V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Nová teorie nevyvrací experimentálně
ověřené poznatky předchozí teorie, nýbrž doplňuje, upřesňuje zobecňuje tuto teorii jevy, které již není
schopna vysvětlit; přitom obsahuje dřívější teorii jako limitní případ.
"Nová" "stará" fyzika kontinuita vědeckého poznání
S pokrokem přírodovědného poznání zákonitě stává, dřívější představy teorie již nevystačují pro
vysvětlení nově objevovaných jevů skutečností jsou nahrazovány teoriemi novými...htm 13) [15.
Dále, kdyby nenastaly zmíněné "náhody" Oersted, Röntgen, Becquerel další učebnic známí badatelé by
neučinili své objevy, zanedlouho učinil někdo jiný. Např.2 "Radioaktivita". Nebýt zakrytí výbojové trubice černým papírem a
náhodného stínu světélkujícím stínítku, nebyl možná Roentgen vkládal mezi trubici stínítko různé
předměty (včetně své ruky).10.2008 12:12:58]
.
Je stručně popsáno §1. laické veřejnosti a
popularizační literatuře často setkáváme tvrzením, "nová teorie vyvrátila zbořila dosavadní teorii", nebo
dokonce "nová fyzika vyvrátila starou fyziku". Podobně obecná
teorie relativity nevyvrací klasický Newtonův gravitační zákon, který zůstává platnosti jako limitní případ
slabých gravitačních polí. Einsteinova speciální teorie relativity
nevyvrací klasickou Newtonovskou mechaniku, která jejím limitním případem pro rychlosti malé srovnání s
rychlostí světla.cz/JadRadFyzika0.RNDr. Nebýt náhodného uložení minerálů, určených zkoumání
(světelné) luminiscence, světlotěsně zabalenou fotografickou desku náhodného vyvolání této (doměle
"čisté", neexponované) desky, zkoumal Becquerel nadále luminiscenci vybuzenou slunečním světlem o
neviditelném radioaktivním záření, vycházejícím nitra některých látek, neměl tušení..2 "Rentgenová diagnostika"..
Nebýt náhodného položení magnetky pracovním stole, dělal Oersted dál řadu pokusů elektrickými
obvody, ale souvislost mezi elektrickým proudem magnetismem nezpozoroval. Einsteinovy rovnice gravitačního pole jsou zobecněním, platným pro extrémně silnou
gravitaci. Tento názor naprosto mylný! Toto částečně platilo při přechodu z
předvědeckého období, kdy některé neověřené spekulace byby vyvráceny nahrazeny teoriemi již skutečné
přírodovědy, založenými faktech. současné době základní přírodovědné (zvláště
fyzikální) bádání dostalo již jednoznačně úroveň systematického metodického postupu, němž podílí
celé týmy složené odborníků různých zaměření, použitím většinou velmi složitých nákladných (často i
značně rozsáhlých) experimentálních zařízení.1895.
Můžeme přiblížit příkladu teorie relativity kvantové fyziky.
Je stručně popsáno §3. Náhoda
pouze nasměrovala tento metodický postup tak, vyústil výsledný objev nového přírodního jevu.
V přírodovědě fyzice zvlášť) platí kontinuita vědeckého poznání.
♦ Objev radioaktivity učiněný r. Zkušených badatelů, usilovně provádějících svou
dobu špičkové pokusy, byla celá řada, neřešené problémy většinou již "nazrály" bylo jen otázkou času
provedení experimentů, které vnesly nové "světlo" směr. Upřesňuje však zákony pohybu tak, aby přesně platily pro vysoké rychlosti.
♦ Objev rentgenového záření učiněný W.1896 H.
http://astronuklfyzika. jako vadnou vyhodil
fotografickou desku, která zčernalá, být neměla.
Lze historie těchto řady jiných případů soudit, významné objevy jsou snad dílem pouhé náhody?
Rozhodně ne! Platí zde známé přísloví "náhoda přeje připraveným". Tito badatelé byli zkušenými
experimentátory své pokusy prováděli systematicky dobře promyšleným metodickým postupem.Becquerelem. zásadní nové, přináší teorie relativity, nový pohled vlastnosti prostoru času (viz
"Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu") avšak opět projevuje jen "extrémních" podmínek, v
běžném makrosvětě vystačíme klasickým pojetím prostoru času duchu Eukleida Newtona. Nynější přírodověda především fyzika však již takovým způsobem
nepostupuje. Vojtěch Ullmann: Fyzika fundamentální přírodní věda.Röntgenem r.C. Ale ani opačné tvrzení, "náhoda zde již nemá žádné místo"
nemůžeme považovat oprávněné.
Nezkušený experimentátor možná vyloučil některé pozorované jevy (pokud jich vůbec všiml), které
nezapadají rámce stávajících předpokladů, považoval náhodné chyby. Dělal dál zajímavé pokusy katodovými trubicemi stejně jako desítky dalších
experimentátorů době, ale nové pronikavé záření asi nenašel
