V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Hodnotnou teorií tedy taková, která nejen souhlasí stávajícími
poznatky, ale kterou možné empiricky vyvrátit falsifikovat. Konečným (monistickým)
ideálem vysvětlit všechny přírodní zákony pomocí jediného univerzálního principu vytvořit
definitivní finální teorii jednotnou "teorii všeho".
Unitarizace fyzice
Základem vědeckého myšlení sjednocování: ohromné rozmanitosti jevů událostí hledat
obecné zákonitosti společnou podstatu, snažit vysvětlit různorodost jevů základě co
nejmenšího počtu základních zákonů. výše
diskutovanou kontinuitou vědeckého poznání.?.Popprera, který teorií poznání zbýval hlediska kritického skeptického realismu).
V teoriích klasické relativistické fyziky tento princip důsledně dodržován.
Neboli pro velká kvantová čísla dává kvantová fyzika stejné výsledky jako fyzika klasická. "Nevyvratitelná" teorie přírodovědeckého hlediska prázdná, má
metafyzický charakter. právě fyzice, která zkoumá nejzákladnější
zákonitosti přírody, náleží hlavní sjednocovací úloha mezi všemi přírodními vědami.
*) Nazývá tak podle anglického středověkého filosofa Williama Occama (či Ockhama), který zabýval logickou stavbou
vědění. kvantové teorii pole unitárních teoriích zavádějí pomocná tzv.10. Occamovy břitvy*) řeší problém nekonečného množství rozmanitých, v
principu přípustných alternativních teorií, které vedou stejným výsledků při vysvětlování určitého přírodního
jevu. Occamova břitva "odřezává" nadbytečné pojmy, předpoklady teorie ponechává jen věrohodné,
logicky nutné racionální."). Avšak předpoví vysvětlí nové jevy při extrémně vysokých energiích interakcí, snad včetně jevů při
vzniku vesmíru, které dosavadní teorie nestačí. Vojtěch Ullmann: Fyzika fundamentální přírodní věda.
Tento vztah kontinuity korespondence bude nepochybně platit budoucích teorií. některých novějších fyzikálních
teoriích však situace složitější.. Dokud tak nestane, považujeme teorii za
správnou, přesněji řečeno adekvátní.
Vyvratitelnost teorií
Teorii nemůžeme nikdy absolutní konečnou platností dokázat, nýbrž můžeme pouze empiricky testovat.
Podobně vztah mezi klasickou kvantovou fyzikou formuluje jako tzv.
*) Slovo "vyvrátit" zde neznamená úplně negovat zbořit, ale spíše vymezit oblasti, kde již neplatí srov. Tento princip tzv. Pro některé dostatečně erudované předsudky zatížené lidi se
však Popperovské kritérium vyvratitelnosti může stát záminkou útokům dobře ověřené, adekvátní přírodovědecké
teorie.
http://astronuklfyzika. princip korespondence: limitě
velkých kvantových čísel stírá rozdíl mezi kvantovou klasickou fyzikou, kvantová fyzika přechází klasickou. kalibrační
pole, jimž odpovídají nové hypotetické částice (viz "Sjednocování fundamentálních interakcí. Toto kritérium hodnotnosti teorie někdy označuje jako Popperovské (podle rakouského
filosofa K.
Superstruny.htm (10 13) [15.2008 12:12:58]
. Nejsložitější situace pak teorii superstrun, kde podle názoru některých fyziků princip
Occamovy břitvy porušován. Supergravitace.RNDr. Podaří-li úspěšně
vybudovat unitární teorie pole, nijak nenaruší fungování zákonitostí stávajících teorií jednotlivých oddělených
"částečných" polí (elektromagnetického, gravitačního, jaderných sil) podmínkách, kde jsou experimentálně
ověřeny. Fyzikové toto chápou konstruktivně jim jasné, když taková situace
nastane, výzvou hledání nové, dokonalejší teorie. I
když teorie mnohokrát experimentálně potvrzena, nikdy nemůžeme byt jisti, při dalších pokusech či
měřeních neobjeví nesoulad teorii může vyvrátit*) třebas jen jediný experiment pozorování, jehož výsledky
jsou rozporu jejími předpověděmi. Přemýšliví lidé vždy toužili teorii, která popsala a
umožnila pochopit veškerou pozorovanou složitost rozmanitost přírody.cz/JadRadFyzika0.
Jednoduchost logická úspornost
Dalším důležitým principem při budování fyzikálních obecně přírodovědeckých) teorií jednoduchost a
logická úspornost hlediska zaváděného množství pojmů, důvodů, příčin; tyto entity nemají zmnožovat
více, než nezbytné.. Takto chápaná
vyvratitelnost teorií umožňuje další pokrok poznání vytváření nových dokonalejších teorií
