Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 536 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Temný proud způsoben termoemisí elektronů fotokatody, příp. Pro detekci měkkého γ záření pak tenké krystaly tloušťky 1-5mm tenkým aluminiovým nebo beryliovým vstupním okénkem. novějších typů fotonásobičů mají dynody lamelové provedení nad sebou nebo vedle sebe, mezerami mezi lamelami procházejí vyražené elektrony na další dynodu. něm podílí termoemise prvních dynod; násobícím efektem ostatních dynodách pak zesílen. Pro měření větších objemů vzorků používají velkoobjemové studnové scintilační detektory průměru cca 18cm výšce asi 12cm s objemem měřícího studnového prostoru cca 250ml. vnější magnetické pole by mohlo ovlivňovat pohyb elektronů fotonásobiči měnit tak jeho zesílení). Pro napájení dynod fotonásobiče používá buď vysokonapěťový zdroj napětí cca 1000V) odporový dělič, nebo diodový kaskádní násobič. Ke zhoršování energetického rozlišení přispívají statistické fluktuace kvantové účinnosti temného proudu, které se superponují užitečným signálem rozmazávají amplitudu výstupních impulsů. Důležitým parametrem tzv. předzesilovačem, jsou umístěny světlotěsném pouzdře*); tento celek tvoří tzv. Byly vivinuty fotokatody polovodičových materiálů typu vhodnou pásovou strukturou, jejichž povrch vykazuje negativní elektronovou afinitu, takže elektrony excitované světlem do vodivostního pásu velmi snadno pronikají ven vakua. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření reflexní vrstvou, která odráží světelné fotony fotokatodu fotonásobiče. Mezi fotokatodou první dynodou někdy umístěna mřížka (diafragma), jejíž kladné napětí urychluje emitované elektrony směruje dynodu. Slabý tok elektronů fotokatody dále zesilovám sekundární emisí elektronů dynodách. Fotonásobič tvořen skleněnou baňkou opatřenou jednom konci vstupním okénkem, uvnitř obsahuje řadu elektrod spojených vývody na patici druhém konci fotonásobiče. detektorů pro obecné použití toto pouzdro zpravidla snadno rozebíratelné, aby krystal fotonásobič bylo možno vyměnit sestavit tak scintilační sondu požadovaných vlastností pro jednotlivé aplikace.Vedle lineárního uspořádání dynod používá kompaktní kruhové uspořádání dynod (do válcové plochy). Pokud jsou fotonásobič a scintilátor dále sebe, jsou spojeny světlovodičem, speciálních případech používají světlovodná optická vlákna. Jedním nepříznivých jevů fotonásobičů tzv. Při prostém přiložení scintilačního krystalu fotonásobiči docházelo ztrátám scintilačních fotonů totální reflexí ve vzduchové vrstvě mezi oběma skly, krystalu fotonásobiče.4. Prostor mezi výstupním okénkem scintilátoru a fotokatodou proto vyplněn světlovodným materiálem, nejčastěji nanáší silikonová vazelina indexem lomu přibližně stejným jako skla), zajišťujícím dobrý optický kontakt fotokatody krystalem. Materiálem fotokatody jsou látky nízkou výstupní prací elektronů pro fotoefekt, nejčastěji jsou antimonidy alkalických prvků, např.10. scintilační sondu scintilační detekční jednotku, zkráceně nazývanou scintilační detektor. cesia antimonu Sb-Cs (SbCs3) nebo multialkalický materiál, dále Ag-O-Cs. Vedle planárních scintilátorů válcového tvaru pro obecné použití vyrábějí studnové nebo příčně vrtané scintilační krystaly pro měření vzorků zkumavkách (viz níže §2. Jedním z úkolů kovového pouzdra scintilační sondy magnetické stínění fotonásobiče (příp. Scintilační sonda nesmí být na světle rozebrána při připojeném vysokém napětí fotonásobiči, neboť vysoký světelný tok vyvolal tak silný proud elektronů na dynodách, mohlo dojít jejich nevratnému poškození zničení fotonásobiče! Zcela speciálním složitým scintilačním detektorem scintilační kamera obsahující tenký velkoplošný scintilační krystal opatřený mnoha fotonásobiči viz kap. případě, část spektra zasahuje ultrafialové oblasti (tak tomu např.1 vlevo nakreslen jen schématicky zjednodušeně. Fotonásobič je speciální vakuová elektronka, níž jsou elektrony generovány fotoemisí fotokatody. Jednoúčelové scintilační sondy bývají pevně sestaveny tzv. Fotonásobič na obr. *) Upozornění: Světlotěsnost scintilačního detektoru zcela zásadní podmínkou jeho funkce. Scintilační sonda Scintilační krystal fotonásobič paticí odporovým děličem pro napájení dynod, popř. Pro obecnou detekci spektrometrii záření γ se používají planární scintilační krystaly válcového tvaru průměru kolem 2-7cm výšky cca 2-8cm.4 "Scintigrafie".cz/DetekceSpektrometrie. Temný proud fotonásobiče teplotně závislý, chlazením fotokatody nebo celého fotonásobiče jej podstatně snížíme.RNDr.2. Čerenkovova záření, viz níže), žádoucí vstupní okénko fotonásobiče zhotovit z křemenného skla. scintibloku.htm (23 54) [15. Pro různé detekční spektrometrické účely se konstruují často velmi složité systémy mnoha scintilačních detektorů nejrůznějších geometrických uspořádáních, http://astronuklfyzika. Fotokatoda tvořena velmi tenkou vrstvičkou (tloušťky cca 10-7cm) napařenou vnitřní straně vstupního okénka, pracuje transmisním režimu (na rozdíl fotokatody fotonky, která pracuje emisním režimu). Dynody mají skutečnosti zakřivený tvar, jejich povrchu je nanesena tenká vrstvička kovu nízkou výstupní prací elektronu (nejčastěji Sb) tím vysokým součinitelem sekundární emise, podobně jako materiál fotokatody. Pro optimální detekci žádoucí, aby luminiscenční spektrum scintilátoru dostatečně překrývalo maximem spektrální citlivosti fotokatody. kvantová účinnost fotokatody udávající procentuálně poměr počtu emitovaných elektronů počtu dopadajících fotonů světla. Dalším problémem, ovlivňujícím energetickou rozlišovací schopnost celého detekčního systému, nehomogenita sběru fotoelektronů; zvláště z okrajových částí fotokatody snížená účinnost sběru fotoelektronů první dynodu násobícího systému.7 "Měření radioaktivity vzorků"). Statistické fluktuace temného proudu vyvolávají detekované šumové impulsy. temný proud: elektrický proud protékající fotonásobičem, i když fotokatoda není ozářena. Tato účinnost závisí jednak materiálu fotokatody, dále též výrazně vlnové délce světla (energii fotonů) - spektrální citlivost fotokatody.2008 12:15:06]