V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Mendělejev systematicky zabýval chemickými vlastnostmi různých prvků.1808 J.I. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
a především kvantových počítačů, nichž kvantová teleportace mohla představovat řízený
přenos informací mezi qubity (tvořené např.
l. souvislosti
se vztahem ekvivalence hmotnosti energie m.stol.RNDr.
Tyto zákony staly experimentálními podklady pro vyjasnění otázky vnitřní struktury prvků. Nový vázaný celek, vzniklý sloučením celistvého počtu atomů, byl nazván molekula (název pochází A. Zákon zachování
hmotnosti při chemických reakcích této koncepci vnějším projevem nezničitelnosti též "nevytvořitelnosti")
atomů. Řadou pokusů dospěli R.10.
Pozn., postupným oprošťováním od
dřívějších alchymistických pověr předsudků, vznikala chemie jako samostatný vědní obor.1774);
- Zákon stálých poměrů slučovacích (J. Konkrétní látka nemusí mít žádného elementárního nositele svých vlastností tyto vlastnosti vznikají "sestrojením" látky
z částic, které samotné mají úplně jiné vlastnosti.cz/JadRadFyzika. Teprve přelomu 17.L.stol.Lavoisier r.V.Dalton r. Při
chemických pokusech byly zjišťovány důležité zákonitosti chemických dějů:
- Zákon zachování hmotnosti energie látek reakce vstupujících výsledných reakčních produktů v
uzavřené soustavě (M. Vlastnosti systému vznikají kombinací vlastností jeho dílčích složek.2008 12:13:16]
. V
dřívějších dobách, kdy lidé neměli prostředky hlubšímu nahlédnutí mikroskopických rozměrů
nitra hmoty, nebylo nikterak snadné činit jakákoli věrohodná tvrzení neviditelné mikrostruktuře
hmoty.L. Zjistil, chemické
http://astronuklfyzika.
Atomová struktura hmoty
Otázka stavby složení hmoty jednou nejzákladnějších nejdůležitějších otázek, které lidé kladou
přírodě spolu otázkami původu, velikosti stavbě vesmíru, otázkami vzniku života.1869 D.Proust J.
V tomto kontextu vyvstávala zásadní otázka: hmota spojitou zrnitou strukturu? Jinými slovy:
je hmota neomezeně dělitelná stále menší menší částečky, nebo při tomto dělení nakonec
narazíme nejmenší, již dále nedělitelné izolované částečky?
Spletitý historický vývoj koncepce atomů
Příznivcem této druhé možnosti nejmenších již nedělitelných částeček byl řecký antický filosof Démokritos (5.1799), zákon násobných poměrů slučovacích (J.: Bylo naprostým nedorozuměním považovat Démokrita objevitele atomů tvůrce atomové teorie! Démokritos
o skutečných atomech nic nevěděl, jeho názor byl jen jednou mnoha spekulativních hypotéz, vzájemně rovnocenných na
tehdejší úrovni poznání. Proto každá látka musí být složena
z nedělitelných částeček, které jsou nositeli vlastností této látky. Tyto atomy jsou základní nedělitelnou stavební jednotku hmoty, která se
zúčastňuje chemických reakcí slučování prvků spočívá spojování dvou několika atomů., navázal částečně názory svého učitele Leukippose Milétského), který argumentoval tím, kdyby látka
byla neomezeně dělitelná, nezůstalo nakonec nic, neslo vlastnosti látky.
Představa atomů upadla dlouhou dobu zapomění. excitovanými ionty) tvořit jakési "kvantové dráty"
pro komunikaci mezi různými částmi počítače velké vzdálenosti.n.1811, který též zjistil první vztahy mezi molekulovým, váhovým objemovým množstvím látek). opět začala
objevovat představa základních stavebních částicích látek (Descartes, Hook) souvislosti zkoumáním chování
látek, především plynů (závislost tlaku objemu plynu).stol. Učenci proto uchylovali různým domněnkám hypotézám, tvořených podle analogií tím, co
pouhým okem vidět bylo.: Nyní víme, zákon zachování hmotnosti slučovací poměry nepatrně liší ideálních hodnot.
Pozn.Boyl
a A. Atomy téhož prvku jsou stejné, atomy různých prvků liší hmotnostmi dalšími
"chemickými" vlastnostmi. Přirozené vysvětlení
všech těchto důležitých zákonitostí podal r. Víme totiž, narůstáním kvantity,
či kombinací více kvantit může vznikat nová kvalita.Lavoisier pojmu chemického prvku jako látky, kterou již nelze rozložit dvě více jiných látek. stejné
je látek.
Avogadra r.Dalton své atomové hypotéze, podle níž každý prvek složen
z velkého počtu navzájem identických atomů, nedělitelných částic vyznačujících určitou charakteristickou hmotností
a dalšími vlastnostmi.př.
V r. Mimochodem, zmíněná filosofická argumentace nyní již neobstála. Tyto nejmenší nedělitelné částečky nazval "atomos" -
řec.L.htm (22 58) [15.1805) při reakcích plynném skupenství.1748, A.Lomonosov r.c2 dáno vazbovou energií reakce, hmotnostní defektem atomů jader,
rozdílem hmotnosti protonu neutronu.1802) zákon stálých poměrů objemových (Gay-Lussac r. Tyto aspekty budou příslušných místech rozebírány níže. 18.
Dalton r. "nedělitelný". 18
