Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 520 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Důležitým parametrem radiometrického přístroje je jeho detekční účinnost, zvaná též někdy citlivost přístroje. uměle snížíme celkovou detekční účinnost vhodnou kolimací filtrací. absorbci záření dalších okolnostech, samozřejmě též vlastní vnitřní účinosti použitého detektoru. Při vhodné kalibraci měříme určitý reprezentativní vzorek analyzovaného záření. Někdy též pod citlivostí detektoru rozumí nejmenší detekovatelná intenzita záření, nebo nejmenší detekovatelná aktivita vzorku pod kterou daný detektor schopen ještě změřit. Optimální situace "100% účinnosti", kdy přístroj bude registrovat každé kvantum analyzovaného záření, splněna málokdy určitá část záření fyzikálních či konstrukčních důvodů není detekována. může vést výrazným chybám měřících procedurách. skutečnosti však měřené spektrum skutečného liší důsledku některých zkreslujících přístrojových efektů : q Rozlišení http://astronuklfyzika.cz/DetekceSpektrometrie. Především to účinný průřez interakce daného druhu kvant materiálem detektoru. Dále velikost citlivého objemu, absorbční vlastnosti konstrukčních materiálů, "konkurenční" procesy interakce bez produkce užitečného signálu, mrtvá doba, elektronické zpracování analýza signálu. ♦ Mrtvá doba detektoru časový interval detekce jednoho kvanta, kterou detektor není schopen správně detekovat další kvanta. Při většině aplikací ionizujícího záření přirozeně požadujeme nejlepší detekční účinnost. ♦ Vnitřní detekční účinnost detektoru je poměr počtu impulsů zaznamenaných detektorem počtu kvant, která vstoupila detektoru. takových případech volíme raději detektor s menší detekční účinností, popř. Absolutní detekční účinnost závisí geometrickém uspořádání zdroje detektoru, příp.RNDr.2008 12:15:06] .htm 54) [15. obecného hlediska citlivost detektoru vyjadřuje schopnost detektoru při vstupu daného druhu záření vytvářet zpracovatelný signál. ♦ Časové rozlišení je čas, který detektor potřebuje zpracování registraci odezvového signálu jednoho kvanta záření. poměr četnosti impulsů detektoru celkovému toku (fluenci) poli svazku záření. Spektrum V ideálním případě měřené (přístrojové) spektrum n(E) mělo shodovat se skutečným (fyzikálním) spektrem N(E) emitovaného záření. pile-up efekt, viz níže §2. Míra této citlivosti se pak vyjadřuje jako detekční účinnost. Rozeznáváme dva druhy detekční účinnosti: ♦ Absolutní detekční účinnost měření je poměr počtu impulsů zaznamenaných detektorem počtu kvant vyzářených zdrojem daný čas, popř. Problematika mrtvé doby, jejího měření korekce, bude podrobněji rozebírána níže §2. Měříme pak sice nižší tok signálu (odezvu), ale zato korektně. Tato detekční účinnost, která vlastní charakteristikou daného detektoru (jeho typu a dokonce konkrétního kusu), dána řadou fyzikálních technických okolností. *) Slovo "citlivost" však může vyjadřovat jiné vlastnosti detektoru.10. případě vysoké intenzity měřeného záření však vysoká detekční účinnost mohla vést zahlcení detektoru, vysoké ztrátě mrtvou dobou, kumulativním efektům dalším jevům vedoucím porušení linearity odezvy, zhoršení přesnosti měření, krajním případě dokonce poškození detektoru. druhý odezvový signál byl složen prvním (např. Časové rozlišení mrtvá doba Jednotlivá kvanta záření přicházejí detektoru nepravidelnými "časovými rozestupy", při vyšší intenzitě záření přicházejí částice velmi rychle sebou, nepatrnými časovými intervaly. Mrtvá doba detektoru vede snižování detekční účinnosti, přičemž nejhorší) tato detekční účinnost není konstantní, ale závislá intenzitě analyzovaného záření vzniká nelinearita odezvy.3, část "Mrtvá doba"). Žádný elektronický detektor nepracuje "nekonečně rychle", konečnou časovou rozlišovací schopnost. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření Detekční účinnost Úkolem radiometrických detekčních přístrojů objektivní měření intenzity záření počtu jeho kvant v daném místě, nebo daného vzorku.4, část "Scintilační spektrum"). Během této doby detektor buď necitlivý záření, nebo příp