Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 67 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
q Dalším parametrem řád vazby, což počet sdílených dvojic elektronů mezi oběma atomy; pohybuje 3.. Kovová vazba Vedle kovalentní iontové vazby mezi dvěma atomy existuje ještě jiný druh vazby, kdy elektrony vnější valenční vrstvy nejsou sdíleny dvěma jádry atomy, ale velkým množstvím atomů. Samostatné molekuly NaCl se vyskytují jen plynném skupenství (páře soli), krystalové mřížce pevného skupenství soli pravidelně střídají kationty Na+ anionty Cl−; vodném roztoku NaCl disociován ionty. polární molekuly působí elektrickém poli dvojice sil daná Coulombovským elektrostatickým působením natáčejí směru siločar elektrického pole; dochází orientační elektrické polarizaci látky. Krystal kovu představuje jakousi obrovskou "molekulu", tvořenou pravidelně rozloženými kationty, mezi nimiž volně pohybují vazebné elektrony.1. ■ Odpuzování atomů nevznikne žádná vazba Nemají-li interagující atomy svých obalech elektronové konfigurace vhodné pro realizaci některé ze dvou zmíněných mechanismů, dochází při vzájemném přiblížení atomů deformacím prolínání elektronových struktur, což sníží odstínění kladných nábojů jader obalovými elektrony vede k elektrostatickému odpuzování nedojde žádné chemické vazbě atomů. Elektrostatické přitažlivé síly mezi těmito kationty elektrony oblaku pak tvoří vazbu zvanou kovová.. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika přijmout elektrony jiných atomů (takový atom označujeme jako elektronegativní). vpravo). Iontovou vazbu můžeme určitém smyslu považovat mezní případ silně polární kovalentní vazby. Polarita vazby pak kvantifikována dipólovým momentem Q. q Geometrickou velikost výsledných molekul určuje délka vazby, což vzdálenost středů vázaných atomů (ve které jsou rovnováze přitažlivé odpudivé síly mezi jádry elektronovými obaly obou atomů).). Změnu polarizace chemických vazeb lze vyvolat mechanickou deformací látek, což projevuje piezoelektrického jevu vzniku elektrického napětí při deformaci některých krystalů plastických látek. parciálních nábojů velikosti vzájemné vzdálenosti r. Polarita molekul hraje významnou úlohu pro elektrické vlastnosti látek.r těchto parciálních nábojů. energie nutná tomu, aby atomy účastnící vazby sebe odpoutaly.. Takto chovají především atomy všemi slupkami uzavřenými, které jsou chemicky inertní (hélium, neon, argon atd. Typickým příkladem iontové vazby Na+ Cl− NaCl (obr..htm (36 58) [15. http://astronuklfyzika.. Toto se uplatňuje kovech.mol-1, atomové fyzice jednotlivou vazbu.. .2008 12:13:16] . q Asymetrické sdílení elektronů způsobuje polaritu vazby taková molekula chová jako elektrický dipól určitých efektivních tzv.... Vnějším elektrickým polem elektrickým polem blízkých polárních molekul může změnit dipólový moment molekul, přičemž původně nepolární molekuly mohou stát polárními.....10. Podrobnější rozbor mechanismů vazby atomů patří oblasti fyzikální chemie, vlastnosti vzniklých molekul pak tvoří hlavní náplň chemie....1.cz/JadRadFyzika. .7... Pro kovalentní vazby se vazbová energie pohybuje rozmezí cca 0,8 jednu vazbu.. elektronový plyn, poli pravidelně rozmístěných jader obklopených elektrony vnitřních vrstev. energie, která uvolní při vzniku vazby, resp. Atomy kovů vyznačují malým počtem elektronů vnější slupce, většinou jeden dva elektrony.. V chemii vyjadřuje kJ. Tyto vnější valenční elektrony většího počtu blízkých atomů pak mohou vytvořit jediný souvislý oblak tzv. Z fyzikálního hlediska chemické vazby popisují pomocí několika parametrů, nichž zde zmíníme čtyři: q Nejdůležitějším parametrem vazebná energie, určující pevnost vazby. Kromě zmíněné čistě kovalentní čistě iontové vazby dochází mnoha molekulách smíšenému typu vazby, při níž atomy sdílejí elektrony nestejnou měrou. Délka kovalentních vazeb obvykle pohybuje rozmezí cca 160 pikometrů.RNDr