V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
htm (28 58) [15. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
Obr.cz/JadRadFyzika.
π e2
Celé číslo nazývá hlavní kvantové číslo určuje nejen pořadí "dovolené" kvantové dráhy, ale
také energii elektronu dané kvantové dráze:
Celková energie elektronu oběžné dráze dána součtem jeho kinetické energie Ek= (1/2)mev2
a potenciální energie -e2/(4πεor) Coulombově elektrickém poli jádra (bod nulového potenciálu volíme
v nekonečnu; znaménko "-" značí, síla působící elektron přitažlivá).10.. Tedy mev2/2 e2/(4πεor),
což dosazení e/√(4πεomer) dává e2/(8πεor).... Elektron obíhá kolem jádra stabilní dráze neomezeně dlouho bez vyzařování, pokud jeho dráha
obsahuje celočíselný počet Broglieho vlnových délek elektronu.....
Kruhová dráha poloměru obvod 2πr, takže podmínka pro stabilitu dráhy zní
2π 1,2,3,4, ..,
kde označuje poloměr dráhy jež obsahuje vlnových délek h/mev. .6. Dosazením oběžnou rychlost
z planetárního modelu e/√(4πεomer) dostáváme, stabilní jsou jen elektronové dráhy,
jejichž poloměr dán vztahem
h2 εo
rn ------------ 1,2,3, . Pro dovolené dráhy orbitálního poloměru rn
pak vycházejí diskrétní hodnoty energie :
me 1
En ---------- ---- 1,2,3, ...1.1. ,
8εο n2
http://astronuklfyzika..RNDr.2008 12:13:16]
. Dole: Při necelistvém počtu vlnových délek je
dráha nestabilní dochází vyzáření fotonu elektron přejde stabilní dráhu celočíselným počtem vlnových délek
