TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 5 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Polskáfyzická „Madame Curie Marie Sklodowská
(1867- 1934), dvojnásobná nositelka Nobelovy ceny. roce 1909 byly zřízeny
první radioaktivní lázně světě. Kontrolní vzorky
neozařuje fosforeskovat (zářit) tedy ne
měly. Pokud nám podařilo nahlédnout
zaprášenými okny ústavu, mohli bychom po
zorovat staršího důstojného muže, jak hraje
s kameny různých tvarů barev. Během několika málo let sejeho sláva
a pověst velikém bohatství rozšířila daleko
za hranice Českého království. smolince českého
Jáchymova.
ka, vlastnost vysílat pronikavé záření úzce
souvisí fosforescencí.
Uran. Becquerel štěstí
vědec, který nepřizpůsobuje fakta svým teo
riím, ale teorie faktům. Získával smolince, horniny označova
né tak stalými horníkyproto, žejejí objevenízna
menalo smůlu ztrátu stříbrných žil. lázeňském
paláci Radium léčily nemoci pohybového
ústrojí, nervové cévní. Působil ipro
slulý lékařAgricola, autor vzácného díla sta
rém hornictví. Bez lítosti opouští svou
původní myšlenku navíc chápe, žeje stopě
zcela nového fyzikálního jevu. Její jméno -
Curie-Sklodowská tom nenechává pochyb.radium hlavního zdroje Becquerelem ob
jeveného záření museli zpracovat více
než tunu materiálu, tzv.
Jen několik kroků chodbou laboratoře
profesora Becquerela svou pracovnu jeho
kolega Pierre Curie.
Veškerá těžba byla odvážena Sovětského sva
zu, aby byl vyrobenjaderný arzenál dodnes
ohrožujícísvět. Do
Jáchymova opětplynuly obrovské částky peněz,
zároveň však rodila smrt, bolest, strach
a zoufalství. Tato skvělá stu
dentka dnes nadějná vědecká pracovni
ce přišla Paříže Polska. „Od prvního
dne, jsem dozvěděl objevu paprsků X
profesorem Roentgenem, napadla myšlen-
stále stejným výsledkem. Jevu, který byl
později nazván radioaktivitou. Uranová sul září,
ať předem osvícena neosvícena.
V 50.
Manželé Curieovi spolu profesorem Bec
querelem vydávají stopách tajemného
záření. Sdílí spolu svou
mladou manželkou Marií.
V 19. vyrabovánízásob skončilajiž
podruhé (tentokrát poněkud pochmurná) sláva
města, které mimoděk stálo začátku nové epo
chy epochy atomové energie.
Profesor Becquerel hodlá své tvrzení proká
zat experimenty. uranových dolech byli ne
představitelně krutých podmínkách nuceni
dobývat strategickou surovinu pro Sovětský svaz
českoslovenští političtí vězni. Než
se Curieovým podařilo získat pouhou jednu
desetinu gramu nového prvku nazvaného
Francouzský fyzik Alexander Henri Becquerel
(1852 1908), nositel Nobelovy ceny. Tisíce jich to
zaplatilo životem nebo poškozeným zdravím.
Odmítl také nabízený šlechtický titul, aby na
konec všeobecné nouzi, která první svě
tové válce Německo postihla, zemřel nedo
statku. letech našeho století náhle stal uran
nejhledanější surovinou světa. Proto ozařuje nejrůznější lát
ky slunečním světlem pak nechá působit
na fotografickou desku, aby zjistil, zda světlo
opět vyzařují fosforeskují.
Francouzský vědec Pierre Curie (1859 1906). skutečně, minerál září. Kupo
divu však stejné stopy zanechává desce
i kontrolní, tedy neosvícený vzorek. Stará lázeňská budova Jáchymové
Ustav Radium. Ptáte
se proč? Právě tady, chladném zamrače
ném únoru roku 1896, totiž začíná atomový
věk.
Začala úmorná nekonečná práce.
Vydejme teď chvíli Paříže, bu
dovy zdejšího polytechnického ústavu. Teorie
o fosforescenci hroutí.
Becquerelův objev znamenal pro Jáchymov
nový rozkvět.“ jsou slova profe
sora Becquerela, nemá slov dale
ko činům. Světa, kterém
hlavním trumfem byla atomová bomba.
Druhý krok stranou Jáchymov
Jáchymov byl založen roku 1516 jako krá
lovské' horní město bohatých žilách stříbr
né rudy. Vždyť jáchymovské tolary daly jméno
dnešnímu dolaru. Jako jednu experimentálních látek
si Becquerel vybírá (náhodou, intuicí, kdo ví?)
uranovou sůl. roku 1519 byly raženy
jáchymovské tolary, peníze ceněné celém
světě.
Po vyčerpání stříbrných žil však sláva města
stejně rychle pohasla, jako předtím zazářila. Profesor
opakuje pokus jednou, dvakrát, desetkrát se
dokonce Nobelovu cenu, kterou byl vyzna
menán roce 1901, věnoval celou univerzitě. století těžil jen uran nepříliš
ceněná surovina, vhodná například výrobě ba
rev.
3
