Jaderná energie

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA

Autor: ČEZ

Strana 4 z 68

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Počty protonů elektronů sobě rovnají, jsou však různé atomů jednotlivých prvků. prvek složen jednoho druhu atomů stejné hmotnosti atomy různých prvků sebe liší. Atom kyslíku asi dvanáctkrát těžší, ale ani jej bychom asi nezvážili doma kuchyni. takto: 0,000 000 000 000 000 000 000 001 g. První krok stranou Roentgen Wilhelm Conrad Roentgen (1845 1923) pocházel holandské rodiny usazené Němec­ ku. základě svých (dnes můžeme říci, že skvělých) dedukcí sestavil Dalton dokonce první tabulku atomových hmotností prvků, ve které atomům vodíku přisoudil hmotnost rov­ nou jedné. Nesložil tak maturitu, což pak léta činilo značné potíže. Hned zpočátku musíme uvést pravou míru tvrzení ojejich nedělitelnosti atomy jsou sice základními „cihlami“ hmoty, jsou však ještě dále rozložitelné. Rozměry atomů jsou skutečně nepatrné. Okolo jádra obíhají různě vzdále­ ných drahách záporně nabité elektrony. letech ho vyloučili gymnaziálních studií, protože odmítl prozradit spolužáka, který nakreslil na tabuli výsměšnou karikaturu jednoho profe­ sora. Průměr jádra se, jak vidět, průměru ce­ lého atomu velmi liší. svůj objev nepřijal Roentgen sebemenší odměnu, Anglický chemik John Dalton (1766 —1844). Průměr jeho jádra ještě menší, asi 10'15mm. Jako hmotnost atomu vodíku uvádí 1,67 kvadriliontin gramu, což pro lepší představu napsat Německý fyzik Wilhelm Conrad Roentgen (1845 až 1923) měl jako jediný svých sousedů dovoleno chodit travou loukách okolí své chaty. 2 . Bohrův model atomu vodíku. Paprsky pronikající měkkými tkáněmi lidské­ ho těla vytvářející obraz vnitřních orgánů otevřely lékařům úplně nový svět. Rentgenový snímek dokáže nahlédnout lidského těla. Průměr atomu asi I0~6až 10mm.Anglický učenec Isaac Newton 1643 —1727). Přitom jádru sou­ středěna takřka veškerá otnost atomu. Moderní fyzika znáještě další částice, pro naši představu však tyto nejzákladnější zatím stačí. Jedině tuto výsadu přijal. Dnes atomech víme samozřejmě mno­ hem více, tak některé nich můžeme před­ stavit. Protony jsou kladně nabité elektrické částice, neutrony jsou elektricky neutrální. Byl nejen skvělý vědec, ale mimořád­ ně charakterní obětavý člověk. Každý atom obsahuje jádro složené pro­ tonů neutronů. tak však nakonec stal řádným univerzitním profesorem. 1 samozřejmě nepatrná. Můžeme předsta­ vitjako špendlíkovou hlavičku středu koule 0 průměru 100 metrů. Jeho objev nového typu záření paprsků posunul m ožnosti lékařské vědy míle kupředu