliční osvětlení, započítá výrobek vycházející stroje atd. caesium). Kysličníky musí být vhodném kovovém podkladu; ježto jim pro emisi stačí poměrně nízké teploty, bývá pod­ kladem nikl měď. Ovšem nepřímo žhaveným kathodám to také trvá hezky dlouho, než ohřejí teplotu postačující k emisi (až minutu).detektor diodou ale bez znatelného účinku. Proud foton- ky tím větší, čím intensivnější osvětlení. 206 . nejčastěji fotonka uplatňuje zvukovém filmu. Kathody jsou buď přímo žhavené, kde účinná vrstva nanesena přímo kovové vlákno, jímž protéká topný proud, anebo nepřímo žhavené, které jsou rozžhavovány zvláštním topným vláknem, jež po­ chodů elektronce neúčastní. Proto při žhavení proudem sítě, ať stejnosměrným nebo střídavým, používá jen kathod nepří­ mo žhavených. Fotonkou se dostává technikovi konstrukčního prvku úžasných možno­ stí