TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 61 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Plazma směs zcela ionizovaných částic
rozložených mateřských prvků, pohybujících
se vysokými rychlostmi extrémně vysokých
teplot.
Vlivem vnitřních nestabilit úzký kanál vý
boje rozpadá dříve, než syntézu jader možno
energeticky využít.
Podstatně nižší „zápalnou“ teplotu reakce
tritia deuteriem.
Rychlost možno částicím udělit také
jinak než urychlovačem. Tedy
čím vyšší teplota směsi, tím rychleji se
částice pohybují.
Tokamak JET Culhamu Oxfordu společný experiment Evropského společenství. Zatím dosahovaná
doba, kterou horká plazma rychlém
výboji udrží spojité formě, velmi krátká.
Jeho „zápalná“ teplota pro rozběhnutí termo
nukleární syntézy však natolik vysoká, že
syntézajeho jader může probíhatjen Slunci. Zahříváme-li směs
plynného deuteria tritia, atomy stou
pající teplotou stále více ionizují elektrony
spolu volnými jádry zvyšují svou rychlost. Zesilováním magnetického
pole možno nádobu zmenšovat zvyšovat
tak teplotu.
Snahou je, aby celý proces byl řiditelný
a každém okamžiku ovladatelný.
Pro výzkumníky však trvalá jen velmi
obtížně zvládaná překážka. Mag
netické poleje něm udržováno směru jeho
osy.
Jiný tvar magnetická nádoba apara
tuře, kde magnetické pole vytváří krátký
válec, který obou koncích uzavřen zesí
leným magnetickým tokem.
zředěný plyn reakčním prstenci ten, zcela
ionizovaný, vytváří žhavou plynnou plazmu.
Pro zvýšení stability zúženého plazmatu,
a tím prodloužení doby impulzního výboje se
používá magnetického pole vnějšího zdroje.
Zdánlivě nejjednoduší bylo použít jako
palivo prostý vodík, kterého všude dost. Toto pole odráží
a vrací zpět částice, které jinak unikaly ve
směru osy válce. „Nádoba“, je
jíž stěny byly pro plazmu nepropustné
a snesly její vysokou teplotu tlak, nemůže
být zkonstruována žádného materiálu slo
ženého atomů. Nevýhodou této
reakce je, tritium přírodě téměř ne
vyskytuje nutno vyrábět izotopu
lithia bombardováním neutrony.
Problémy jsou nalezení vhodného tvaru
„nádoby“.
Supravodivé materiály jsou zde zcela běžným
předpokladem, protože požadavky magne
tické výkony cívek jsou značné. Dodávaná energie ohřívá
c
Průřez Sluncem: aktivní oblast kolem slunečního
středu, které probíhají termonukleární reakce;
b) vrstva horké sluneční hmoty, která tvoří izolaci
aktivní oblasti; sluneční atmosféra. „Zápalná“ teplota této směsi
je „jen” zhruba milionů °C. Tento mezi
stupeň výroby „paliva“ bohužel proces značně
komplikuje prodražuje. Impulzní
výboj ZETĚ uskutečňoval komoře tvaru
velkého prstence, naplněné zředěným deu
teriem. Pro překonání odpudivých
elektrických sil jader třeba teploty mnoha
milionů stupňů Celsia. Známá aparatura tohoto typu je
ruská OGRA. tomto principu byla zalo
žena například americká aparatura nazvaná
STELLARATOR.
59
.
Přirozený sluneční reaktor zajišťuje svém
středu takové vysoké tlaky teploty, jaké jsou
zatím mimo technické možnosti člověka.
Základní podmínkou pro uskutečnění prak
ticky využitelné termonukleární reakce je
udržet „provazec“ žhavé plazmy homogen
ním, spojitém stavu alespoň tak dlouhou
dobu, aby jaderná syntéza měla čas proběhnout.
Pro praktickou výrobu elektrické energie
se dnes jako nejperspektivnější jeví ohřívání
termonukleárního paliva opakujícími elek
trickými impulzy. Výboj měl trvání několika tisícin
sekundy. Jeden prvních nejdůležitějších
tvarů magnetických nádob byl prstenec. Částice zde pohybují šroubovicích.
Rychlost částic přímo úměrná teplotě. Obal „nádoby“ proto vy
tváří silným magnetickým polem.•
H
%
\
V /
í ,
s *
v t
1
^ *
m olekula deuteria atom deuteria deutron elektron
Plynné deuterium uzavřené myšlené „ideální“ nádobě při různých teplotách; při pokojové teplotěje deuterium molekulárním plynem, při teplotě několika
tisíc stupňů deuteriový plyn skládá atomů, při teplotě blízké milionu stupňů jsou již všechny atomy deuteria ionizovány, vzniká plazma složená rychle se
pohybujících volných elektronů deuteronů.
Pro udržení částic blízkosti osy větším
počtu oběhů přidává dodatečné kroutivé
magnetické pole. Typickým
představitelem tohoto způsobu byla jedna
z prvních aparatur anglická ZETA. Aby reakce syntézy
deuterium-deuterium (D-D) helium neu
tron dosáhla stability sama trvale „hořela“,
je třeba dosáhnout teploty 350 milionů °C.
Získanou horkou plazmu třeba izolovat
a uzavřít omezeném prostoru
