Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 66 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
10. těchto případech dvouatomových molekul identických atomů jsou elektrony sdíleny "rovným dílem" (společný molekulový orbital leží uprostřed mezi interagujícími atomy) říkáme, vazba výsledná molekula nepolární. Tento proces nastává tehdy, když jeden atomů své valenční slupce slabě vázané elektrony kterých snaží "zbavit" (říkáme, jsou elektropozitivní), zatímco druhému atomu chybí jeden elektron (či několik málo elektronů) uzavřenosti valenční slupky, vyznačující silnou vazbou proto jeví tendenci http://astronuklfyzika. Vpravo: Iontová vazba atomů způsobená předáním elektronu jednoho atomu druhému atomu.7 vlevo). ■ Přechod elektronů mezi atomy iontová vazba Jeden nebo více elektronů může přejít valenční slupky jednoho atomu elektronového obalu druhého atomu takto vzniklé kladné záporné ionty navzájem elektricky přitahují.1. Vlevo: Kovalentní vazba dvou atomů způsobená sdílením elektronů. Symbolické znázornění mechanismu slučování atomů jejich elektrické vazby molekulách.cz/JadRadFyzika.7.2008 12:13:16] .1.1.RNDr. 1. Druhy chemické vazby Při vzájemném přiblížení dvou atomů mohou nastat zásadě tři krajní možnosti jejich interakce: ■ Sdílení elektronů kovalentní vazba Jedna nebo více dvojic elektronů opačně orientovanými spiny) valenční slupky začne obíhat společně kolem obou atomů takovým způsobem, zvýšená pravděpodobnost jejich výskytu poblíž spojnice jader obou atomů vede vzniku přitažlivé elektrické síly (obr. většině případů jsou však sdílené elektrony přitaženy více jednomu atomů účastnících vazby, než druhému taková molekula se pak chová jako elektrický dipól, mluvíme vazbách molekulách polárních. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika Obr.htm (35 58) [15. Příkladem vodíková molekula (H-H), jejíž dva elektrony patří společně dvěma protonům, nebo molekula kyslíku (O=O)