V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
..stavová rovnice. Tato konstanta jakýmsi
"přepočítávacím faktorem" mezi energetickou mírou teploty látky fenomenologicky zavedenou teplotní stupnicí
ve stupních Kelvina (°K; vztah mezi absolutní Kelvinovou stupnicí "vodní" Celsiovou stupnicí T[°K] 273 t[°C] )... (1/3)..T, kde je
tzv.. Boltzmannova konstanta, jejíž číselná hodnota 1,380.no..
Okamžitá rychlost jednotlivých srážejících molekul plynu různá časem nepravidelně mění jak velikosti,
tak směru.v molekuly hmotnosti souvisí její kinetickou energií vztahem p2/m. celková změna její hybnosti 2..<v2>, kde hustota
plynu. Např.. Počet dopadajících částic dále dán jejich počtem objemové jednotce.<v2>, resp.ρ.
q Zářením (sáláním, radiací), kdy excitované atomy molekuly zahřátého tělesa vyzařují infračervené
záření, které šíří optickým prostředím vakuem pohlcováno druhým (chladnějším) tělesem,
čímž jsou rozkmitávány jeho atomy molekuly těleso zahřívá.RNDr..
teplotní rozdíly gradienty např.. Špatnými vodiči tepla jsou kapaliny plyny.. statistické mechanice odvozuje tzv...... Dobrými
vodiči tepla jsou kovy (kde vedení tepla podílejí volně pohyblivé elektrony) pak látky, které
vykazují pevné vazby dalekodosahové uspořádání.
Mechanické nárazy atomů molekul plynu stěny nádoby vyvolávají síly reakce, které jsou
příčinou tlaku plynu..k.
..
Mechanické nárazy atomů molekul stěny nádoby vyvolávají síly reakce, které jsou příčinou tlaku plynu.. Maxwellův-Boltzmannův zákon statistického
rozdělení kinetických energií pohybujících molekul (ideálním) plynu ..
Pro tepelné vlastnosti látek důležitá závislost mezi pohlceným množstvím tepla (energie) vzrůstem
http://astronuklfyzika......
*) Při dostatečně vysokých teplotách však již tyto srážky atomů molekul nejsou pružné, dochází excitaci atomů
a molekul následnou deexcitací doprovázenou zářením.htm (39 58) [15...m. Při
každém pružném nárazu stěnu změní molekula svoji hybnost opačnou, tj. Tlak P
se vyjadřuje jako síla působící jednotku plochy, přičemž tato síla dána rychlostí časové změny hybnosti
dopadajících částic. tomuto proudění přírodě často přispívá teplo samotné, resp.. Při ještě vyšších teplotách pak dochází ionizaci atomů
a rozkladu molekul. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
V plynech kapalinách probíhá neuspořádaný pohyb pružně srážejících atomů molekul (může
být pozorován jako známý Brownův pohyb)..
. plynu zahřátém (absolutní) teplotu T
je střední kinetická energie <εk> jednu molekulu úměrná teplotě podle vztahu: <εk> (3/2)..
p.
Šíření tepla
Teplo, tj.. Tlak plynu stěny nádoby tedy přímo úměrný hustotě plynu střední hodnotě čtverce rychlostí jeho molekul.. Pro běžné plyny teplot obvyklých zemském ovzduší jsou
tyto rychlosti řádu stovek metrů sekundu.. neuspořádané kmitavé pohyby atomů molekul, látkách šíří jednoho místa na
druhé třemi základními způsoby:
q Vedením (kondukcí), při němž rychleji kmitající částečky (atomy molekuly) zahřátého místa narážejí
na sousední částečky tím rozkmitávají, pak narážejí další sousední částečky atd..cz/JadRadFyzika. Po
započtení všech těchto okolností tlak daný vztahem: (1/3).10-23 Joule/Kelvin.
Jelikož kinetická energie molekuly hmotnosti souvisí její rychlostí známým vztahem (1/2)mv2, vychází
pro rychlost molekul (tzv... pro vodík teploty 0°C 273°K) <vkv> 1300 m/s.10.2008 12:13:17]
. střední kvadratickou rychlost <vkv> druhou odmocninou střední hodnoty čtverce
rychlosti molekul) vztah: <vkv> √<v2> √(3kT/m).. Hybnost m.
q Prouděním (konvekcí), při němž kapalinách plynech jsou rychleji kmitající částečky zahřátého
místa unášeny proudící tekutinou. Hybnosti částic jsou orientovány chaoticky všech tří směrů prostoru, takže počet částic dopadajících stěnu činí
v průměru jen 1/3 celkového jejich počtu. při zakřívání dna nádoby vodou vznikají proudy ohřáté vody s
nižší hustotou ode dna směrem nahoru hladině.
