Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.
Zdálo by
se první pohled, tato prostorová vlna musí postupo
vat dále prostoru tedy pro příjem ztracena. ionosféry.
Ionosféra skládá několika vrstev značně ionisovaných
plynů výši několika desítek stovek kilometrů nad
zemským povrchem.
Vysílací anténa vyzařuje elektromagnetickou vlnu nejen
podél zemského povrchu, nýbrž šikmo vzhůru. Při tak vel
kých kmitočtech objevují některé úkazy, nimiž jsme
se dosud nesetkali.čtvernásobek délky dipólu. Tomuto kolísání intensity příjmu říkáme
únik nebo fading (čti fájding). Proud již neprochází vodičem celým
jeho průřezem rovnoměrně, nýbrž zhušťuje povrchu. Ionosféra sama poměrně značně
neklidná podmínky odrazu jsou tak složité, je
jen přirozené, jestliže intensita příjmu prostorové vlny ča
sem velmi kolísá. Rá
mová anténa plochá cívka, níž elektromagnetická vlna
indukuje elektromotorickou sílu právě tak, jako magnetický
tok jádrem transformátoru indukuje elektromotorickou sílu
ve vinutí. důsledku po
200
. Zku
šenost však ukázala, střední krátké vlny vracejí
zpátky. Jsou buď vysoké -
v podstatě stejné jako antény vysílací nebo rámové. Vysvětlujeme odrazem zv.
Říká tomu povrchový jev (skinefekt). Elektromotorická síla indukovaná rámu na
daném místě největší tehdy, jsou-li magnetické silové čáry
kolmé rovině rámu, tehdy, leží-li vysílací anténa
v rovině rámu.
Přijímací antény přeměňují elektromagnetickou vlnu
v elektrické kmity střídavé proudy. Otočíme-li rámovou anténu 90° kolem
svislé osy, není příjem žádný, neboť silové čáry rámem ne
procházejí. Lze tedy rámovou anténou stanovit směr, ve
kterém leží vysílací anténa. Řečeno jinak; pro délku vlny
Xmá dipól délku JL/2 (lambda půl), jedním koncem uzem
něný x/4 (lambda čtvrt).
Jak již bylo naznačeno, pracuje obvykle obrovskými
kmitočty (vyplývá používaných délek vln)
