TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 3 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Tam také začínají dějiny poznání atomech. století.
O podstatě světa, který nás obklopuje, pře
mýšleli lidé pradávna. Podle Daltona každý
T
. Mohli bychom říci, že
trvala déle než 2000 let, avšak všechno pod
statné událo teprve předvečer našeho
století.Tajemství
atomů
Pavel Augusta
Cesta dnešnímu rozvoji jaderné energe
tiky byla dlouhá. Podle jejich představy byly ato
my neviditelné, nerozrušitelné, neproniknutel
né věčné kousky hmoty, různé velikosti,
hmotnosti tvarů.
S mnohem propracovanější atomovou teorií
hmoty přišel anglický chemik John Dalton, ži
jící 18. Velký úspěch ovšem jejich teorie ne
získala pro tehdejší pohled svět byla pře
ce jen těžko přijatelná. Rozbití atomového
jádra ovládnutí řetězové reakce pak zna
menalo skutečný počátek nového věku. Svým „pračástečkám“
říkal Dalton atomy. toho vyvo
dil, každá látka tedy například voda je
složena malých částeček opět ještě men
ších pračásteček prvků, jejichž vzájemný
poměr stále stejný.
Protože nedělitelný řecký řekne atomos, na-
W zvali atomy. ato
mech domníval, jsou „odolné pevné
pohyblivé částice, nikdy neopotfebují ani
nerozbijí menší části“. Začalo hlubším poznáním hmoty,
pochopením stavby atomů objevením pří
rodní radioaktivity.
Přesto jejich myšlenka přetrvala staletí. Usoudili, musí
existovat nějaké malé, nedělitelné částice. 19. Na
příklad nepatrná kapka vody obsahuje vodík
a kyslík, stejně jako celý rybník. Prostor mezi nimi měl být
prázdný.
Dva Fečtí filozofové Leukippos Milétu
a okritos Abdér došli již někdy
v století před Kristem závěru, hmotu
nelze dělit nekonečna.
Vždyť podobný názor znovu zastával slavný
fyzik Isaac Newton 2000 let později. Dalton zjistil, velmi
malé částečky látky stále obsahují stejné prv
ky, dokonce stále stejném poměru. Některé jejich před
stavy nám dnes mohou zdát komické, občas
bychom však byli možná překvapeni, jak hlu
boko kořenům jsravdy pronikli již před ti
síciletími, bez jakýchkoli přístrojů, jen silou
myšlenky. Prvnrncence vědce, hodné tohoto
jména, najdeme bezpochyby starém Řecku
