Malá elektrotechnika (1954)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: SNTL Jiří Truneček

Strana 144 z 259

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
k obloukovému svařování. Je-li již magnetický obvod nasycen, elektro­ motorická síla dále nestoupá, ale zato stoupá úbytek vi­ nutí magnetů kotvě, takže napětí dynama klesá. Dynama cizím buzením permanentními magnety chovají velmi přibližně jako dynama derivační. Současně však roste ohmický úbytek kotvě. Pro některé účely dokonce výhodné, jestliže napětí zatížením poněkud zvyšuje. Stoupá-li zatížení, roste proud a ním napětí. Sériové vinutí magnetů lze dimensovat tak, vzrůst elektromoto­ rické síly právě nahradí ohmický úbytek napětí dynama zůstává širokých mezích nezávislé zatížení. Pracují-li stejném smyslu, roste stoupajícím za­ tížením magnetisační proud sériovém vinutí ním ros­ tou magnetisace indukovaná elektromotorická síla.Dynama. Sériové dynamo skutečně prazvláštní stroj; naprázdno nedává skoro žádné napětí, nebcť vinutím magnetů nepro- téká žádný proud napětí tedy indukuje jen nepatrným remanentním magnetismem. B 5 Malá elektrotechnika 145 . Kompoundní dynamo může mít dvojí provedení: Buď pracují obě vinutí magnetů stejném smyslu, nebo proti sobě. Dnes se již sériových dynam nepoužívá. Působí-li obě magnetisační vinutí proti sobě, klesá na­ pětí prudce zatížením; takových dynam používá př. sycením magnetů otáčkami lze napětí dynama re­ gulovat. U derivačních dynam pracují magnety povlovně stou­ pající části magnetisační křivky, tak vliv možného kolísání napětí sycení magnetů velmi malý. Napětí derivačního stroje přímo úměrné sycení magnetů otáčkám; obojím - t. stoupajícím zatížením (rostoucím proudem) kle­ sá svorkové napětí jen ohmický úbytek kotvě, tedy ne­ patrně, nebcť ohmický odpor kotvy velmi malý