V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
1.
V běžných jaderných aplikacích zpětný odraz jader prakticky neprojevuje. Zvláště složité rozpadové řady vyskytují těžkých jader oblasti uranů transuranů; tyto rozpadové
řady budou rozebírány §1.)] (e−λA.3 "Jaderné reakce").htm 36) [15. nezávislý na
vnějších běžných fyzikálních chemických vlivech podmínkách (tlak, teplota, skupenství, chemická forma, vnější pole
a pod.2 Radioaktivita
NB(0)=0) získáme rozpadový zákon pro dceřinný radionuklid B:
NB(t) [NA0/(λA-λB. Vlastní
radioaktivní zářič nebo tedy elektricky nabíjí. Tento jev plně projeví pouze vakuu, neboť vzduchu způsobuje záření ionizaci, prostředí stává
částečně elektricky vodivým náboj tělesa zářiče průběžně odváděn.4, část "Mössbauerovská spektroskopie "),
nebo měření přesného tvaru spektra účelem stanovení klidové hmotnosti neutrin (viz níže část "Neutrina", pasáž
"Klidová hmotnost neutrin").
Tepelné účinky radioaktivity
Logický, avšak běžných aplikacích málo známý jev, doprovází všechny druhy radioaktivity: teplo.), nedá ničím urychlit ani zpomalit.10.6,
část "Interakce záření gama pasáž "Mössbauerův jev" §3.
Zpětný odraz jader
Při emisi částic kvant radioaktivního záření dochází vlivem zákona zachování hybnosti (akce reakce) zpětnému
odrazu jádra, které přebírá určitou malou část kinetické energie rozpadu. některých přesných spektrometrických
měření však může mít, spolu tepelnými pohyby atomů, výrazný vliv.RNDr.4 "Radionuklidy", obr. kinetická energie pohybu atomů látky není nic jiného než
teplo.2008 12:13:25]
. 1. Při každé další další radioaktivní přeměně takto budou rozkmitávat atomy látky větší větší kinetickou
energii radioaktivní látka bude zahřívat. Zpětný odraz může vést uvolnění atomů krystalové mřížky minerálů. Při radioaktivní
přeměně vyletí jádra velkou rychlostí částice (kvantum) záření. Jednak neplatí extrémních podmínek. Podobně při absorbci záření je
látce předávána energie úrovni kinetické energie atomů.
Toto zkušeností ověřené tvrzení není však zcela absolutní. roztavení vypaření).
Pozn.: podobných tepelných účincích ostatně založeno energetické využívání jaderných reaktorů elektrárnách.t. Avšak elektricky izolovaný zářič intenzívním tokem záření se
bude postupně kladně záporně nabíjet vysoký elektrický potenciál stovek (podle elektrické kapacity tělesa
zářiče). Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.1.cz/JadRadFyzika2.4.
Elektrické účinky radioaktivity
Nabité částice nebo (viz níže) odnášejí radioaktivního zářiče elektrický náboj podle zákona zachování
elektrického náboje látce zářiče pak převládají opačné náboje než znaménko náboje emitovaných částic.t e−λB. Podobný účinek měla
http://astronuklfyzika. Příkladem Mössbauerova spektrometrie (viz §1. Tento jev projevuje každé radioaktivní
přeměny, nejvýrazněji však radioaktivity neboť α-částice mají vysokou hmotnost jsou emitovány vysokou
kinetickou energií hybností. Tyto zákonitosti budou níže
ilustrovány případu tzv. Kinetická energie
odražených jader nakonec projeví tepelnými účinky (viz níže).
Teplo uvolňované radioaktivním rozpadem přírodních radionuklidů, uranu 235,238U, thoria 232Th draslíku 40K, je
patrně důležitým zdrojem geotermální energie, zahřívající nitro Země. Podle zákona akce reakce tím bude jádro vlastně
celý atom) "odmrštěno" opačným směrem bude udělena kinetická energie pohybu. radionuklidového generátoru část "Radioaktivita gama", pasáž "Radionuklidové
generátory". Jádro totiž skryto hluboko nitru atomu, jehož elektronový obal účinně
odstiňuje veškeré chemické, mechanické teplotní vlivy, jakož působení vnějších polí. ozařovačích pro radioterapii), nejsilnější zářiče se
musejí dokonce chladit, aby nedošlo jejich tepelnému poškození (popř.
Nezávislost radioaktivního rozpadu vnějších podmínkách
Radioaktivní rozpad děj samovolný způsoben vnitřními mechanismy stavby atomového jádra. Zahřejeme-li
radioaktivní látku teplotu několika miliónů stupňů, získají jádra již zcela ionizované plasmě tak vysokou kinetickou
energii, při vzájemných srážkách překonávají Coulombickou odpudivou sílu bude docházet jaderným reakcím,
měnícím rychlost charakter radioaktivního rozpadu (viz následující §1. Při nízkých tocích záření, nebo pokud zářič aspoň částečně
vodivě spojen zemí, tento jev zanedbatelný. Při nízkých aktivitách používaných většinou praxi tento jev
nepozorovatelně slabý, ale silné zářiče "hřejí" docela zřetelně (např.t ;
pro mateřský radionuklid zůstává klasický monoexponenciální zákon NA(t) NA0 e−λA
