V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
: podobných tepelných účincích ostatně založeno energetické využívání jaderných reaktorů elektrárnách. Tento jev plně projeví pouze vakuu, neboť vzduchu způsobuje záření ionizaci, prostředí stává
částečně elektricky vodivým náboj tělesa zářiče průběžně odváděn.3 "Jaderné reakce"). Při každé další další radioaktivní přeměně takto budou rozkmitávat atomy látky větší větší kinetickou
energii radioaktivní látka bude zahřívat. Zpětný odraz může vést uvolnění atomů krystalové mřížky minerálů.
Elektrické účinky radioaktivity
Nabité částice nebo (viz níže) odnášejí radioaktivního zářiče elektrický náboj podle zákona zachování
elektrického náboje látce zářiče pak převládají opačné náboje než znaménko náboje emitovaných částic.10.
Zpětný odraz jader
Při emisi částic kvant radioaktivního záření dochází vlivem zákona zachování hybnosti (akce reakce) zpětnému
odrazu jádra, které přebírá určitou malou část kinetické energie rozpadu. Tyto zákonitosti budou níže
ilustrovány případu tzv. ozařovačích pro radioterapii), nejsilnější zářiče se
musejí dokonce chladit, aby nedošlo jejich tepelnému poškození (popř.RNDr.2008 12:13:25]
. Avšak elektricky izolovaný zářič intenzívním tokem záření se
bude postupně kladně záporně nabíjet vysoký elektrický potenciál stovek (podle elektrické kapacity tělesa
zářiče). Při radioaktivní
přeměně vyletí jádra velkou rychlostí částice (kvantum) záření. Podle zákona akce reakce tím bude jádro vlastně
celý atom) "odmrštěno" opačným směrem bude udělena kinetická energie pohybu.4 "Radionuklidy", obr.t.1. Tento jev projevuje každé radioaktivní
přeměny, nejvýrazněji však radioaktivity neboť α-částice mají vysokou hmotnost jsou emitovány vysokou
kinetickou energií hybností. radionuklidového generátoru část "Radioaktivita gama", pasáž "Radionuklidové
generátory".
Pozn. Při nízkých tocích záření, nebo pokud zářič aspoň částečně
vodivě spojen zemí, tento jev zanedbatelný.htm 36) [15.t e−λB.
Toto zkušeností ověřené tvrzení není však zcela absolutní.
Nezávislost radioaktivního rozpadu vnějších podmínkách
Radioaktivní rozpad děj samovolný způsoben vnitřními mechanismy stavby atomového jádra.cz/JadRadFyzika2.2 Radioaktivita
NB(0)=0) získáme rozpadový zákon pro dceřinný radionuklid B:
NB(t) [NA0/(λA-λB. Kinetická energie
odražených jader nakonec projeví tepelnými účinky (viz níže). Jádro totiž skryto hluboko nitru atomu, jehož elektronový obal účinně
odstiňuje veškeré chemické, mechanické teplotní vlivy, jakož působení vnějších polí. roztavení vypaření).1. 1.), nedá ničím urychlit ani zpomalit. kinetická energie pohybu atomů látky není nic jiného než
teplo. Podobně při absorbci záření je
látce předávána energie úrovni kinetické energie atomů. Podobný účinek měla
http://astronuklfyzika. Jednak neplatí extrémních podmínek.)] (e−λA.
V běžných jaderných aplikacích zpětný odraz jader prakticky neprojevuje. některých přesných spektrometrických
měření však může mít, spolu tepelnými pohyby atomů, výrazný vliv.
Teplo uvolňované radioaktivním rozpadem přírodních radionuklidů, uranu 235,238U, thoria 232Th draslíku 40K, je
patrně důležitým zdrojem geotermální energie, zahřívající nitro Země.t ;
pro mateřský radionuklid zůstává klasický monoexponenciální zákon NA(t) NA0 e−λA. Zvláště složité rozpadové řady vyskytují těžkých jader oblasti uranů transuranů; tyto rozpadové
řady budou rozebírány §1. Vlastní
radioaktivní zářič nebo tedy elektricky nabíjí.6,
část "Interakce záření gama pasáž "Mössbauerův jev" §3.
Tepelné účinky radioaktivity
Logický, avšak běžných aplikacích málo známý jev, doprovází všechny druhy radioaktivity: teplo. nezávislý na
vnějších běžných fyzikálních chemických vlivech podmínkách (tlak, teplota, skupenství, chemická forma, vnější pole
a pod. Příkladem Mössbauerova spektrometrie (viz §1.4, část "Mössbauerovská spektroskopie "),
nebo měření přesného tvaru spektra účelem stanovení klidové hmotnosti neutrin (viz níže část "Neutrina", pasáž
"Klidová hmotnost neutrin"). Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Zahřejeme-li
radioaktivní látku teplotu několika miliónů stupňů, získají jádra již zcela ionizované plasmě tak vysokou kinetickou
energii, při vzájemných srážkách překonávají Coulombickou odpudivou sílu bude docházet jaderným reakcím,
měnícím rychlost charakter radioaktivního rozpadu (viz následující §1.4. Při nízkých aktivitách používaných většinou praxi tento jev
nepozorovatelně slabý, ale silné zářiče "hřejí" docela zřetelně (např
