Jaderná energie

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA

Autor: ČEZ

Strana 5 z 68

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
lázeňském paláci Radium léčily nemoci pohybového ústrojí, nervové cévní. Profesor opakuje pokus jednou, dvakrát, desetkrát se dokonce Nobelovu cenu, kterou byl vyzna­ menán roce 1901, věnoval celou univerzitě. skutečně, minerál září. Kupo­ divu však stejné stopy zanechává desce i kontrolní, tedy neosvícený vzorek.“ jsou slova profe­ sora Becquerela, nemá slov dale­ ko činům. Profesor Becquerel hodlá své tvrzení proká­ zat experimenty. Manželé Curieovi spolu profesorem Bec­ querelem vydávají stopách tajemného záření. Jevu, který byl později nazván radioaktivitou. Polskáfyzická „Madame Curie Marie Sklodowská (1867- 1934), dvojnásobná nositelka Nobelovy ceny.radium hlavního zdroje Becquerelem ob­ jeveného záření museli zpracovat více než tunu materiálu, tzv. Becquerelův objev znamenal pro Jáchymov nový rozkvět. Jen několik kroků chodbou laboratoře profesora Becquerela svou pracovnu jeho kolega Pierre Curie. Francouzský vědec Pierre Curie (1859 1906). roku 1519 byly raženy jáchymovské tolary, peníze ceněné celém světě. Do Jáchymova opětplynuly obrovské částky peněz, zároveň však rodila smrt, bolest, strach a zoufalství. Kontrolní vzorky neozařuje fosforeskovat (zářit) tedy ne­ měly. Druhý krok stranou Jáchymov Jáchymov byl založen roku 1516 jako krá­ lovské' horní město bohatých žilách stříbr­ né rudy. Tisíce jich to zaplatilo životem nebo poškozeným zdravím. V 50. Vydejme teď chvíli Paříže, bu­ dovy zdejšího polytechnického ústavu. Sdílí spolu svou mladou manželkou Marií. století těžil jen uran nepříliš ceněná surovina, vhodná například výrobě ba­ rev. Jako jednu experimentálních látek si Becquerel vybírá (náhodou, intuicí, kdo ví?) uranovou sůl. Becquerel štěstí vědec, který nepřizpůsobuje fakta svým teo­ riím, ale teorie faktům. Vždyť jáchymovské tolary daly jméno dnešnímu dolaru. Její jméno - Curie-Sklodowská tom nenechává pochyb. Tato skvělá stu­ dentka dnes nadějná vědecká pracovni­ ce přišla Paříže Polska. Odmítl také nabízený šlechtický titul, aby na­ konec všeobecné nouzi, která první svě­ tové válce Německo postihla, zemřel nedo­ statku. Veškerá těžba byla odvážena Sovětského sva­ zu, aby byl vyrobenjaderný arzenál dodnes ohrožujícísvět. Teorie o fosforescenci hroutí. letech našeho století náhle stal uran nejhledanější surovinou světa. Začala úmorná nekonečná práce. Světa, kterém hlavním trumfem byla atomová bomba. roce 1909 byly zřízeny první radioaktivní lázně světě. Působil ipro­ slulý lékařAgricola, autor vzácného díla sta­ rém hornictví. „Od prvního dne, jsem dozvěděl objevu paprsků X profesorem Roentgenem, napadla myšlen- stále stejným výsledkem. Po vyčerpání stříbrných žil však sláva města stejně rychle pohasla, jako předtím zazářila. V 19. Ptáte se proč? Právě tady, chladném zamrače­ ném únoru roku 1896, totiž začíná atomový věk. Získával smolince, horniny označova­ né tak stalými horníkyproto, žejejí objevenízna­ menalo smůlu ztrátu stříbrných žil. Uranová sul září, ať předem osvícena neosvícena. Během několika málo let sejeho sláva a pověst velikém bohatství rozšířila daleko za hranice Českého království. uranových dolech byli ne­ představitelně krutých podmínkách nuceni dobývat strategickou surovinu pro Sovětský svaz českoslovenští političtí vězni. smolince českého Jáchymova. Uran. ka, vlastnost vysílat pronikavé záření úzce souvisí fosforescencí. Bez lítosti opouští svou původní myšlenku navíc chápe, žeje stopě zcela nového fyzikálního jevu. 3 . Stará lázeňská budova Jáchymové Ustav Radium. vyrabovánízásob skončilajiž podruhé (tentokrát poněkud pochmurná) sláva města, které mimoděk stálo začátku nové epo­ chy epochy atomové energie. Než se Curieovým podařilo získat pouhou jednu desetinu gramu nového prvku nazvaného Francouzský fyzik Alexander Henri Becquerel (1852 1908), nositel Nobelovy ceny. Pokud nám podařilo nahlédnout zaprášenými okny ústavu, mohli bychom po­ zorovat staršího důstojného muže, jak hraje s kameny různých tvarů barev. Proto ozařuje nejrůznější lát­ ky slunečním světlem pak nechá působit na fotografickou desku, aby zjistil, zda světlo opět vyzařují fosforeskují