Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 566 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Znamená to, že při opakovaném měření leží přibližně 68% celkového počtu naměřených hodnot intervalu (N-σ, Ν +σ), 95% hodnot leží intervalu (N-2σ, Ν+2σ) 99% hodnot intervalu (N-3σ, Ν+3σ). nastřádaném počtu impulsů N=50imp/cell (nahoře) N=15000 imp. chybách rozptylu při přípravě vzorků (jako pipetování, vážení, homogenizace atd. ×100, pokud ji chceme vyjádřit Chyba měření tedy tím nižší, čím vyšší počet impulsů naměříme je též jediný způsob, jak snížit chyby způsobené statistickými fluktuacemi! Změříme-li 10impulsů, činí chyba 1/√(10) 33%, při 100impulsech bude chyba 1/√(100) 10%, při 1000 impulsech 1/√(1000) 3%, a teprve když změříme 10000impulsů, bude statistická chyba činit již jen 1%: 1/√(104) 1%. Rozdíl přesnosti spektra evidentní při nízkém počtu registrovaných impulsů jsou podrobnosti tvaru spektra "přehlušeny" statistickými fluktuacemi, při vysokém počtu impulsů spektrum plynule a detailně "prokresleno" minimálními fluktuacemi.2.1 vlevo). ■ Systematické chyby zkreslující výsledky měření zcela určitým definovaným způsobem a směrem. Vlevo:Rozdělení pravděpodobnosti výskytu změřených hodnot počtu impulsů podle Gaussova normálního rozdělení.4 Radioisotopová scintigrafie).2. Přesněji řečeno, směrodatná odchylka (zvaná též střední kvadratická odchylka) jednotlivého měření je dána druhou odmocninou naměřeného počtu impulsů √(Ν).htm (53 54) [15. Relativní chyba (variační koeficient) měření pak σ/N √(Ν)/N 1/√(Ν), popř.RNDr.11. Celková chyba měření Výsledná chyba měření obecně skládá jednotlivých dílčích chyb, které můžeme rozdělit tří skupin: ■ Náhodné chyby statistického charakteru, které radiačních měření vyplývají především ze statistického charakteru radioaktivních přeměn. *)Pravděpodobnost výskytu určité změřené hodnoty počtu impulsů obecně vyjádřena tzv. Na obr. Projevují tak, dostáváme buď trvale nižší nebo trvale vyšší výsledky než hodnota skutečná.2. mrtvá doba detektoru, únik plynové http://astronuklfyzika.11.1./cell (dole). Příčinou systematické chyby může být např. scintigrafických obrazů (kap.11. Vpravo: Porovnání spektrometrického měření při nízkém (nahoře) vysokém (dole) počtu detekovaných impulsů.2008 12:15:07] . Poissonovým zákonem rozdělení (který oblastech kolem nuly asymetrický), při vyšších počtech impulsů pak přechází v symetrické normální (Gaussovo) rozdělení (obr. Stejným způsobem statistické fluktuace projevují u všech radiačních měření, např. Náhodné chyby mohou mít původ v nestabilitách detekční aparatury důsledku náhodných vnějších vlivů, popř. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření Vliv statistických fluktuací výsledky radiačních dekčních spektrometrických měření můžeme zjednodušeně (avšak výstižně) vyjádřit následujícím pravidlem: Naměříme-li radiačním detekčním přístroji impulsů, naměřili jsme skutečnosti Ö(N) impulsů.1 vpravo ukázka scintilačního spektra 131J změřená stejným detektorem při max.*) Obr.10.cz/DetekceSpektrometrie.)