V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
1. Rozeznáváme dva druhy napájecích zdrojů:
- Zdroje nízkého napětí cca 5-24V, sloužící napájení elektronických obvodů osazených
polovodičovými součástkami: zesilovačů, diskriminátorů, koincidenčních obvodů, čitačů, indikátorů pod. Pomáhá redukovat velký počet "balastních" impulsů, který zahlcovaly systém
a znesnadňovaly hledání "užitečných" signálů. Výhodnou vlastností koncidečního zapojení podstatné snížení šumů dalších
rušivých impulsů. observatoř AUGER (§1.6, část
"Kosmické záření"). Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
neutrin (§1.1).
Obecné fyzikální přístrojové vlivy při detekci spektrometrii
Úkolem detekce spektrometrie záření objektivní měření počtu kvant, energií, intenzit a
dalších charakteristik ionizujícího záření.cz/DetekceSpektrometrie. úhlu
výletu, energie). Zesílení může být dvoustupňové: hned výstupu detektoru
je citlivý předzesilovač, částečně zesílený signál pak vyhodnocovací aparatuře zesílen zesilovači
na požadovanou úroveň. zpožděná koincidence detekují případy, kdy mezi detekcí jednom
a druhém detektoru uplyne předvolená krátká doba (zpravidla menší než µs). Provádí zde často velmi komplikované zpracování
- processing zahrnující aritmetické operace mezi velikostmi jednotlivých signálů, procesy vážení a
další manipulace, podle fyzikálně-matematického modelu zkoumaného radiačního děje. jednotlivých typů
detektorů budou níže tyto vlivy konkrétně rozebírány.
- Zdroje vysokého napětí cca 100-2000V, které potřebné pro funkci fotonásobičů,
některých polovodičových detektorů, ionizačních komor.
U složitějších detekčních aparatur potřeba další napájecí napětí pro elektromagnety či
motorický pohyb konstrukčních dílů detektoru. Zde zmíníme některé společné fyzikální
a přístrojové vlivy, které budeme diskutovat především pro obecný případ spektrometrie, kde je
situace nejsložitější; některé těchto vlivů pak uplatňují jednodušších případech prosté
detekce záření.
*) speciálních případech používá tzv. Součástí zpracování signálu může být vhodné tvarování impulsů jejich
třídění (diskriminace) podle amplitudy. Zcela přesné měření 100% účinností však jen
ideální předpoklad, skutečnosti měřícím procesu projevuje řada nepříznivých fyzikálních
a technických vlivů, omezujících možnosti měření zkreslujících výsledky.
http://astronuklfyzika. trigrovací obvody, které spouštějí
proces detekce systému velkého počtu detektorů jen pro částice vybraných vlastností (např.
Elektronické zapojení zpracování signálů detektorů
Elektronické detektory záření jsou zapojeny příslušných elektrických obvodů, které zajišťují
dvě důležité funkce:
♦ Elektrické napájení detektoru
Pro správnou funkci detektoru musí být přivedeno patřičné napájecí napětí, aby detekované
ionizující záření mohlo detektoru způsobit příslušné elektrické změny, vyvolávající výstupní
elektrický signál odezvu detektoru záření.RNDr.htm 54) [15. systémů dvou více detektorů signály z
jednotlivých detektorů zpracovávají buď nezávisle monitorovacích systémů nebo
vídetektorových měřičů vzorků), nebo společně. pozitronové
emisní tomografii PET.2, část "Neutrina") kosmického záření, např.2008 12:15:06]
.2.
U složitých systémů mnoha detektorů jsou zařazeny tzv.10. Při koincidenčním zapojení výstupu objeví signál
jen tehdy, když detekci došlo současně obou detektorech využívá např.
♦ Elektronické zpracování signálu vyhodnocování výsledků
Primární elektrický signál výstupu detektoru zpravidla značně slabý (má malou amplitudu), takže
v první fázi třeba jej zesílit (obr. Naopak antikoicidenčním zapojení signál projde jen tehdy, když daném
okamžiku detekci dojde jen jenom detektoru druhém nikoli (současná detekce je
vyloučena). Při detekci
složitěji strukturovaného záření, především korelovaných dvojic kvant, často používá zapojení
detektorů koncidenci nebo antikoincidenci. Nejjednodušším společným zpracováním je
prostá sumace signálu systém pak chová jako jeden "větší" detektor.
Následuje pak další zpracování analýza signálu jeho záznam registrace čitači nebo
paměti počítače
