Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 539 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Derivací "integrálního spektra" vznikalo skutečné spektrum, zvané tehdy "diferenciální".5. fotopík pík totální absobrbce, odpovídající fotonům γ, které byly krystalu úplně pohlceny (především fotoefektem, příp.htm (26 54) [15. Poznámka: starší literatuře můžeme setkat pojmy "diferenciální spektrum" "integální spektrum". Vzniká otázka, proč fotopík poměrně široký, když skutečné spektrum monoenergetického záření gama velice úzké - diskrétní? Jsou dvě hlavní příčiny tohoto "rozmazání" fotopíku: 1.cz/DetekceSpektrometrie. Tyto efekty způsobují "rozmazání" fotopíku zhoršení energetické rozlišovací schopnosti scintilačního detektoru.2.4.2.100% procentech.1 vpravo vidíme, nedokonalé energetické rozlišení scintilačního detektoru způsobuje, fotopíky dvou spektrálních liní záření blízkými energiemi se částečně slévají jeden vrchol; pokud obě energie byly ještě bližší, vznikl jediný fotopík, něhož by nebylo možno tyto energie odlišit. Nehomogenní fotoelektrická citlivost fotokatody dopad stejného množství fotonů může různých místech fotokatody vést emisi poněkud jiného počtu fotoelektronů. Spojité comptonovsky rozptýlené spektrum charakteristický tvar plynoucí ze zákonitostí Comptonova rozptylu (viz §1. 3. Scintilační spektrum. Vlevo: Struktura scintilačního spektra. takovém případě nutno použít detektoru polovodičového (viz níže, obr. "Integrální spektrum" vznikalo tak, měřila integrální četnost impulsů při postupném posunování dolní diskriminační úrovně směrem nahoru; byla klesající křivka největším gradientem poklesu v místě fotopíku. Rozlišení vyjadřuje buď absolutně keV, nebo relativně jako podíl pološířky ∆1/2 k hodnotě energie středu fotopíku: ∆1/2/Eγ . Těsně před fotopíkem končí http://astronuklfyzika. 2. Toto pochází doby, kdy amplitudové analyzátory nebyly ještě tak dokonalé, byla buď jen dolní diskriminační úroveň, nebo dvě nezávislé úrovně. Pro scintilační detektory běžných provedení energetické rozlišení pohybuje kolem 10%; lepší je pro malé tenké scintilační krystaly, pro velkoobjemové studnové detektory pohybuje již kolem 15-17%.6 "Ionizující záření").RNDr.1).2).10. Pojem "integrální spektrum" již dlouhou dobu nepoužívá, každé spektrum "diferenciální" určitou šířkou okénka analyzátoru.4. Fotopík Na této křivce vidět výrazný pík tzv.2. Spojité comptonovsky rozptýlené spektrum Před tímto fotopíkem směrem doleva počátku grafu táhne spojité spektrum odpovídající fotonům, které krystalu ztratily jen část své energie Comptonovým rozptylem (obr. Vpravo: Závislost tvaru scintilačního spektra rozptylujícím látkovém prostředí. pološířku fotopíku ∆1/2 jeho šířku v poloviční výšce. Používá název spektrum energetické spektrum, popř. Dojde-li scintilaci v periferních částech krystalu vzdálených fotokatody, dopadne fotokatodu poněkud menší množství fotonů, než když scintilaci dojde uprostřed poblíž fotokatody. obr.2. Statistické fluktuace kvantové účinnosti temného proudu, které superponují užitečným signálem a rozmazávají amplitudu výstupních impulsů. vícenásobným rozptylem kombinací několika interakcí) odevzdaly veškerou svou energii.4. Nedokonalá (nehomogenní) účinnost sběru scintilačních fotonů fotokatodu fotonásobiče. Projevuje též nehomogenita sběru fotoelektronů; zvláště z okrajových částí fotokatody snížená účinnost sběru fotoelektronů první dynodu.2. Změřená hodnota energetického rozlišení závislá energii Eγ; zvykem udávat pro 662keV radionuklidu 137Cs. přívlastkem "scintilační" "polovodičové". Energetickým rozlišením detektoru rozumíme nejmenší rozdíl energií detekovaného záření, které ve spektru ještě rozlišíme jako dva píky, nebo ekvivalentně tzv. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření Obr.2008 12:15:06]