V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Tepelné účinky radioaktivity
Logický, avšak běžných aplikacích málo známý jev, doprovází všechny druhy radioaktivity: teplo.
Teplo uvolňované radioaktivním rozpadem přírodních radionuklidů, uranu 235,238U, thoria 232Th draslíku 40K, je
patrně důležitým zdrojem geotermální energie, zahřívající nitro Země.
V běžných jaderných aplikacích zpětný odraz jader prakticky neprojevuje. Podobný účinek měla
http://astronuklfyzika.2 Radioaktivita
NB(0)=0) získáme rozpadový zákon pro dceřinný radionuklid B:
NB(t) [NA0/(λA-λB. 1. ozařovačích pro radioterapii), nejsilnější zářiče se
musejí dokonce chladit, aby nedošlo jejich tepelnému poškození (popř.t e−λB. Při radioaktivní
přeměně vyletí jádra velkou rychlostí částice (kvantum) záření. Zpětný odraz může vést uvolnění atomů krystalové mřížky minerálů. Vlastní
radioaktivní zářič nebo tedy elektricky nabíjí.)] (e−λA. roztavení vypaření).
Pozn.t.RNDr. Tento jev plně projeví pouze vakuu, neboť vzduchu způsobuje záření ionizaci, prostředí stává
částečně elektricky vodivým náboj tělesa zářiče průběžně odváděn.1.: podobných tepelných účincích ostatně založeno energetické využívání jaderných reaktorů elektrárnách. Jednak neplatí extrémních podmínek. Jádro totiž skryto hluboko nitru atomu, jehož elektronový obal účinně
odstiňuje veškeré chemické, mechanické teplotní vlivy, jakož působení vnějších polí. Tyto zákonitosti budou níže
ilustrovány případu tzv.
Elektrické účinky radioaktivity
Nabité částice nebo (viz níže) odnášejí radioaktivního zářiče elektrický náboj podle zákona zachování
elektrického náboje látce zářiče pak převládají opačné náboje než znaménko náboje emitovaných částic.3 "Jaderné reakce"). Kinetická energie
odražených jader nakonec projeví tepelnými účinky (viz níže).6,
část "Interakce záření gama pasáž "Mössbauerův jev" §3.4.10.t ;
pro mateřský radionuklid zůstává klasický monoexponenciální zákon NA(t) NA0 e−λA.4 "Radionuklidy", obr.
Zpětný odraz jader
Při emisi částic kvant radioaktivního záření dochází vlivem zákona zachování hybnosti (akce reakce) zpětnému
odrazu jádra, které přebírá určitou malou část kinetické energie rozpadu. Příkladem Mössbauerova spektrometrie (viz §1.
Toto zkušeností ověřené tvrzení není však zcela absolutní.1. Při každé další další radioaktivní přeměně takto budou rozkmitávat atomy látky větší větší kinetickou
energii radioaktivní látka bude zahřívat.4, část "Mössbauerovská spektroskopie "),
nebo měření přesného tvaru spektra účelem stanovení klidové hmotnosti neutrin (viz níže část "Neutrina", pasáž
"Klidová hmotnost neutrin"). některých přesných spektrometrických
měření však může mít, spolu tepelnými pohyby atomů, výrazný vliv.cz/JadRadFyzika2. Při nízkých tocích záření, nebo pokud zářič aspoň částečně
vodivě spojen zemí, tento jev zanedbatelný. Podobně při absorbci záření je
látce předávána energie úrovni kinetické energie atomů. Avšak elektricky izolovaný zářič intenzívním tokem záření se
bude postupně kladně záporně nabíjet vysoký elektrický potenciál stovek (podle elektrické kapacity tělesa
zářiče). kinetická energie pohybu atomů látky není nic jiného než
teplo.
Nezávislost radioaktivního rozpadu vnějších podmínkách
Radioaktivní rozpad děj samovolný způsoben vnitřními mechanismy stavby atomového jádra. radionuklidového generátoru část "Radioaktivita gama", pasáž "Radionuklidové
generátory". Zvláště složité rozpadové řady vyskytují těžkých jader oblasti uranů transuranů; tyto rozpadové
řady budou rozebírány §1. Zahřejeme-li
radioaktivní látku teplotu několika miliónů stupňů, získají jádra již zcela ionizované plasmě tak vysokou kinetickou
energii, při vzájemných srážkách překonávají Coulombickou odpudivou sílu bude docházet jaderným reakcím,
měnícím rychlost charakter radioaktivního rozpadu (viz následující §1. Při nízkých aktivitách používaných většinou praxi tento jev
nepozorovatelně slabý, ale silné zářiče "hřejí" docela zřetelně (např. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.), nedá ničím urychlit ani zpomalit. nezávislý na
vnějších běžných fyzikálních chemických vlivech podmínkách (tlak, teplota, skupenství, chemická forma, vnější pole
a pod. Tento jev projevuje každé radioaktivní
přeměny, nejvýrazněji však radioaktivity neboť α-částice mají vysokou hmotnost jsou emitovány vysokou
kinetickou energií hybností.htm 36) [15.2008 12:13:25]
. Podle zákona akce reakce tím bude jádro vlastně
celý atom) "odmrštěno" opačným směrem bude udělena kinetická energie pohybu
