Kniha je určená pre energetikov a elektrotechnikou v priemyselných závodoch. Vysveťluje vznik jalového výkonu, opisuje následky nízkého účinníka na ekonómiu prevádzky priemyselných závodov, zaoberá sa meraním a výpočtom jalového výkonu, jeho zlepšením bez použitia a s použitím kondenzátorov a jeho automatickou reguláciou.
kriviek
na obr. vidiet, účinník menovitej hodnoty při
plnom zatažení (0,89) klesne pri zatažení motora
až hodnotu 0,45.
Spotřeba jalověj energie pri rozběhu elektromotora
poměrně najváčšia.
Velká výhoda individuálněj kompenzácie pri asynchrón-
nych motoroch kotvou nakrátko dalej tom, sa
zmenšil pasivný postoj energetických rozvodných závodov
proti pripínaniu týchto motorov pre vysoký odběr jalového
prúdu pri spúštaní motora. Dalo teda uvažovat takej kom-
93
. Straty totiž závisia ohmického odporu vedenia
a jalového příkonu.zatažení, avšak jalový výkon celkove menší. 300 asyn-
chrónny motor cos 0,89 vykompenzujeme účinník
cos 0,95, třeba podlá uvedenej křivky použit konden-
zátor asi činného výkonu. uvažujeme, ohmický odpor je
prakticky stály, tak straty možno znížit právě znížením
jalového výkonu. Pri individuálnej
kompenzácii pri zapnutí motora siet tiež súčasne
připojí paralelne zapojený kondenzátor siete teda
odoberie len ovela menší jalový prúd tým pokles
napatia zmenší. Pri vel’kom motore dosiahneme celkove
váčšie zníženie jalového výkonu, napr. Dóvod,
prečo velký motor dobrým účinníkom třeba kompenzo
vat, teda hlavně tom, úplné zatažený motor má
vyšší jalový odběr, ktorý spósobuje zvýšenie strát roz
vode. Keď teda připojíme
k motoru trvale kondenzátor výkonom x300 =
= kVAr sme motor neprekompenzovali asi pri 10-ho-
dinovej dennej práci nám jeho vykompenzovanie ušetří
ročně asi 150 000kVArh. křivky potřebného jalového výkonu
dá zistit, jalový výkon pri plnom zatažení motora
býva asi činného výkonu motora, pri %
zatažení jalový výkon asi činného výkonu. Klesnutie napatia sieti do
vel’kej miery závisí jalového prúdu
