TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 62 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Odvádí vyro
bené teplo výměníkům elektrárny, kde ohří
vá vodu klasické výrobě elektrické energie
v turbínou poháněném generátoru.
Stačí situovat trubici tak, aby tvořila sekundární
vinutí transformátoru, primáru transfor
mátoru pak zavést impulz elektrického proudu.
Dále zde tepelná izolační vrstva sousta
va supravodivých cívek, vytvářejících mag
netické pole uvnitř reaktoru. nitřní nádoba je
obklopena pláštěm tekutého lithia. Při jaderné
syntéze totiž dochází lavinovitému úniku
neutronů.
Grafitový štít bórová clona mají úkol
odstranit problém, který byl pojmenován jako
druhotně vybuzená radioaktivita. Obdobně ja
ko trubici elektrodami nastane uzavřený
prstencový výboj, který jeho zúžení vlivem
silného magnetického pole soustředí ose
trubice stěn vůbec nedotkne. Neutrony však nemají elektrický
náboj, proto nepodléhají vlivu magnetického
pole.Schéma elektrického zapojení ZETY. Hrozí proto nebezpečí, bez odstínění
budou vnikat jader atomů prvků materiálu,
ze kterého reaktor zkonstruován. Při plném využití kondenzátorů dosáhne proud
v ZETĚ 200 000 ampérů.
Věda zatím zvolila dvě základní cesty, kudy
se nyní ubírá výzkum termonukleární syntézy. Současně plní
i poslání energetického média.
Lithium zde plní několik úkolů. Jednak
ochlazuje stěny vnitřní nádoby, jednak půso
bením unikajících neutronů procesu jaderné
syntézy zde rodí tritium. mezinárodně přijatý
souhrnný název pro reaktory výbojovou trubicí
prstencového tvaru, nazývanou toroid, uloženou
v silném magnetickém poli.
Cesta první:
Hlavní částí současného fúzního reaktoru
je prstencová kruhová nádoba, uvnitř naplněná
plazmou zahřívanou silnými elektrickými
výboji vysoké teploty. Potřebnou vzdá
lenost plazmy stěn zajišťují silná magne
tická pole.
Reprezentantem takového termonukleárního
reaktoru známý TOKAMAK, zkonstruovaný
v bývalém SSSR. Není-li však proces probíha
jící reaktoru dokonale stíněn izolován,
stane radioaktivním sám materiál, něhož
je reaktor postaven.
Základní rozdíl mezi nimi způsobu,
jakým „paliva“ přivádí potřebná energie
pro získání žhavého plazmatu.
Další vrstvu obalu tvoří grafitový plášť nebo
voda nasycená bórem.
Vzniká helium. Proudový impulzvprimárním vinutívyvolá sekundárním vinutí, tvořeném uzavřenou
tubicí zředěným deuteriem, elektrický výboj.
Pohled komory tokamaku JET, které roce 1991 poprvé proběhla měřiteném rozsahu řízená
termonukleární syntéza. Odpad (nebo také výstup)
jaderné syntézy sám sobě radioaktivní není. Mnohá
z nich pak přemění uměle radioaktivní
jádra jejich izotopu.
Baterie kondenzátoru (!) nabije stejnosměrným elektrickým proudem usměrňovače napětí až
2 5000 voltů. Chladicím pro
středkem supravodivé části bývá tekuté helium,
snižující teplotu -269 °C.
Předpokládá se, elektrický výkon reak
torů tohoto typu byl 000 000 MW.Toroid.
Tím vznikne uvnitř výbojové trubice elektrické
napětí, které ionizuje deuterium. zapálení výboje
v takové trubici není třeba umísťovat elektrody.
Reaktor tedy velmi složité technické
dílo, kde těsném sousedství leží zóny teplé
miliony stupňů Celsia části zmrazené blíz
kosti absolutní nuly. První cesta
využívá nyníjiž klasických elektrických pulzů
do zředěné směsi „paliva“ magnetických
„nádobách" různého tvaru, druhá využívá
světelných pulzů vysokovýkonných laserů,
soustřeďujících své paprsky spalovací
komory. okamžiku, kdy chceme vyvolat výboj toroidu prstencové trubici), sepne speciální
spínač (2) kondenzátory začnou vybíjet primárního vinutí transformátoru (3), jehožjádro tvořeno
dvěmi železnýmiprsteny. Zde zachycují, anebo
zpomalují neutrony, které jinak pronikaly
mimo reaktor.
Touto úpravou tepelné zatížení stěn sníží
na 000 300 °C.
w
