TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 3 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Tajemství
atomů
Pavel Augusta
Cesta dnešnímu rozvoji jaderné energe
tiky byla dlouhá. Prostor mezi nimi měl být
prázdný. Prvnrncence vědce, hodné tohoto
jména, najdeme bezpochyby starém Řecku. století. Na
příklad nepatrná kapka vody obsahuje vodík
a kyslík, stejně jako celý rybník. ato
mech domníval, jsou „odolné pevné
pohyblivé částice, nikdy neopotfebují ani
nerozbijí menší části“. Některé jejich před
stavy nám dnes mohou zdát komické, občas
bychom však byli možná překvapeni, jak hlu
boko kořenům jsravdy pronikli již před ti
síciletími, bez jakýchkoli přístrojů, jen silou
myšlenky. 19. toho vyvo
dil, každá látka tedy například voda je
složena malých částeček opět ještě men
ších pračásteček prvků, jejichž vzájemný
poměr stále stejný. Mohli bychom říci, že
trvala déle než 2000 let, avšak všechno pod
statné událo teprve předvečer našeho
století. Podle Daltona každý
T
.
S mnohem propracovanější atomovou teorií
hmoty přišel anglický chemik John Dalton, ži
jící 18.
Protože nedělitelný řecký řekne atomos, na-
W zvali atomy.
Tam také začínají dějiny poznání atomech. Usoudili, musí
existovat nějaké malé, nedělitelné částice. Rozbití atomového
jádra ovládnutí řetězové reakce pak zna
menalo skutečný počátek nového věku. Podle jejich představy byly ato
my neviditelné, nerozrušitelné, neproniknutel
né věčné kousky hmoty, různé velikosti,
hmotnosti tvarů. Svým „pračástečkám“
říkal Dalton atomy. Velký úspěch ovšem jejich teorie ne
získala pro tehdejší pohled svět byla pře
ce jen těžko přijatelná. Začalo hlubším poznáním hmoty,
pochopením stavby atomů objevením pří
rodní radioaktivity. Dalton zjistil, velmi
malé částečky látky stále obsahují stejné prv
ky, dokonce stále stejném poměru.
Vždyť podobný názor znovu zastával slavný
fyzik Isaac Newton 2000 let později.
Přesto jejich myšlenka přetrvala staletí.
O podstatě světa, který nás obklopuje, pře
mýšleli lidé pradávna.
Dva Fečtí filozofové Leukippos Milétu
a okritos Abdér došli již někdy
v století před Kristem závěru, hmotu
nelze dělit nekonečna
