V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Označení "barevné" souvisí tím, tyto nefluoreskující látky mají své absorbční spektrum diskrétní a
absorbují fotony určitém energetickém barevném) rozmezí.6.
http://astronuklfyzika.
Pro korekci zhášení přeba provést kalibraci standardizaci. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
Zhášení chemiluminiscence
Z principu detekce kapalnými scintilátory plyne, prakticky každý elektron emitovaný
měřeným vzorkem uvnitř scintilátoru výjimkou tenké vrstvy hladiny stěn měřící kyvety)
způsobí scintilaci bude zaregistrován jedná pravou "4p-geometrii", detekční účinnost se
měla blížit 100% *).2),
jejichž scintilace vyvolávají fotonásobiči nízké signální impulsy stejné velikosti jako jsou impulsy šumové
vznikající termoemisí fotokatody. Některé chemické reakce
mezi materiálem vzorku scintilátorem mohou vést této chemiluminiscenci, která fotonásobiči vyvolává
falešné impulsy nemající původ detekovaném záření beta.
Důsledkem zhášení to, dva vzorky obsahující stejnou aktivitu, ale vykazující různé zhášení, dávají rozdílný
počet impulsů. Korekce zhášení založena analýze měřeného spektra záření β
v amplitudovém analyzátoru. Tyto snížené impulsy mohou padnout mimo diskriminační úrovně analyzátoru nejsou
zaregistrovány. Analýzou tvaru spektra tedy můžeme stanovit míru zhášení. 14C)
změřené kapalným scintilátorem při malém zhášení při velkém zhášení. Naštěstí však chemiluminiscence děj časově omezený
a exponenciálně doznívá během asi minut vložení hotových vzorků zásobníku vzorkoměniče, kde ně
nepůsobí světlo. Poměr počtu impulsů
ve dvou vhodných okénkách amplitudového analyzátoru vyneseme graficky vodorovnou osu, svislou osu
vyneseme detekční účinnost (všechny vzorky mají stejnou aktivitu).. Získáme tím tzv.
Některé přístroje mají zabudovánu tzv. Zhášení výrazně ovlivňuje tvar spektra β
- spektrum zkracuje posouvá nižším energiím. Externí standard umístěn olověném stínícím krytu, odkud je
automaticky vysunován měřící kyvetě kapalným scintilátorem skončení standardizace zase zasunován zpět.2008 12:15:07]
.6. interní
standardizace zhášení..
Chemiluminiscence
Chemiluminiscence děj, při kterém vyzařováno záření důsledku chemických reakcí. Tyto impulsy pak neprojdou dolní diskriminační hladinou analyzátoru určitá
počáteční část spektra tedy často pro detekci ztracená. V
externím standardu jsou používány radionuklidy (smíšené zářiče β+γ α+γ) 137Cs, 133Ba, 241Am, 226Ra, někdy i
dvojice radionuklidů, aktivitě desítky kBq..htm (41 54) [15.2. chloroformu) provádíme jejich spektrometrickou analýzu přístroji podle obr.
Korekce zhášení
Jelikož zhášení může pro různé vzorky různě snižovat detekční účinnost, pro přesné reprodukovatelné měření
potřeba provádět korekci zhášení. obr.
*) Spektrum záření spojité obsahuje značný podíl částic nízkou energií (zbytek odnášejí neutrina §1.
Analýza tvaru spektra zde jednoduše provádí stanovením poměru počtu impulsů dvou okénkách analyzátoru
vhodně nastavených spektrum β.
Silné zhášecí účinky mají některé chlorované uhlovodíky jako chloroform tetrachlor CCl4, peroxidy, též voda a
kyslík rozpuštěný scintilátoru.10.RNDr.
Zhášení
Vedlejším efektem přimíchání měřeného vzorku scintilátoru řada chemických reakcí, které mohou způsobit
snížení světelného výtěžku (konverzní účinnosti) scintilátoru tím odpovídající snížení amplitudy impulsů z
fotonásobiče.. vpravo jsou vynesena spektra záření téhož radionuklidu (např. tom spočívá tzv. externí standardizaci zhášení. Rozeznáváme dva druhy zhášení, které většinou vzorcích
vyskytují současně.cz/DetekceSpektrometrie.
Chemické zhášení způsobeno tím, molekuly atomy měřeného vzorku svým chemickým působením
částečně zamezují přenosu excitační energie mezi molekulami rozpouštědla scintilační látky, takže dojde jen ke
slabší scintilaci.. Spočívá tom, měřený vzorek s
kapalným scintilátorem, zasunutý měřící poloze mezi fotonásobiči, chvíli ozáří zářením gama externího zdroje
a analýzou tvaru takto získaného spektra (poměrem dvou částí spektra) stanoví korekční koeficient. měkkého záření beta proto nelze zpravidla v
praxi dosáhnnout lepší detekční účinnost než 50%.2.
Barevné zhášení pak způsobuje, část fotonů emitovaných při scintilacích absorbováno látkami obsaženými
ve vzorku. Tento jev nazývá zhášení. každého nich postupně přidáváme rostoucí množství zhášecí
látky (např.. Připravíme několik identických vzorků
daného radionuklidu kapalném scintilátoru. zhášecí křivku (má většinou
tvar paraboly hyperboly), kterou pak můžeme použít pro korekci zhášení neznámých měřených vzorků: z
poměru počtu impulsů daných dvou okénkách analyzátoru zhášecí křivce odečteme korekční koeficient,
kterým musíme násobit změřený počet impulsů pro vyrovnání ztráty zhášením. Existují však dva nepříznivé jevy, které mohou snižovat detekční účinnost,
zvyšovat pozadí celkově zhoršovat přesnost reprodukovatelnost měření vzorků s
kapalnými scintilátory: zhášení chemiluminiscence
