Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 538 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
*) Technický pokrok elektronice (použití rychlých elektronických součástek schopných pracovat gigahertzové frekvenční oblasti) však mrtvou dobu elektroniky zkrátil více než 10-krát. Skutečné ("fyzikální") spektrum tohoto záření bude mít jednoduchý tvar podle obr. Amplitudovou analýzou výstupních impulsů scintilačního detektoru můžeme tedy provádět energetickou analýzu detekovaného záření jeho spektrometrii. http://astronuklfyzika. Představme zpočátku, ozařujeme scintilační detektor monoenergetickým zářením gama energii Eγ.cz/DetekceSpektrometrie. Scintilační spektrum Zastavme podrobněji bodu spektrometrie.4. Mrtvá doba scintilačního detektoru tedy asi 1µs, což téměř 100-krát kratší, než G.2.4. Scintilační detektory tedy mají vysokou detekční účinnost (citlivost), která se často blíží 100%.3. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření (a tedy detekuje) podstatně větší část záření gama než zředěném plynu G. korekci na mrtvou dobu. Vyneseme-li grafu vodorovnou osu velikost amplitudy výstupních impulsů fotonásobiče a na svislou osu vždy počet impulsů touto amplitudou dostaneme křivku charakteristického tvaru na obr.*) Scintilační detektor má tedy značně široké rozmezí detekovatelných intenzit ionizujícího záření.htm (25 54) [15.4 vlevo odstavci G. Doba, kterou procházejí elektrony násobí fotonásobiči, rovněž velmi krátká cca 10-8sec.1 vpravo nahoře jediný uzoučký pík ve spektru (další dvě linie zatím neuvažujeme).2.10. Nejpomalejším článkem detekčního řetězce sa tak postupně stává samotný scintilátor doba trvání scintilace, scintilační dosvit. Stejné zásady platí pro měření mrtvé doby event. 3. detektoru, přičemž hodnota mrtvé doby ≅1µs.2008 12:15:06] . 2. Spektrometrické vlastnosti Intenzita světelného záblesku scintilátoru přímo úměrná energii kvanta, která tam pohltila. trubice (kde většina kvant prolétá bez interakce). Takže amplituda A výstupního impulsu fotonásobiče přímo úměrná energii detekovaného záření: Eγ (přesněji řečeno amplituda úměrná energii kvanta, která byla scintilátoru absorbována).- M.-M.1 vpravo dole scintilační spektrum záření gama. Krátká mrtvá doba Doba trvání scintilace krystalu neobyčejně krátká jen asi 10-9sec. detektorů. A intenzitě záblesku přímo úměrný počet fotoelektronů emitovaných fotokatody fotonásobiče. Krátká mrtvá doba zase umožňuje bezztrátové měření relativně vyšších intenzit záření vyšších aktivit.2.-M.4.2. tohoto důvodu jsou v některých přístrojích (jako jsou kamery PET nebo rychlé multidetektorové CT) scintilační krystaly bázi NaI(Tl) či BGO nahrazovány rychlejšími scintilátory bázi kysličníků křemíku, dopovaných vzácnými zeminami, především LSO (viz níže"Scintilátory jejich vlastnosti"). Vysoká detekční citlivost umožňuje jeho použití pro detekci velmi slabého záření nízkých aktivit. Vodorovnou osu amplitudy lze ocejchovat tak, aby jednotlivé dílky odpovídaly přímo energii detekovaného záření keV (viz níže). Postupně limitujícím faktorem mrtvé doby stává fotonásobič (u přístrojů CT, kde požadována pouze rychlá detekce nikoli spektrometrie, jsou místo fotonásobičů používány miniaturní fotodiody, které jsou rychlejší též podstatně levnější). Multiplikační proces elektronů dynodách rovněž přesně lineární.RNDr. Tyto tři vlastnosti dělají scintilačního detektoru téměř ideální přístroj pro detekci a spektrometrii ionizujícího záření, především záření gama. Podrobněji struktura scintilačního spektra znázorněna obr. *) Pro mrtvou dobu scintilačního detektoru platí stejná závislost, jako uvedena obr. Fotony záření gama budou interagovat scintilátorem buď fotoefektem pak při jediné interakci jsou fotony pohlceny odevzdají veškerou svou energii ionizujícímu elektronu, nebo Comptonovým rozptylem, kdy odevzdají jen část své energie (a pak buď uniknou nebo vyvolají další interakci).2. Výška impulsu výstupu fotonásobiče bude vždy úměrná energii, kterou foton gama skutečně ztratil krystalu. Doba formování a zpracování elektrického impulsu (časová konstanta) zesilovači analyzátoru současné elektroniky cca 10-6sekundy; právě tato (nejpomalejší) doba celém spektrometrickém řetězci určující *)