Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 538 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Představme zpočátku, ozařujeme scintilační detektor monoenergetickým zářením gama energii Eγ. 3.4 vlevo odstavci G. A intenzitě záblesku přímo úměrný počet fotoelektronů emitovaných fotokatody fotonásobiče.-M. Multiplikační proces elektronů dynodách rovněž přesně lineární. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření (a tedy detekuje) podstatně větší část záření gama než zředěném plynu G. 2. Výška impulsu výstupu fotonásobiče bude vždy úměrná energii, kterou foton gama skutečně ztratil krystalu. Takže amplituda A výstupního impulsu fotonásobiče přímo úměrná energii detekovaného záření: Eγ (přesněji řečeno amplituda úměrná energii kvanta, která byla scintilátoru absorbována).2. Doba, kterou procházejí elektrony násobí fotonásobiči, rovněž velmi krátká cca 10-8sec. detektoru, přičemž hodnota mrtvé doby ≅1µs. *) Technický pokrok elektronice (použití rychlých elektronických součástek schopných pracovat gigahertzové frekvenční oblasti) však mrtvou dobu elektroniky zkrátil více než 10-krát. tohoto důvodu jsou v některých přístrojích (jako jsou kamery PET nebo rychlé multidetektorové CT) scintilační krystaly bázi NaI(Tl) či BGO nahrazovány rychlejšími scintilátory bázi kysličníků křemíku, dopovaných vzácnými zeminami, především LSO (viz níže"Scintilátory jejich vlastnosti").1 vpravo nahoře jediný uzoučký pík ve spektru (další dvě linie zatím neuvažujeme). http://astronuklfyzika. Tyto tři vlastnosti dělají scintilačního detektoru téměř ideální přístroj pro detekci a spektrometrii ionizujícího záření, především záření gama. trubice (kde většina kvant prolétá bez interakce).2. detektorů.3. Vysoká detekční citlivost umožňuje jeho použití pro detekci velmi slabého záření nízkých aktivit. Skutečné ("fyzikální") spektrum tohoto záření bude mít jednoduchý tvar podle obr.4. Amplitudovou analýzou výstupních impulsů scintilačního detektoru můžeme tedy provádět energetickou analýzu detekovaného záření jeho spektrometrii.htm (25 54) [15. Vodorovnou osu amplitudy lze ocejchovat tak, aby jednotlivé dílky odpovídaly přímo energii detekovaného záření keV (viz níže). Nejpomalejším článkem detekčního řetězce sa tak postupně stává samotný scintilátor doba trvání scintilace, scintilační dosvit.10. Krátká mrtvá doba zase umožňuje bezztrátové měření relativně vyšších intenzit záření vyšších aktivit. Stejné zásady platí pro měření mrtvé doby event.*) Scintilační detektor má tedy značně široké rozmezí detekovatelných intenzit ionizujícího záření.4.2.- M.RNDr.2.2008 12:15:06] . Vyneseme-li grafu vodorovnou osu velikost amplitudy výstupních impulsů fotonásobiče a na svislou osu vždy počet impulsů touto amplitudou dostaneme křivku charakteristického tvaru na obr. Doba formování a zpracování elektrického impulsu (časová konstanta) zesilovači analyzátoru současné elektroniky cca 10-6sekundy; právě tato (nejpomalejší) doba celém spektrometrickém řetězci určující *).cz/DetekceSpektrometrie. Scintilační detektory tedy mají vysokou detekční účinnost (citlivost), která se často blíží 100%.4. korekci na mrtvou dobu. Spektrometrické vlastnosti Intenzita světelného záblesku scintilátoru přímo úměrná energii kvanta, která tam pohltila.1 vpravo dole scintilační spektrum záření gama. Fotony záření gama budou interagovat scintilátorem buď fotoefektem pak při jediné interakci jsou fotony pohlceny odevzdají veškerou svou energii ionizujícímu elektronu, nebo Comptonovým rozptylem, kdy odevzdají jen část své energie (a pak buď uniknou nebo vyvolají další interakci). Krátká mrtvá doba Doba trvání scintilace krystalu neobyčejně krátká jen asi 10-9sec. Podrobněji struktura scintilačního spektra znázorněna obr.2. Postupně limitujícím faktorem mrtvé doby stává fotonásobič (u přístrojů CT, kde požadována pouze rychlá detekce nikoli spektrometrie, jsou místo fotonásobičů používány miniaturní fotodiody, které jsou rychlejší též podstatně levnější). *) Pro mrtvou dobu scintilačního detektoru platí stejná závislost, jako uvedena obr. Mrtvá doba scintilačního detektoru tedy asi 1µs, což téměř 100-krát kratší, než G.-M. Scintilační spektrum Zastavme podrobněji bodu spektrometrie