V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Zkušenost ukazuje, že
pro správnou interpretaci nálezů třeba pečlivě porovnávat obrazy bez korekce obrazy s
http://astronuklfyzika.4, část "Scintilační spektra radionuklidů"). Interpolací počtů impulsů registrovaných pomocných oknech před fotopíkem stanoví počet
rozptýlených fotonů odpovídajících hlavnímu okénku fotopíku tyto impulsy odečítají. Pečlivým
nastavením okénka analyzátoru fotopík daného záření můžeme proto comptonovsky rozptýlené
záření značné míry eliminovat. Vojtěch Ullmann: Radioisotopová scintigrafie
Může tak docházet detekci fotonů záření falešného místa, pokud dojde shodou okolností k
rozptylu fotonu tkáni pod takovým úhlem, projde otvorem kolimátoru detekován krystalem
kamery. Korekce potom buď neúplná nedostatečná, nebo naopak přehnaná "na
druhou stranu".
Podkorigování, překorigování korekční artefakty mohou vést podobně nesprávné
interpretaci scintigrafických studií, jako tomu nekorigovaných studií.
Chyby korekčních metod můžeme rozdělit dvou kategorií:
q Podkorigování nebo překorigování
vzniká tehdy, když korekční koeficienty jsou systematicky nižší nebo vyšší srovnání hodnotami, jež
by odpovídaly skutečnosti. záměně
matic korekčních koeficientů).
Dalším zdrojem falešných impulsů může být tzv.RNDr.: Určitá malá část Comptonovsky rozptýlených fotonů (rozptýlených pod malým úhlem) zasahuje energeticky do
oblasti fotopíku detekována.
Chyby úskalí korekčních metod korekční artefakty
Je třeba uvědomit, žádné korekční metody nejsou "samospasitelné", ale mohou mít svá úskalí. korigovaném obraze objevují místa uměle zvýšeným sníženým obsahem korekční
artefakty. Některé typy scintilačních kamer používají speciální elektronickou proceduru pro
korekci eliminaci těchto zbylých rozptýlených fotonů. Pokud však dojde k
pile-up efektu dvou současných Comptonovsky rozptýlených fotonů, výsledný impuls může svou amplitudou padnout
do fotopíku detekován přispívá degradaci kontrastu scintigrafického obrazu.2008 12:15:17]
. Tyto rozptýlené fotony arteficielně snižovaly kontrast scintigrafického obrazu.10.htm (15 50) [15. způsobí, korekční koeficienty skutečná poloha odpovídajících míst
elementů obrazové matice topograficky neodpovídají, což vede chybným korekcím dotyčných
místech. Naštěstí však
tyto falešné rozptýlené fotony mají nižší energii než "pravé" přímé primárně detekované fotony γ
(část energie byla při rozptylu tkáni předána elektronu e−), takže nepadnou fotopíku.
q Korekcí indukované artefakty
vznikají tehdy, když dojde geometrickému posunu distorzi korekčních koeficientů (popř. Impulsy registrují dvou třech energetických oknech
(DEW Dual Energy Window, TEW Three Energy Window; místo slova "Energy" někdy používá "Photopeak" zkratky píší DPW
či TPW): okno těsně před fotopíkem vysokým zastoupením rozptýleného záření), hlavní okno fotopíku, okno
těsně fotopíkem. pile-up efekt kumulativní elektrické odezvy dvou kvant γ,
detekovaných téměř současně (viz §2.
Pozn.cz/Scintigrafie. projevuje vysokých
četností (toků) fotonů většině případů padnou tyto impulsy mimo fotopík nejsou detekovány
