V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
14C)
změřené kapalným scintilátorem při malém zhášení při velkém zhášení. zhášecí křivku (má většinou
tvar paraboly hyperboly), kterou pak můžeme použít pro korekci zhášení neznámých měřených vzorků: z
poměru počtu impulsů daných dvou okénkách analyzátoru zhášecí křivce odečteme korekční koeficient,
kterým musíme násobit změřený počet impulsů pro vyrovnání ztráty zhášením. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
Zhášení chemiluminiscence
Z principu detekce kapalnými scintilátory plyne, prakticky každý elektron emitovaný
měřeným vzorkem uvnitř scintilátoru výjimkou tenké vrstvy hladiny stěn měřící kyvety)
způsobí scintilaci bude zaregistrován jedná pravou "4p-geometrii", detekční účinnost se
měla blížit 100% *). interní
standardizace zhášení..
Analýza tvaru spektra zde jednoduše provádí stanovením poměru počtu impulsů dvou okénkách analyzátoru
vhodně nastavených spektrum β.
Důsledkem zhášení to, dva vzorky obsahující stejnou aktivitu, ale vykazující různé zhášení, dávají rozdílný
počet impulsů.
Pro korekci zhášení přeba provést kalibraci standardizaci..2),
jejichž scintilace vyvolávají fotonásobiči nízké signální impulsy stejné velikosti jako jsou impulsy šumové
vznikající termoemisí fotokatody. Spočívá tom, měřený vzorek s
kapalným scintilátorem, zasunutý měřící poloze mezi fotonásobiči, chvíli ozáří zářením gama externího zdroje
a analýzou tvaru takto získaného spektra (poměrem dvou částí spektra) stanoví korekční koeficient.
Chemiluminiscence
Chemiluminiscence děj, při kterém vyzařováno záření důsledku chemických reakcí. Označení "barevné" souvisí tím, tyto nefluoreskující látky mají své absorbční spektrum diskrétní a
absorbují fotony určitém energetickém barevném) rozmezí.
Chemické zhášení způsobeno tím, molekuly atomy měřeného vzorku svým chemickým působením
částečně zamezují přenosu excitační energie mezi molekulami rozpouštědla scintilační látky, takže dojde jen ke
slabší scintilaci. Externí standard umístěn olověném stínícím krytu, odkud je
automaticky vysunován měřící kyvetě kapalným scintilátorem skončení standardizace zase zasunován zpět. Tyto snížené impulsy mohou padnout mimo diskriminační úrovně analyzátoru nejsou
zaregistrovány. externí standardizaci zhášení. Připravíme několik identických vzorků
daného radionuklidu kapalném scintilátoru. Naštěstí však chemiluminiscence děj časově omezený
a exponenciálně doznívá během asi minut vložení hotových vzorků zásobníku vzorkoměniče, kde ně
nepůsobí světlo. Tento jev nazývá zhášení.RNDr.6. V
externím standardu jsou používány radionuklidy (smíšené zářiče β+γ α+γ) 137Cs, 133Ba, 241Am, 226Ra, někdy i
dvojice radionuklidů, aktivitě desítky kBq. Některé chemické reakce
mezi materiálem vzorku scintilátorem mohou vést této chemiluminiscenci, která fotonásobiči vyvolává
falešné impulsy nemající původ detekovaném záření beta. chloroformu) provádíme jejich spektrometrickou analýzu přístroji podle obr. Korekce zhášení založena analýze měřeného spektra záření β
v amplitudovém analyzátoru.htm (41 54) [15.
http://astronuklfyzika.2. měkkého záření beta proto nelze zpravidla v
praxi dosáhnnout lepší detekční účinnost než 50%..
*) Spektrum záření spojité obsahuje značný podíl částic nízkou energií (zbytek odnášejí neutrina §1.
Zhášení
Vedlejším efektem přimíchání měřeného vzorku scintilátoru řada chemických reakcí, které mohou způsobit
snížení světelného výtěžku (konverzní účinnosti) scintilátoru tím odpovídající snížení amplitudy impulsů z
fotonásobiče. tom spočívá tzv.10.2...cz/DetekceSpektrometrie.6. Získáme tím tzv. Tyto impulsy pak neprojdou dolní diskriminační hladinou analyzátoru určitá
počáteční část spektra tedy často pro detekci ztracená. obr. Zhášení výrazně ovlivňuje tvar spektra β
- spektrum zkracuje posouvá nižším energiím. vpravo jsou vynesena spektra záření téhož radionuklidu (např. Rozeznáváme dva druhy zhášení, které většinou vzorcích
vyskytují současně.2008 12:15:07]
. každého nich postupně přidáváme rostoucí množství zhášecí
látky (např. Analýzou tvaru spektra tedy můžeme stanovit míru zhášení.. Poměr počtu impulsů
ve dvou vhodných okénkách amplitudového analyzátoru vyneseme graficky vodorovnou osu, svislou osu
vyneseme detekční účinnost (všechny vzorky mají stejnou aktivitu).
Některé přístroje mají zabudovánu tzv.
Barevné zhášení pak způsobuje, část fotonů emitovaných při scintilacích absorbováno látkami obsaženými
ve vzorku.
Silné zhášecí účinky mají některé chlorované uhlovodíky jako chloroform tetrachlor CCl4, peroxidy, též voda a
kyslík rozpuštěný scintilátoru. Existují však dva nepříznivé jevy, které mohou snižovat detekční účinnost,
zvyšovat pozadí celkově zhoršovat přesnost reprodukovatelnost měření vzorků s
kapalnými scintilátory: zhášení chemiluminiscence.
Korekce zhášení
Jelikož zhášení může pro různé vzorky různě snižovat detekční účinnost, pro přesné reprodukovatelné měření
potřeba provádět korekci zhášení
