V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Množství radonu obytných místnostech (pokud jedná zvýšený výskyt radonu daném
území nebo použitém stavebním materiálu) lze snížit některými technickými úpravami utěsněním
trhlin podlahách sklepních prostorách, izolačními nátěry zdiva, především však
odvětráváním prostorů pod podlahami nejnižších místech (radon těžký plyn, hromadí se
dole).
Další přírodní radionuklidy uvnitř organismu
Dalším vnitřním radionuklidem draslík 40
K, který spolu neaktivním draslíkem obsažen tkáních
těla (organismus dospělého člověka obsahuje cca 150g draslíku, čehož asi 0,012% 40K celkové
aktivitě cca 4kBq). Průměrná roční efektivní dávka záření radonu odhaduje cca 1,3 mSv, avšak je
velmi proměnlivá závislosti lokalitě pobytu.10. Průměrná dávka tohoto vnějšího zemského záření pro člověka se
odhaduje cca 0,45 mSv/rok.
■ Terestrální záření
V půdě, horninách, vodě atmosféře jsou přítomny přírodní radionuklidy, které svým zářením γ
(a částečně zářením pokud vysokou energii) přispívají vnějšímu ozáření organismu.ochranačUllmann Radia
a Jáchymovsku.htm (23 48) [15. Dále jsou to, menší míře, kosmogenní radionuklidy uhlík 14C tritium a
též radionuklidy rozpadových řad 238U 232Th 226Ra, 222Rn, 210Po, 210Pb další; radonu bylo
však pojednáno výše samostatném odstavci.6 "Ionizující záření", pasáž "Kosmické záření".cz/RadiacniOchrana. Jsou
to především primární radionuklidy 238Th 238+235U svými rozpadovými produkty, dále již
zmíněný izotop draslíku 40K.
■ Kosmické záření
Významnou permanentní složkou přírodního radiačního pozadí kosmické záření.2008 12:15:26]
. Jedná především X-záření rentgenové diagnostice
a terapii, radioterapii γ-zářením diagnostické terapeutické použití otevřených radionuklidů
http://astronuklfyzika. Primární a
sekundární kosmické záření, včetně produkce kosmogenních radionuklidů, podrobněji popsáno v
§1.
Umělé zdroje ionizujícího záření
Ionizující záření umělých zdrojů můžeme podle jeho povahy radiační významnosti rozdělit do
tří kategorií:
■ Lékařské aplikace záření
Použití ionizujícího záření pro diagnostické léčebné účely medicíně nejvýznamnějším ze
všech uměle vytvořených zdrojů záření. Celková dávka těchto vnitřních radionuklidů
(mimo radonu) odhaduje 0,2 mSv/rok. Průměrná dávka kosmického záření pro člověka
se odhaduje 0,4 mSv/rok