Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 82 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
RNDr. Pro pochopení různých dějů atomovými jádry třeba vytvořit určité aspoň přibližné představy o jádrech jejich vnitřním uspořádání. E.htm (51 58) [15. Modely atomových jader jsou určitá schématická znázornění, fiktivní konstrukce a analogie, které menším větším úspěchem vysvětlují určité vlastnosti nebo procesy lehkých těžkých atomových jader.10. Je založen představě, nukleony pohybují celkovém poli jádra (vytvářeném všemi nukleony) určitých energetických sférách slupkách, analogicky jako elektrony atomovém obalu podle Bohrova modelu obr. Magnetický moment vyjádřen násobcích tzv.9 vpravo. ■ Statistický model - uvažuje atomové jádro celkovým počtem nukleonů jako plyn složený protonů neutronů, uzavřený kouli s poloměrem úměrným N1/3. stacionární stavy jádra jsou charakterizovány kvantovými čísly hlavním kvantovým číslem orbitálním kvantovým číslem magnetickým kvantovým číslem ml, jejichž význam analogický jako atomových elektronů. ■ Slupkový model jádra - nejdůležitějším modelem atomového jádra, který nejvýstižněji zachycuje specifické vlastnosti atomových jader. Weizsäkerova formule pro hmotnost celkovou energii atomových jader, obsahující korekční členy pro sudý lichý počet protonů neutronů. Prvním stupněm interakce pohlcení nalétající částice terčovým jádrem čímž vznikne složené jádro N*. tuto analogii jádra kapkou poukazují především dvě experimentálně zjištěné skutečnosti: 1. Vazbová energie připadající jeden nukleon téměř konstantní (aspoň pro středně těžká jádra), neboli celková vazbová energie úměrná počtu nukleonů jádře podobně jako energie potřebná úplné vypaření kapky je úměrná počtu molekul kapce.Fermi ukázal, takový soubor fermionů lze považovat "degenerovaný plyn", němž rozdělení hybností energií nukleonů bude řídit Fermiho-Diracovou statistikou; pomocí lze předpovídat pravděpodobnosti jevů, při nichž nukleony získají dostatečné hybnosti energie překonání jaderných vazbových sil. Nalétající částice složeném jádře krátkou střední volnou dráhu, takže rychle předá svou energii ostatním částicím. Tento model přitom nezabývá vnitřním uspořádáním nukleonů jádře. Koeficient "stěsnání" nepatrný, neboli hustota jaderné hmoty téměř nezávislá počtu nukleonů jádře - podobně jako hustota kapaliny nezávislá velikosti kapky poloměr kapky úměrný třetí odmocnině počtu molekul kapce. Kapkový model slouží především pro analýzu hmotností vazbových energií jader; jeho základě byla zkonstruována tzv.1. Breit-Wignerův vztah) mezi účinným průřezem reakce a šířkou hladiny složeného jádra, níž částice emitována. tím vyjádřena experimentální skutečnost, zkoumané reakce typu X(a,b)Y mohou probíhat rezonančně, měníme-li spojitě energii nalétající částice; křivky závislosti např. Pokud některá těchto částic označíme získá dostatečně velkou energii, druhém stupni interakce složeným jádrem emitována (říkáme virtuální hladiny jádra), přičemž vznikne výsledné jádro Obě etapy takové interakce reakce dají zapsat schématem nebo zkráceně X(a,b)Y; deexcitace složeného jádra však může proběhnout tak, vázané hladiny vysláno kvantum γ: N*→Y Důležitým předpokladem zde vzájemná nezávislost prvního druhého stupně interakce: způsob ("kanál") rozpadu složeného jádra závisí pouze vlastnostech složeného jádra nikoliv pochodu jeho vytvoření. Zde jen stručně zmíníme o někerých častěji používaných modelech: ■ Kapkový model jádra - podle tohoto modelu jádro představujeme jako "kapku nestlačitelné kapaliny", jejímiž "molekulami" jsou nukleony. reakcí X(p,γ)Y energii urychlených protonů vykazují ostře vyjádřená rezonanční maxima (zvláště lehkých prvků), podobná rezonančním křivkám elektrických obvodů RLC.cz/JadRadFyzika. V rámci modelu složeného jádra pak najít vztah (tzv. 2. ■ Model složeného jádra - slouží pro modelování jaderných reakcí. Atomová jádra vykazují jednak "mechanický" moment hybnosti označovaný jako spin (skládá vlastních spinů nukleonů jejich orbitálního pohybu), magnetický moment též elektrický kvadrupólový moment (charakterizující míru deformace jádra kulového tvaru). Předpokládá zde, atomové jádro souborem nukleonů, které vzájemně nalétající částicí silně interagují.1. Moment hybnosti zde kvantován násobcích podle stejných pravidel jako atomovém obalu.2008 12:13:17] . Existuje několik modelů, nichž každý zpravidla dobře vysvětluje jen některé konkrétní jaderné procesy, pro něž byl vytvořen (výjimku tvoří slupkový model, který obecnější). jaderného magnetonu http://astronuklfyzika. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika Vzhledem své velikosti ≈10-13cm kvantový charakter jsou atomová jádra zcela mimo možnosti jakéhokoli přímého pozorování