V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
... V
chemii vyjadřuje kJ. Krystal kovu představuje jakousi obrovskou "molekulu",
tvořenou pravidelně rozloženými kationty, mezi nimiž volně pohybují vazebné elektrony.
http://astronuklfyzika. Pro kovalentní vazby se
vazbová energie pohybuje rozmezí cca 0,8 jednu vazbu.2008 12:13:16]
. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
přijmout elektrony jiných atomů (takový atom označujeme jako elektronegativní).
Polarita vazby pak kvantifikována dipólovým momentem Q.cz/JadRadFyzika.htm (36 58) [15.10.
Změnu polarizace chemických vazeb lze vyvolat mechanickou deformací látek, což projevuje piezoelektrického
jevu vzniku elektrického napětí při deformaci některých krystalů plastických látek. energie nutná tomu, aby atomy účastnící vazby sebe odpoutaly. energie, která uvolní
při vzniku vazby, resp. polární molekuly působí elektrickém
poli dvojice sil daná Coulombovským elektrostatickým působením natáčejí směru siločar elektrického pole;
dochází orientační elektrické polarizaci látky.mol-1, atomové fyzice jednotlivou vazbu. Takto chovají především
atomy všemi slupkami uzavřenými, které jsou chemicky inertní (hélium, neon, argon atd. vpravo).RNDr..).
Z fyzikálního hlediska chemické vazby popisují pomocí několika parametrů, nichž zde zmíníme čtyři:
q Nejdůležitějším parametrem vazebná energie, určující pevnost vazby. Atomy kovů vyznačují malým počtem elektronů vnější slupce, většinou
jeden dva elektrony. Samostatné molekuly NaCl se
vyskytují jen plynném skupenství (páře soli), krystalové mřížce pevného skupenství soli pravidelně střídají
kationty Na+ anionty Cl−; vodném roztoku NaCl disociován ionty. Vnějším elektrickým polem elektrickým polem blízkých polárních
molekul může změnit dipólový moment molekul, přičemž původně nepolární molekuly mohou stát polárními...
q Asymetrické sdílení elektronů způsobuje polaritu vazby taková molekula chová jako elektrický
dipól určitých efektivních tzv. parciálních nábojů velikosti vzájemné vzdálenosti r.1.
Kovová vazba
Vedle kovalentní iontové vazby mezi dvěma atomy existuje ještě jiný druh vazby, kdy elektrony
vnější valenční vrstvy nejsou sdíleny dvěma jádry atomy, ale velkým množstvím atomů.
Polarita molekul hraje významnou úlohu pro elektrické vlastnosti látek.
q Geometrickou velikost výsledných molekul určuje délka vazby, což vzdálenost středů vázaných
atomů (ve které jsou rovnováze přitažlivé odpudivé síly mezi jádry elektronovými obaly obou
atomů).
Kromě zmíněné čistě kovalentní čistě iontové vazby dochází mnoha molekulách smíšenému typu
vazby, při níž atomy sdílejí elektrony nestejnou měrou.. Toto
se uplatňuje kovech.1.7.. elektronový plyn, poli pravidelně rozmístěných jader
obklopených elektrony vnitřních vrstev. Tyto vnější valenční elektrony většího počtu blízkých atomů pak mohou
vytvořit jediný souvislý oblak tzv...
Podrobnější rozbor mechanismů vazby atomů patří oblasti fyzikální chemie, vlastnosti
vzniklých molekul pak tvoří hlavní náplň chemie.r těchto parciálních nábojů.
q Dalším parametrem řád vazby, což počet sdílených dvojic elektronů mezi oběma atomy;
pohybuje 3..
■ Odpuzování atomů nevznikne žádná vazba
Nemají-li interagující atomy svých obalech elektronové konfigurace vhodné pro realizaci některé
ze dvou zmíněných mechanismů, dochází při vzájemném přiblížení atomů deformacím prolínání
elektronových struktur, což sníží odstínění kladných nábojů jader obalovými elektrony vede k
elektrostatickému odpuzování nedojde žádné chemické vazbě atomů.. Délka kovalentních vazeb obvykle pohybuje rozmezí cca 160 pikometrů..... .... Elektrostatické
přitažlivé síly mezi těmito kationty elektrony oblaku pak tvoří vazbu zvanou kovová. .
Typickým příkladem iontové vazby Na+ Cl− NaCl (obr..
Iontovou vazbu můžeme určitém smyslu považovat mezní případ silně polární kovalentní vazby