Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 566 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Náhodné chyby mohou mít původ v nestabilitách detekční aparatury důsledku náhodných vnějších vlivů, popř.).cz/DetekceSpektrometrie.11.htm (53 54) [15. chybách rozptylu při přípravě vzorků (jako pipetování, vážení, homogenizace atd./cell (dole). nastřádaném počtu impulsů N=50imp/cell (nahoře) N=15000 imp.1 vlevo).2008 12:15:07] .1.11. Vlevo:Rozdělení pravděpodobnosti výskytu změřených hodnot počtu impulsů podle Gaussova normálního rozdělení. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření Vliv statistických fluktuací výsledky radiačních dekčních spektrometrických měření můžeme zjednodušeně (avšak výstižně) vyjádřit následujícím pravidlem: Naměříme-li radiačním detekčním přístroji impulsů, naměřili jsme skutečnosti Ö(N) impulsů. ×100, pokud ji chceme vyjádřit Chyba měření tedy tím nižší, čím vyšší počet impulsů naměříme je též jediný způsob, jak snížit chyby způsobené statistickými fluktuacemi! Změříme-li 10impulsů, činí chyba 1/√(10) 33%, při 100impulsech bude chyba 1/√(100) 10%, při 1000 impulsech 1/√(1000) 3%, a teprve když změříme 10000impulsů, bude statistická chyba činit již jen 1%: 1/√(104) 1%.2.RNDr.10.4 Radioisotopová scintigrafie). mrtvá doba detektoru, únik plynové http://astronuklfyzika. *)Pravděpodobnost výskytu určité změřené hodnoty počtu impulsů obecně vyjádřena tzv. Stejným způsobem statistické fluktuace projevují u všech radiačních měření, např. Přesněji řečeno, směrodatná odchylka (zvaná též střední kvadratická odchylka) jednotlivého měření je dána druhou odmocninou naměřeného počtu impulsů √(Ν).2. Příčinou systematické chyby může být např. Poissonovým zákonem rozdělení (který oblastech kolem nuly asymetrický), při vyšších počtech impulsů pak přechází v symetrické normální (Gaussovo) rozdělení (obr. Projevují tak, dostáváme buď trvale nižší nebo trvale vyšší výsledky než hodnota skutečná.2.11. Znamená to, že při opakovaném měření leží přibližně 68% celkového počtu naměřených hodnot intervalu (N-σ, Ν +σ), 95% hodnot leží intervalu (N-2σ, Ν+2σ) 99% hodnot intervalu (N-3σ, Ν+3σ).1 vpravo ukázka scintilačního spektra 131J změřená stejným detektorem při max. Na obr. Celková chyba měření Výsledná chyba měření obecně skládá jednotlivých dílčích chyb, které můžeme rozdělit tří skupin: ■ Náhodné chyby statistického charakteru, které radiačních měření vyplývají především ze statistického charakteru radioaktivních přeměn. Rozdíl přesnosti spektra evidentní při nízkém počtu registrovaných impulsů jsou podrobnosti tvaru spektra "přehlušeny" statistickými fluktuacemi, při vysokém počtu impulsů spektrum plynule a detailně "prokresleno" minimálními fluktuacemi. Relativní chyba (variační koeficient) měření pak σ/N √(Ν)/N 1/√(Ν), popř. scintigrafických obrazů (kap. ■ Systematické chyby zkreslující výsledky měření zcela určitým definovaným způsobem a směrem. Vpravo: Porovnání spektrometrického měření při nízkém (nahoře) vysokém (dole) počtu detekovaných impulsů.*) Obr