Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.
Proud foton-
ky tím větší, čím intensivnější osvětlení. Kathodu samu tvoří niklová
nebo měděná trubička, která vnějším povrchu emi
tující vrstvu (obr. 176). Kdy diod
používá detekci, uvidíme později. Fotonkou se
dostává technikovi konstrukčního prvku úžasných možno
stí.
Ještě však musím zmínit jedné elektronce dvěma
elektrodami; tofotonka. Kathody jsou buď přímo žhavené,
kde účinná vrstva nanesena přímo kovové vlákno,
jímž protéká topný proud, anebo nepřímo žhavené, které
jsou rozžhavovány zvláštním topným vláknem, jež po
chodů elektronce neúčastní. nejčastěji fotonka uplatňuje zvukovém filmu. kathodu provedenou jako
tenký kovový povlak skleněné baňce (samozřejmě u-
vnitř), kovu, který snadno emituje elektrony vlivem svě
telného záření (na př.
206
. caesium).
Vložíme-li mezi anodu kathodu další elektrodu, zva
nou mřížka, jmenuje taková elektronka trioda. Anodu tvoří pouhá drátová
smyčka; anoda nesmí být velká, aby nestínila. Jak je
taková trioda konstruována? Duší každé elektronky ka
thoda. Ježto kathoda velkou tepelnou
setrvačnost, nekolísá její teplota znatelně při žhavení stří
davým proudem. Kysličníky musí být vhodném kovovém podkladu;
ježto jim pro emisi stačí poměrně nízké teploty, bývá pod
kladem nikl měď. Proto při žhavení proudem sítě, ať
stejnosměrným nebo střídavým, používá jen kathod nepří
mo žhavených.detektor diodou ale bez znatelného účinku. obvodu fotonky zapojí vhodné relé stoupne-li
nebo klesne-li její osvětlení, rozsvítí nebo zhasne po
uliční osvětlení, započítá výrobek vycházející stroje
atd. Pro výrobu kathod hodí wolfram, který snadno
může být zahřát teplotu postačující značnější emisi;
daleko větší emisi dávají kysličníky některých kovů, hlavně
baria. Ovšem nepřímo žhaveným kathodám to
také trvá hezky dlouho, než ohřejí teplotu postačující
k emisi (až minutu)
