V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Vazbová energie stabilita atomových jader
Podobně jako jiných vázaných systémů, lze očekávat, vazbová energie atomových jader bude
úzce souviset jejich stabilitou.
Např. Všechny tyto procesy rozebereme hlediska mechanismů
i energetické bilance 3-rozměrné tabulce nuklidů, mapující vazbové energie nukleonů jádrech
- pasáž "Stabilita nestabilita atomových jader", obr. stabilitě lehčích
a středně těžkých jader rozhoduje poměr počtu protonů neutronů.10.mp
a neutronů (N-Z). Souvisí jednak stabilitou "vnější" při dodání energie jádru zvenčí
(většinou rozptylem nějakých částic ostřelujících jádro), jednak "vnitřní" stabilitou nestabilitou
působením vnitřních mechanismů nukleonech jejich vazbách. Pro uskutečnění každého jaderného
procesu ostatně každého fyzikálního proces vůbec) musí být splněny dvě základní podmínky:
energetická bilance existence příslušného mechanismu, jakým proces probíhá.
Pokud těchto hladinách nastane situace, kdy energie jiné konfigurace protonů neutronů je
energeticky dostatečně nižší, "zapracuje" mechanismus slabé interakce, která schopna
vzájemně přeměňovat protony neutrony dojde radioaktivní přeměně beta (beta− nebo beta+
podle toho, zda přebytek neutronů nebo protonů). Rozdíl mezi výslednou klidovou hmotností jádra celkovou klidovou
hmotností volných nukleonů, nichž jádro složeno,
∆m Z.10-25g, vazbovou energii MeV, jeden
nukleon připadá vazbová energie MeV.mn m(Z,N) ,
se nazývá hmotnostní úbytek defekt. následujícím §1.10 jsou tím dány
kvantové energetické hladiny protonů neutronů poli jaderných sil, které obsazují nezávisle.mn.9 §1. Jestliže
vydělíme celkovou vazbovou energii jádra počtem nukleonů dostaneme průměrnou
vazbovou energii jeden nukleon Ev Ev/N.1. Podle Einsteinova vztahu ekvivalence mezi hmotností energií
souvisí hmotnostní úbytek celkovou vazbovou energií jádra vztahem c2. Pod celkovou vazbovou energií jádra rozumí energie potřebná úplnému rozložení jádra
na jednotlivé volné nukleony *). touto
vazbovou silou nukleonů spojena určitá potenciální energie zvaná vazbová energie nukleonu celého
jádra. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
Vazbová energie atomových jader
Jak již bylo řečeno, protony neutrony jsou jádře vázány přitažlivou silnou interakcí.2.
*) Necháváme zde zatím stranou mechanismy, jakými lze takové rozložení složení jader uskutečnit; budeme se
tím zabývat §1.1.8 1.mp (N-Z). Podle obr.2008 12:13:17]
.RNDr. Tato vazbová energie zároveň rovna energii, která uvolnila
při vzniku jádra jednotlivých nukleonů.cz/JadRadFyzika.2 "Radioaktivita"
se seznámíme procesy mechanismy, kterými mohou jádra přecházet konfigurací vyšší energií
na konfigurace nižší energií při radioaktivních přeměnách.2.
Hmotnostní úbytek vyjadřuje buď gramech nebo atomových jednotkách hmotnosti (1/12
hmotnosti atomu uhlíku 12C), vazbová enrergie jaderné fyzice většinou vyjadřuje v
megaelektronvoltech [MeV].2.htm (50 58) [15. Pro těžká jádra oblasti uranů transuranů
pak nastává radioaktivita alfa důsledku neschopnosti silné interakce, díky krátkému dosahu, udržet
pohromadě tak velký počet nukleonů. jádro hélia 4He2 hmotnostní úbytek 0,5061.1.
Podle relativistické koncepce ekvivalence hmotnosti energie vlivem vazbové energie
celková hmotnost jádra m(Z,N) vždy poněkud menší než součet hmotností jeho volných protonů Z.
Modely atomového jádra
http://astronuklfyzika.3 "Jaderné reakce"
