TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 5 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Než
se Curieovým podařilo získat pouhou jednu
desetinu gramu nového prvku nazvaného
Francouzský fyzik Alexander Henri Becquerel
(1852 1908), nositel Nobelovy ceny. století těžil jen uran nepříliš
ceněná surovina, vhodná například výrobě ba
rev. Vždyť jáchymovské tolary daly jméno
dnešnímu dolaru. Do
Jáchymova opětplynuly obrovské částky peněz,
zároveň však rodila smrt, bolest, strach
a zoufalství. Během několika málo let sejeho sláva
a pověst velikém bohatství rozšířila daleko
za hranice Českého království. skutečně, minerál září.
Polskáfyzická „Madame Curie Marie Sklodowská
(1867- 1934), dvojnásobná nositelka Nobelovy ceny. lázeňském
paláci Radium léčily nemoci pohybového
ústrojí, nervové cévní.“ jsou slova profe
sora Becquerela, nemá slov dale
ko činům. Ptáte
se proč? Právě tady, chladném zamrače
ném únoru roku 1896, totiž začíná atomový
věk. „Od prvního
dne, jsem dozvěděl objevu paprsků X
profesorem Roentgenem, napadla myšlen-
stále stejným výsledkem.radium hlavního zdroje Becquerelem ob
jeveného záření museli zpracovat více
než tunu materiálu, tzv. letech našeho století náhle stal uran
nejhledanější surovinou světa. Teorie
o fosforescenci hroutí. Jevu, který byl
později nazván radioaktivitou. Becquerel štěstí
vědec, který nepřizpůsobuje fakta svým teo
riím, ale teorie faktům.
ka, vlastnost vysílat pronikavé záření úzce
souvisí fosforescencí. Tisíce jich to
zaplatilo životem nebo poškozeným zdravím. Kontrolní vzorky
neozařuje fosforeskovat (zářit) tedy ne
měly. Získával smolince, horniny označova
né tak stalými horníkyproto, žejejí objevenízna
menalo smůlu ztrátu stříbrných žil.
Manželé Curieovi spolu profesorem Bec
querelem vydávají stopách tajemného
záření.
Francouzský vědec Pierre Curie (1859 1906).
Druhý krok stranou Jáchymov
Jáchymov byl založen roku 1516 jako krá
lovské' horní město bohatých žilách stříbr
né rudy. Tato skvělá stu
dentka dnes nadějná vědecká pracovni
ce přišla Paříže Polska. roce 1909 byly zřízeny
první radioaktivní lázně světě. vyrabovánízásob skončilajiž
podruhé (tentokrát poněkud pochmurná) sláva
města, které mimoděk stálo začátku nové epo
chy epochy atomové energie. Pokud nám podařilo nahlédnout
zaprášenými okny ústavu, mohli bychom po
zorovat staršího důstojného muže, jak hraje
s kameny různých tvarů barev. Její jméno -
Curie-Sklodowská tom nenechává pochyb.
Začala úmorná nekonečná práce.
Profesor Becquerel hodlá své tvrzení proká
zat experimenty. Působil ipro
slulý lékařAgricola, autor vzácného díla sta
rém hornictví.
Odmítl také nabízený šlechtický titul, aby na
konec všeobecné nouzi, která první svě
tové válce Německo postihla, zemřel nedo
statku.
3
.
Uran.
Po vyčerpání stříbrných žil však sláva města
stejně rychle pohasla, jako předtím zazářila.
Becquerelův objev znamenal pro Jáchymov
nový rozkvět.
V 19. Světa, kterém
hlavním trumfem byla atomová bomba. Uranová sul září,
ať předem osvícena neosvícena. Jako jednu experimentálních látek
si Becquerel vybírá (náhodou, intuicí, kdo ví?)
uranovou sůl. smolince českého
Jáchymova. Bez lítosti opouští svou
původní myšlenku navíc chápe, žeje stopě
zcela nového fyzikálního jevu. roku 1519 byly raženy
jáchymovské tolary, peníze ceněné celém
světě.
V 50. Proto ozařuje nejrůznější lát
ky slunečním světlem pak nechá působit
na fotografickou desku, aby zjistil, zda světlo
opět vyzařují fosforeskují. Sdílí spolu svou
mladou manželkou Marií. Stará lázeňská budova Jáchymové
Ustav Radium. Kupo
divu však stejné stopy zanechává desce
i kontrolní, tedy neosvícený vzorek.
Veškerá těžba byla odvážena Sovětského sva
zu, aby byl vyrobenjaderný arzenál dodnes
ohrožujícísvět. uranových dolech byli ne
představitelně krutých podmínkách nuceni
dobývat strategickou surovinu pro Sovětský svaz
českoslovenští političtí vězni.
Jen několik kroků chodbou laboratoře
profesora Becquerela svou pracovnu jeho
kolega Pierre Curie. Profesor
opakuje pokus jednou, dvakrát, desetkrát se
dokonce Nobelovu cenu, kterou byl vyzna
menán roce 1901, věnoval celou univerzitě.
Vydejme teď chvíli Paříže, bu
dovy zdejšího polytechnického ústavu
