V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Schwarze E.Grena, J.. Bylo nalezeno
pět takových modelů teorie superstrun, nichž nejzajímavější jevily dvě tzv.Ullmann Unitární teorie pole kvantová gravitace
příslušná energie nabývá diskrétních hodnot. hmotnost náboj).). Někdy diskutována tzv. Takovéto vícerozměrné objekty již nenazývají superstruny, ale p-brány: pro p=0 jedná
o bod, pro p=1 struna, pro p=2 membrána, atd. Srovnáme-li koncepcemi výše uvedené supergravitace, vidíme, počet dimenzí se
shoduje 11-rozměrnou supergravitací; těsné souvislosti mezi oběma unitárními teoriemi, aspoň v
nízkoenergetickém limitním případě, byly skutečně prokázány.cz/GravitaceB-6. Různé kvantové excitace (normální mody superstruny) interpretují jako
spektrum elementárních částic. U-dualita, vzniklá kombinací T-duality..5
http://astronuklfyzika.Wittena, kteří nalezli takové
kalibrační grupy, aby teorie superstrun byla plně kovariantní prostoročase duchu OTR).
Významnou úlohu teorii superstrun posledních letech sehrála analýza matematické toho
následně plynoucí fyzikální) ekvivalence neboli duality mezi různými modely superstrun. S-dualita projevuje ekvivalencí dvou modelů superstrun, nichž zaměníme
vazbovou konstantu její převrácenou hodnotu: 1/g.
*) Diskuse některých kosmologických důsledků kvantových vícedimenzionálních teorií byla nastíněna již např.10.htm (16 18) [15. Byly nalezeny dva typy dualit mezi stávajícími
modely superstrun.", takže knižním vydání nebyly obsaženy -----
Další dimenze, M-teorie, 11-rozměrná teorie superstrun
Další vývoj teorie superstrun pokračoval výzkumy M.2008 12:14:52]
.
-------- níže uvedené poznatky vznikly sepsání knihy "Gravitace, černé díry . Toto spektrum ukazuje být natolik bohaté, může generovat nejen
všechny stavební prvky standardního modelu elementárních částic, ale zahrnovat kvantovou gravitaci. Tyto duality
představují nové typy symetrií, sjednocující různé modely, které mohou mít první pohled odlišnou
formu, avšak vedou rovnocenným fyzikálním výsledkům. §5. Frekvence těchto vibrací počet vln určují základní
vlastnosti částic (např. Calabi-Yauovy variety, jejíž
geometrické vlastnosti SU(n) holonomie vhodně modelují symetrie interakcí elementárních částic. 2-rozměrné objekty -
membrány.
Úspěšné dokončení koncepce superstrun tak představovalo jednotný přístup různorodému světu
elementárních částic všech jejich interakcí. T-dualita geometrický charakter: model
s určitou souřadnicí, zkompaktifikovanou kružnici poloměru ekvivalentní jinému
superstrunovému modelu kompaktifikací kružnici 1/R (přesněji Lstr
2/R, kde Lstr délka
superstruny). Takovou sjednocenou M-teorii lze přitom realizovat pomocí zvýšení dimenze
variety d=11.
Excitace superstrun mohou být "vibrační", "rotační", excitace "vnitřních stupňů volnosti" vnitřní
symetrie, supersymetrie.
Dalším důsledkem dualit sjednocení superstrunných modelů rozšíření vlastní dimenze strun z
původní d=1 objekty jiným (vyšším) počtem prostorových rozměrů, např.
Studium strunových dualit ukázalo, všechny stávající teorie superstrun lze sloučit jedné obecnější
teorie, zvané M-teorie (označení "M" pochází názvu membrane, někteří autoři jej dávají souvislosti přívlastky
mystery, magic pod. Jelikož struna malé rozměry, může kmitat dalších
nezávislých "směrech", daných extra-dimenzemi.
Šest extra-dimenzí obecného prostoru zkompaktifikováno tzv. heterotonické teorie s
kalibračními grupami SO(32) S8×S8.
Astrofyzikální kosmologické důsledky teorií superstrun
Podobně jako dřívějších kvantových teorií pole vícedimenzionálních unitárních teorií, zde nabízejí
zajímavé hypotézy astrofyzikálních kosmologických důsledků teorie superstrun
