Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.
Vysílací anténa vyzařuje elektromagnetickou vlnu nejen
podél zemského povrchu, nýbrž šikmo vzhůru.čtvernásobek délky dipólu. Ionosféra sama poměrně značně
neklidná podmínky odrazu jsou tak složité, je
jen přirozené, jestliže intensita příjmu prostorové vlny ča
sem velmi kolísá.
Přijímací antény přeměňují elektromagnetickou vlnu
v elektrické kmity střídavé proudy. důsledku po
200
. Proud již neprochází vodičem celým
jeho průřezem rovnoměrně, nýbrž zhušťuje povrchu. Otočíme-li rámovou anténu 90° kolem
svislé osy, není příjem žádný, neboť silové čáry rámem ne
procházejí. Lze tedy rámovou anténou stanovit směr, ve
kterém leží vysílací anténa. Rá
mová anténa plochá cívka, níž elektromagnetická vlna
indukuje elektromotorickou sílu právě tak, jako magnetický
tok jádrem transformátoru indukuje elektromotorickou sílu
ve vinutí. Při tak vel
kých kmitočtech objevují některé úkazy, nimiž jsme
se dosud nesetkali. ionosféry. Zdálo by
se první pohled, tato prostorová vlna musí postupo
vat dále prostoru tedy pro příjem ztracena. Tomuto kolísání intensity příjmu říkáme
únik nebo fading (čti fájding). Vysvětlujeme odrazem zv. Elektromotorická síla indukovaná rámu na
daném místě největší tehdy, jsou-li magnetické silové čáry
kolmé rovině rámu, tehdy, leží-li vysílací anténa
v rovině rámu.
Říká tomu povrchový jev (skinefekt). Jsou buď vysoké -
v podstatě stejné jako antény vysílací nebo rámové.
Ionosféra skládá několika vrstev značně ionisovaných
plynů výši několika desítek stovek kilometrů nad
zemským povrchem. Řečeno jinak; pro délku vlny
Xmá dipól délku JL/2 (lambda půl), jedním koncem uzem
něný x/4 (lambda čtvrt). Zku
šenost však ukázala, střední krátké vlny vracejí
zpátky.
Jak již bylo naznačeno, pracuje obvykle obrovskými
kmitočty (vyplývá používaných délek vln)
