TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 60 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Tedy dříve, než bylo
objeveno štěpení uranu.
Aby došlo spojení dvou deuteronů (nebo
deuteronu jádra tritia) jádro izotopu helia,
musí překonat obě částice obrovskou překáž
ku. radioaktivní
a samovolně rozpadá poločasem let
na izotop lehkého helia elektron. hlediska člověka
vlastně neomezeně dlouho. Jen
zhruba každý milióntý deuteron „se trefí“
a uskuteční jadernou syntézu.
Nejdůležitější reakcejaderné syntézy. Deuterium se
vyskytuje přírodě všude, kde vyskytuje
vodík, poměru 000. Bylo
zjištěno, některý zrychlených deuteronů
zasáhl deuterony terčíku tak, proběhla
jaderná syntéza. Při malých rychlostech částic tomuto
jevu nedojde, neboť jádra nejsou schopna
překonat elektrické odpudivé síly.Reakce, při kterých jádra lehkých prvků
spojují těžší jádro jiného prvku, byly stu
dovány již roce 1932. Naprostá většina
urychlených deuteronů mine cíl nezasáhne
deuterony bombardovaném terčíku.
Tritium, produkt této reakce, přírodě
prakticky vůbec nevyskytuje. Cesta použití urychlovačů
pro tento účel nevede cíli.1013tun deuteria.
/
iD +
*
iD +
/
iD +
/
iD +
*
bLi +
*
bLi +
*
ÍLi +
0
Izotopy helia. aby uvolněná
energie dala využít, získalo tím lidstvo
zdroj, který stačil pokrýt jeho spotřebu
energie dlouhá tisíciletí. Toto
deuterium lze vodíku snadno oddělit zu
žitkovat jako jaderné palivo.
Je známo, souhlasné náboje odpuzují,
a proto pro překonání odpudivých elektrických
sil obě jádra proti sobě musí pohybovat
vysokou rychlostí.
Kdyby podařilo uskutečnit prakticky
proveditelnou technicky zvládnutelnou ja
dernou syntézu deuteria tak. Vznikl buď izotop lehkého
helia neutron, anebo tritium, což nejtěžší
izotop vodíku, obsahující svém jádře dva
neutrony. Jen svě
tových oceánech 2,6. Teprve tehdy
se vytvoří podmínky pro uskutečnění jaderné
syntézy. Jen tehdy při vzájemné
srážce sobě přiblíží vzdálenost méně než
1013 cm.
Ukazuje však, praktické uskutečnění
této prosté reakce nesmírně obtížný vědecký
i technický problém. „Střelivem“ byla urychlená jádra těž
kého vodíku, nazývaná deuterony. urychlovači byl
bombardován terčík obsahující těžký vodík
(deuterium), který prostého vodíku liší
tím, jeho jádro obsahuje jeden neutron
navíc.
Li
/ •
?D iHe 3,26 MeV
* •
iD 4,03 MeV
v «ö» •
'iT 17,6 MeV
V «£• •
iHe 18,4MeV
iD "He 22,4 MeV
• ♦
!H iHe 4,02 MeV
?D ÍHe +14,9 MeV
•< ř
ÏH -►*He 17,3 MeV
Izotopy lithia.
Izotopy vodíku: obyčejný vodík; těžký vodík -
deuterium; tritium. Při těchto reakcích uvolňuje
50 000 kWh energie gram deuteria.
^He
Atom ajeho jádro. Překonají-li jádra tuto mez, začnou
mezi nimi působit jiné zákonitosti dostávají
se slovu přitažlivé jaderné síly.
O Proton Neutron
58
. Tou jejich souhlasný elektrický náboj. Přibliž
ně stejné množství energie získá spálením
tří tun kvalitního černého uhlí
