V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
takových snímcích ani nebylo poznat, jaký orgán jedná byla vidět jen
sprška chaoticky rozházených bodů. praxi však toto není většinou splněno, např.
http://astronuklfyzika. Při této extrémně krátké
měřící době jsou statistické fluktuace zaznamenávané četnosti impulsů tak velké (desítky %), nedovolují
jednotlivé snímky hodnotit..
V případě, kdy sledovaný děj periodický, tj..10. spouštěna) elektrickými proudy, které lze zevně detekovat.T), k=0,1,2,. Dynamický scintigram takového děje pak principu dán scintigrafickou studií jen
jedné periody (cyklu).htm (31 50) [15. Vojtěch Ullmann: Radioisotopová scintigrafie
snímku velmi krátký (řádu 10-2s), počty nastřádaných impulsů malé statistické fluktuace jsou
velmi značné *). Srdeční činnost periodickým dějem (platí aspoň přibližně;
2. srdeční frekvence
poněkud kolísá.
Toto lze přímo (bez dodatečných informací) provést pomocí počítače případě, perioda je
přesně známá konstantní. Proto nutno do
počítače navíc zavádět vnějšku určité synchronizační impulsy (značky), které umožňují přesně
stanovit konec jednoho začátek dalšího cyklu. Srdeční činnost doprovázena (resp. případě srdeční činnosti takovými synchronizačními
čili gatovacími impulsy mohou být signály EKG (R-vlny), pomocí nichž počítač "pozná" vždy
konec jednoho začátek dalšího cyklu.
*) Pro věrné zachycení srdeční činnosti nutné srdeční cyklus rozdělit velmi krátké časové intervaly; jelikož cyklus
trvá přibližně sekundu, střádací doba jednoho snímku měla být zhruba 0,03 sekundy. distribuce radioaktivity periodickou funkcí času,
je situace podstatně příznivější.
Provést podrobnou dynamickou scintigrafii jednoho srdečního cyklu tedy první pohled zdá
být zcela nemožné. Označíme-li scintigrafickou odezvovou funkci f(x,y,z,t), kde x,y,z
jsou polohové souřadnice, čas, pak pro periodický děj bude platit: f(x,y,z,t) f(x,y,z,t+k. statisticky silně rozptýlených dat počítač naprosto "nepozná" jednotlivé
fáze periodického děje nemá potom tedy podle čeho synchronně skládat.RNDr. Východiskem nebývá ani enormní zvýšení aplikované radioaktivity (to většinou
není možné jiných důvodů, především radiohygienických), protože vlivem mrtvé doby nestačí
detekční zařízení tak rychlý tok impulsů účinně zpracovávat. naopak, periodičnost procesu nabízí možnost vytvořit dynamickou studii
jednoho cyklu (periody) velmi vysokým časovým rozlišením zároveň vyhovující "statistikou":
změříme vysokým časovým rozlišením několik set jednotlivých cyklů tak, jak jdou sebou, a
výsledky pak synchronně složíme (nasumujeme) snímek snímku základě periodičnosti tak,
aby vznikla dynamická studie jen jednoho cyklu:
FN(x,y,z,t) k=1ΣN
f [x,y,z,t+(k-1).
Takto synchronně složenou studii FN(x,y,z,t) budeme nazývat fázovou dynamickou scintigrafickou studií
- jedná studii jednoho "průměrného" "reprezentativního" cyklu, složenou běžných
cyklů periodického děje.2008 12:15:17]
.. Naštěstí zde však jsou dvě příznivé okolnosti:
1.T] 0,T .cz/Scintigrafie., T
je perioda ("≅" znamená, rovnost platí pouze průměru, statistické fluktuace rozpadu a
registrace)
