Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 566 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
*)Pravděpodobnost výskytu určité změřené hodnoty počtu impulsů obecně vyjádřena tzv. Náhodné chyby mohou mít původ v nestabilitách detekční aparatury důsledku náhodných vnějších vlivů, popř. Vpravo: Porovnání spektrometrického měření při nízkém (nahoře) vysokém (dole) počtu detekovaných impulsů. Znamená to, že při opakovaném měření leží přibližně 68% celkového počtu naměřených hodnot intervalu (N-σ, Ν +σ), 95% hodnot leží intervalu (N-2σ, Ν+2σ) 99% hodnot intervalu (N-3σ, Ν+3σ).).*) Obr. Na obr. Rozdíl přesnosti spektra evidentní při nízkém počtu registrovaných impulsů jsou podrobnosti tvaru spektra "přehlušeny" statistickými fluktuacemi, při vysokém počtu impulsů spektrum plynule a detailně "prokresleno" minimálními fluktuacemi.cz/DetekceSpektrometrie.10. Přesněji řečeno, směrodatná odchylka (zvaná též střední kvadratická odchylka) jednotlivého měření je dána druhou odmocninou naměřeného počtu impulsů √(Ν).1.2. mrtvá doba detektoru, únik plynové http://astronuklfyzika.RNDr. nastřádaném počtu impulsů N=50imp/cell (nahoře) N=15000 imp.11.11. Poissonovým zákonem rozdělení (který oblastech kolem nuly asymetrický), při vyšších počtech impulsů pak přechází v symetrické normální (Gaussovo) rozdělení (obr. Projevují tak, dostáváme buď trvale nižší nebo trvale vyšší výsledky než hodnota skutečná./cell (dole). Celková chyba měření Výsledná chyba měření obecně skládá jednotlivých dílčích chyb, které můžeme rozdělit tří skupin: ■ Náhodné chyby statistického charakteru, které radiačních měření vyplývají především ze statistického charakteru radioaktivních přeměn.1 vlevo). scintigrafických obrazů (kap.htm (53 54) [15.1 vpravo ukázka scintilačního spektra 131J změřená stejným detektorem při max. chybách rozptylu při přípravě vzorků (jako pipetování, vážení, homogenizace atd.2. Relativní chyba (variační koeficient) měření pak σ/N √(Ν)/N 1/√(Ν), popř. Příčinou systematické chyby může být např. Stejným způsobem statistické fluktuace projevují u všech radiačních měření, např.2.2008 12:15:07] .11. Vlevo:Rozdělení pravděpodobnosti výskytu změřených hodnot počtu impulsů podle Gaussova normálního rozdělení. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření Vliv statistických fluktuací výsledky radiačních dekčních spektrometrických měření můžeme zjednodušeně (avšak výstižně) vyjádřit následujícím pravidlem: Naměříme-li radiačním detekčním přístroji impulsů, naměřili jsme skutečnosti Ö(N) impulsů. ×100, pokud ji chceme vyjádřit Chyba měření tedy tím nižší, čím vyšší počet impulsů naměříme je též jediný způsob, jak snížit chyby způsobené statistickými fluktuacemi! Změříme-li 10impulsů, činí chyba 1/√(10) 33%, při 100impulsech bude chyba 1/√(100) 10%, při 1000 impulsech 1/√(1000) 3%, a teprve když změříme 10000impulsů, bude statistická chyba činit již jen 1%: 1/√(104) 1%.4 Radioisotopová scintigrafie). ■ Systematické chyby zkreslující výsledky měření zcela určitým definovaným způsobem a směrem