V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Analýza tvaru spektra zde jednoduše provádí stanovením poměru počtu impulsů dvou okénkách analyzátoru
vhodně nastavených spektrum β.
*) Spektrum záření spojité obsahuje značný podíl částic nízkou energií (zbytek odnášejí neutrina §1.
Chemické zhášení způsobeno tím, molekuly atomy měřeného vzorku svým chemickým působením
částečně zamezují přenosu excitační energie mezi molekulami rozpouštědla scintilační látky, takže dojde jen ke
slabší scintilaci.. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
Zhášení chemiluminiscence
Z principu detekce kapalnými scintilátory plyne, prakticky každý elektron emitovaný
měřeným vzorkem uvnitř scintilátoru výjimkou tenké vrstvy hladiny stěn měřící kyvety)
způsobí scintilaci bude zaregistrován jedná pravou "4p-geometrii", detekční účinnost se
měla blížit 100% *). Tyto impulsy pak neprojdou dolní diskriminační hladinou analyzátoru určitá
počáteční část spektra tedy často pro detekci ztracená. Korekce zhášení založena analýze měřeného spektra záření β
v amplitudovém analyzátoru. chloroformu) provádíme jejich spektrometrickou analýzu přístroji podle obr.
Zhášení
Vedlejším efektem přimíchání měřeného vzorku scintilátoru řada chemických reakcí, které mohou způsobit
snížení světelného výtěžku (konverzní účinnosti) scintilátoru tím odpovídající snížení amplitudy impulsů z
fotonásobiče.
Pro korekci zhášení přeba provést kalibraci standardizaci.. Rozeznáváme dva druhy zhášení, které většinou vzorcích
vyskytují současně. Zhášení výrazně ovlivňuje tvar spektra β
- spektrum zkracuje posouvá nižším energiím.
Silné zhášecí účinky mají některé chlorované uhlovodíky jako chloroform tetrachlor CCl4, peroxidy, též voda a
kyslík rozpuštěný scintilátoru.
Barevné zhášení pak způsobuje, část fotonů emitovaných při scintilacích absorbováno látkami obsaženými
ve vzorku. zhášecí křivku (má většinou
tvar paraboly hyperboly), kterou pak můžeme použít pro korekci zhášení neznámých měřených vzorků: z
poměru počtu impulsů daných dvou okénkách analyzátoru zhášecí křivce odečteme korekční koeficient,
kterým musíme násobit změřený počet impulsů pro vyrovnání ztráty zhášením.2.2. Označení "barevné" souvisí tím, tyto nefluoreskující látky mají své absorbční spektrum diskrétní a
absorbují fotony určitém energetickém barevném) rozmezí. externí standardizaci zhášení. Některé chemické reakce
mezi materiálem vzorku scintilátorem mohou vést této chemiluminiscenci, která fotonásobiči vyvolává
falešné impulsy nemající původ detekovaném záření beta. Analýzou tvaru spektra tedy můžeme stanovit míru zhášení.
Některé přístroje mají zabudovánu tzv.. interní
standardizace zhášení.
Korekce zhášení
Jelikož zhášení může pro různé vzorky různě snižovat detekční účinnost, pro přesné reprodukovatelné měření
potřeba provádět korekci zhášení.. Připravíme několik identických vzorků
daného radionuklidu kapalném scintilátoru. Existují však dva nepříznivé jevy, které mohou snižovat detekční účinnost,
zvyšovat pozadí celkově zhoršovat přesnost reprodukovatelnost měření vzorků s
kapalnými scintilátory: zhášení chemiluminiscence. Tyto snížené impulsy mohou padnout mimo diskriminační úrovně analyzátoru nejsou
zaregistrovány.
http://astronuklfyzika.cz/DetekceSpektrometrie. tom spočívá tzv. Naštěstí však chemiluminiscence děj časově omezený
a exponenciálně doznívá během asi minut vložení hotových vzorků zásobníku vzorkoměniče, kde ně
nepůsobí světlo. Získáme tím tzv.10. Externí standard umístěn olověném stínícím krytu, odkud je
automaticky vysunován měřící kyvetě kapalným scintilátorem skončení standardizace zase zasunován zpět..6. Spočívá tom, měřený vzorek s
kapalným scintilátorem, zasunutý měřící poloze mezi fotonásobiči, chvíli ozáří zářením gama externího zdroje
a analýzou tvaru takto získaného spektra (poměrem dvou částí spektra) stanoví korekční koeficient.htm (41 54) [15.
Chemiluminiscence
Chemiluminiscence děj, při kterém vyzařováno záření důsledku chemických reakcí. vpravo jsou vynesena spektra záření téhož radionuklidu (např. obr. Poměr počtu impulsů
ve dvou vhodných okénkách amplitudového analyzátoru vyneseme graficky vodorovnou osu, svislou osu
vyneseme detekční účinnost (všechny vzorky mají stejnou aktivitu). 14C)
změřené kapalným scintilátorem při malém zhášení při velkém zhášení.
Důsledkem zhášení to, dva vzorky obsahující stejnou aktivitu, ale vykazující různé zhášení, dávají rozdílný
počet impulsů.6. každého nich postupně přidáváme rostoucí množství zhášecí
látky (např.2008 12:15:07]
. Tento jev nazývá zhášení. V
externím standardu jsou používány radionuklidy (smíšené zářiče β+γ α+γ) 137Cs, 133Ba, 241Am, 226Ra, někdy i
dvojice radionuklidů, aktivitě desítky kBq.RNDr. měkkého záření beta proto nelze zpravidla v
praxi dosáhnnout lepší detekční účinnost než 50%.2),
jejichž scintilace vyvolávají fotonásobiči nízké signální impulsy stejné velikosti jako jsou impulsy šumové
vznikající termoemisí fotokatody.
