V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
2. Při měření vzorků se
může uplatnit rozdílná tloušťka skla zkumavek ampulí, zvláště při měření záření gama nízkých
energií (např.7.
V geometrii planárního detektoru podle obr.2.10.2.
Vliv absorbce záření
Vedle geometrických vlivů může být detekční účinnost snižována absorbcí záření, jednak
v samotném vzorku (samoabsorbce), jednak vstupním okénku detektoru. Čím výše umístěn vzorek v
otvoru studny, tím větší část záření vychází "bez užitku" ven studnový detektor výraznou
polohovou závislost detekční účinnosti.2008 12:15:07]
. Integrální režim nemůžeme použít tehdy, když měřených
vzorcích chceme odlišit více radionuklidů různými energiemi tehdy musíme použít
diferenciálního měření nastavením okénka analyzátoru fotopík požadovaného záření gama. Nejvyšší
detekční účinnosti bychom formálně dosáhli integrálním režimu, kdy měříme všechny
impulsy přicházející detektoru. Každý vzorek emituje záření izotropně všech směrů, avšak jen určitá část
z tohoto záření vstupuje citlivého objemu detektoru může být registrována.2. Avšak
i tehdy, když vzorky obsahují jen jeden druh radionuklidu, výhodné fotopíkové měření, neboť
zde dosahujeme nejlepšího poměru signál/pozadí, což důležité zvláště při měření vzorků o
nízkých aktivitách srovnatelných pozadím.
http://astronuklfyzika. 125J).7.
Nastavení detekční aparatury
Na detekční účinnost nemalý vliv spektrometrické nastavení detekční aparatury.RNDr.2.cz/DetekceSpektrometrie.7.
U studnového detektoru nejvyšší detekční účinnost případě, vzorek malého rozměru leží na
"dně" studnového detektoru tehdy největší část záření prochází citlivým objemem detektoru a
naopak nejmenší část vychází kuželu otvorem ven bez registrace.htm (44 54) [15. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
Detekční účinnost
Polohová objemová závislost detekční účinnosti
Detekční účinnost měření, tj.
Obr. touto polohovou závislostí úzce souvisí objemová
závislost detekční účinnosti: čím větší objem vzorku zkumavce zasunuté otvoru
studnového detektoru, tím větší část vzorku nachází poblíž otvoru, kde nižší detekční účinnost
- obr. 50%) dosahuje těsně detektoru. Objemová závislost detekční účinnosti studnového svcintilačního detektoru.1 vlevo detekční účinnost závisí především
na vzdálenosti vzorku detektoru klesá přibližně druhou mocninou vzdálenosti, nejvyšší
hodnoty (avšak max. objemové závislosti detekční účinnosti přispívá samoabsorbce záření vzorku. poměr mezi měřeným počtem impulsů počtem kvant
emitovaných vzorkem, rozhodujícím způsobem závisí prvé řadě geometrické konfiguraci
vzorku vůči detektoru
