Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.
Říká tomu povrchový jev (skinefekt). Elektromotorická síla indukovaná rámu na
daném místě největší tehdy, jsou-li magnetické silové čáry
kolmé rovině rámu, tehdy, leží-li vysílací anténa
v rovině rámu. Vysvětlujeme odrazem zv. Při tak vel
kých kmitočtech objevují některé úkazy, nimiž jsme
se dosud nesetkali. Ionosféra sama poměrně značně
neklidná podmínky odrazu jsou tak složité, je
jen přirozené, jestliže intensita příjmu prostorové vlny ča
sem velmi kolísá. Zdálo by
se první pohled, tato prostorová vlna musí postupo
vat dále prostoru tedy pro příjem ztracena. důsledku po
200
.čtvernásobek délky dipólu. Řečeno jinak; pro délku vlny
Xmá dipól délku JL/2 (lambda půl), jedním koncem uzem
něný x/4 (lambda čtvrt).
Vysílací anténa vyzařuje elektromagnetickou vlnu nejen
podél zemského povrchu, nýbrž šikmo vzhůru. Rá
mová anténa plochá cívka, níž elektromagnetická vlna
indukuje elektromotorickou sílu právě tak, jako magnetický
tok jádrem transformátoru indukuje elektromotorickou sílu
ve vinutí.
Ionosféra skládá několika vrstev značně ionisovaných
plynů výši několika desítek stovek kilometrů nad
zemským povrchem. Jsou buď vysoké -
v podstatě stejné jako antény vysílací nebo rámové.
Jak již bylo naznačeno, pracuje obvykle obrovskými
kmitočty (vyplývá používaných délek vln). Otočíme-li rámovou anténu 90° kolem
svislé osy, není příjem žádný, neboť silové čáry rámem ne
procházejí. Zku
šenost však ukázala, střední krátké vlny vracejí
zpátky. Tomuto kolísání intensity příjmu říkáme
únik nebo fading (čti fájding).
Přijímací antény přeměňují elektromagnetickou vlnu
v elektrické kmity střídavé proudy. Proud již neprochází vodičem celým
jeho průřezem rovnoměrně, nýbrž zhušťuje povrchu. ionosféry. Lze tedy rámovou anténou stanovit směr, ve
kterém leží vysílací anténa
