V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
1 §5. Přepracování vyhořelého jaderného paliva, při němž jednak možno některé složky vyhořelého jaderného
paliva znovu využít, jednak převážnou část dlouhožijících radionuklidů přeměnit jiné isotopy, které byly buď
stabilní, nebo měly podstatně kratší poločasy rozpadu.htm (24 48) [15.103roků) řada dalších dlouhodobých radionuklidů.3..7 "Radiační zátěž při radiačních vyšetřeních". . Podrobněji jsou dávky při jednotlivých metodách diagnostického využití záření rentgenologii
a nukleární medicíně uvedeny níže tabulce 5.104roků), 240Pu
(T1/2 6. Všechny tyto metody byly podrobně popsány jednotlivých kapitolách
našeho pojednání "Jaderná fyzika fyzika ionizujícího záření". 137Cs (T1/2 30roků), 90Sr (T1/2 28,8roků), 241Am (T1/2 458roků), 239Pu (T1/2 2. Vedle poměrně krátkodobých radionuklidů (jako 131J T1/2 8dnů) zde obsaženo
velké množství např.7. Celková průměrná dávka z
lékařského ozáření odhaduje cca 0,3 mSv/rok (je však vemi silně individuálně geograficky
závislá).ochranačUllmann Radia
v nukleární medicíně.
2.. Toto záření tam vzniká buď elektronickým
způsobem (obrazovky televizní, počítačové, přístrojové), nebo mohou obsahovat radioaktivní látky
v uzavřené otevřené formě (např.cz/RadiacniOchrana.2008 12:15:26]
.
transmutační technologie využitím neutronů produkovaných ozařováním výkonnými urychlovači, viz příslušnou pasáž
v §1.3 "Jaderné reakce". takovém případě (kromě dalších ničivých účinků) dojde k
http://astronuklfyzika.10. "Jaderné
reakce", pasáž "Štěpení atomových jader"), normálního provozu okolním životním prostředí
zvyšuje úroveň záření jen nepatrně tím, výpustích odchází ovzduší vody jen velmi
malé množství radioisotopů.. tomto směru mohly být perspektivní tzv.
Radioaktivní odpady reaktorů
Jedním hlavních problémů současné jaderné energetiky vyhořelé jaderné palivo, které obsahuje vysoké
množství řady radioisotopů, často velmi dlouhým poločasem rozpadu. Jejich únik biosféry dlouhou
dobu potenciálním rizikem. Ukládání těchto odpadů bezpečné úložiště, které mělo zajistit, aby dlouhodobé radioisotopy obsažené
ve vyhořelém palivu nedostaly dobu několika tisíc let biosféry.
■ Technické spotřební předměty
Výrobky moderní technologie, kterými stále častěji setkáváme běžném životě, mohou
emitovat určité malé množství ionizujícího záření.
Jaderné havárie jaderné zbraně
Shora uvedená příznivá radiační situace při bezporuchovém chodu jaderných technologií může dramaticky
změnit, pokud dojde havárii jaderného reaktoru, nebo zneužití jaderné energie službách zločinu války -
zkoušce dokonce aplikaci jaderné zbraně. Vliv jaderných elektráren životní prostředí trvale
kontroluje monitorováním výpustí celého okolí jaderné elektrárny. těmito nebezpečnými radioaktivními odpady je
možno nakládat zásadě dvojím způsobem. není nikterak snadné technicky zajistit -
jsou kladeny vysoké požadavky těsnost odolnost obalů vůči korozi, úložiště musí být vhodné geologického hlediska.
1..
■ Jaderná technika
Jaderné reaktory, využívající štěpné reakce uranu především výrobě energie (viz §1.. Vyhořelé jaderné palivo tak přestalo být obtížným odpadem,
ale mohlo dokonce stát důležitou surovinou. požární hlásiče, radioaktivní svítící hmoty).
