V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
. Avšak např.. Vypočteme průměrnou hodnotu N´=(N1+N2
+.
Z organizačního hlediska každý měřící přístroj pro detekci záření měl mít vypracován předpis pro nastavení, kontrolu
a metodiku měření, výsledky testování měly být zapisovány technického deníku daného přístroje, vyhodnocované
a archivované počítačově. Tyto
kvantové zákonitosti jsou principiálně stochastické, pravděpodobnostní (viz §1. astronomii
při pozorování spektrometrickém měření slabého toku světla vzdálených galaxií statistické fluktuace projevují
úplně stejně jako při detekci slabého ionizujícího záření..
Statistické fluktuace
Emise kvant ionizujícího záření, stejně jako jeho interakce atomy látkového prostředí tím i
mechanismy detekce záření) probíhá mikroskopické úrovni prostřednictvím dějů řídících se
nikoli detrministickými zákony klasické fyziky, nýbrž zákonitostmi kvantové mechaniky.. Tuto směrodatnou
odchylku porovnáme směrodatnou odchylkou danou výhradně statistickými fluktuacemi
radioaktivních přeměn √N´. Jsou
to neodstranitelné statistické fluktuace.
Pro rychlou orientační kontrolu stačí stejný vzorek změřit dvakrát, čímž dostaneme dvě hodnoty
počtu impulsů N2. Stejně fluktuující (kolísavá) bude odezva každého přístroje detekujícího toto záření
- jedná fluktuace neodstranitelné žádným zdokonalením přístroje metody, tyto fluktuace mají
svůj původ samotné podstatě měřených jevů.
Jeden způsob zhodnocení správné funkce přístroje spočívá opakovaném měření téhož vzorku
na přístroji, čímž zjistíme soubor četností N1,N2, . Tato metoda
ověření vychází poznatků statistických fluktuacích uvedených následujícím §2. fantomová měření. kvantově statistickými fluktuacemi obecně setkáváme
všude tam, kde měřený signál natolik slabý, uplatňují kvantové fluktuace měřené veličiny. Charakter původ těchto chyb však jaderných
a radiačních měření svá specifika, nimiž většinou jiných oblastech nesetkáváme.
2.cz/DetekceSpektrometrie. vybraných přístrojů provádí
i metrologická kalibrace, vykonávaná autorizovaným ústavem dokumentovaná příslušným
protokolem atestem přístroje., Nn.11. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
důležité parametry přístroje; kromě parametrů předchozího bodu může být např.10. správné stabilní funkci přístroje pak
můžeme přesvědčit pomocí vhodného statistického kritéria zda měřená četnost impulsů
podléhá pouze statistickým fluktuacím, nebo zda ovlivněna jinými faktory.RNDr. Pokud směrodatná odchylka při měření významně přesahuje
teoretickou hodnotu √N´, přístroj přispívá chybě svou nestabilitou.1). Statistické fluktuace chyby měření
Podobně jako všechna ostatní měření reálných přírodních veličin, jsou metody detekce a
spektrometrie záření zatíženy určitými chybami..11; zde uvedeme
jen postup.htm (52 54) [15.+Nn2)/n.2008 12:15:07]
. Tok ionizujícího záření proto není plynulý,
ale fluktuující.
http://astronuklfyzika. mrtvá
doba, energetické rozlišení spektrometrického detektoru, zesílení fotonásobičů prostorové
rozlišení scintilační kamery, provádějí tzv.
Přeměna radioaktivních atomů proto zcela náhodný proces vznikající ionizující záření je
emitováno náhodně, nekorelovaně, inkoherentně.+Nn)/n směrodatnou odchylku měření √(N12+N22+..*)
*)V běžném životě těmito flutkuacemi nesetkáváme proto, sledujeme většinou makroskopické objekty a
množství fotonů světla, pomocí něhož pozorujeme, natolik velké, fluktuace jsou nepatrné. Pro posouzení, zda rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami ještě v
rozmezí statistických fluktuací, použijeme následující kritérium: překročí-li rozdíl |N2-N1| mezi
naměřenými počty impulsů přibližně tři směrodatné odchylky statistických fluktuací, tj.
Statistická kontrola stability odezvy přístroje
Pokud máme radiometrický přístroj správně kalibrován ověřeno jeho správné nastavení, nebude
sice vykazovat hrubší chyby měření, avšak mohou principu objevovat drobnější odchylky
vlivem nestabilit, které četnosti měřených impulsů pozadí, vzorků standardů významně
neprojevují "na první pohled" nepoznáme.. 3.Ö[(N12
+N22)/2], svědčí pro podezření nestabilitu přístroje
