Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 508 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Někdy diskutována tzv. Významnou úlohu teorii superstrun posledních letech sehrála analýza matematické toho následně plynoucí fyzikální) ekvivalence neboli duality mezi různými modely superstrun. Toto spektrum ukazuje být natolik bohaté, může generovat nejen všechny stavební prvky standardního modelu elementárních částic, ale zahrnovat kvantovou gravitaci. Studium strunových dualit ukázalo, všechny stávající teorie superstrun lze sloučit jedné obecnější teorie, zvané M-teorie (označení "M" pochází názvu membrane, někteří autoři jej dávají souvislosti přívlastky mystery, magic pod. Bylo nalezeno pět takových modelů teorie superstrun, nichž nejzajímavější jevily dvě tzv.5 http://astronuklfyzika.10..). S-dualita projevuje ekvivalencí dvou modelů superstrun, nichž zaměníme vazbovou konstantu její převrácenou hodnotu: 1/g.Wittena, kteří nalezli takové kalibrační grupy, aby teorie superstrun byla plně kovariantní prostoročase duchu OTR).htm (16 18) [15. Srovnáme-li koncepcemi výše uvedené supergravitace, vidíme, počet dimenzí se shoduje 11-rozměrnou supergravitací; těsné souvislosti mezi oběma unitárními teoriemi, aspoň v nízkoenergetickém limitním případě, byly skutečně prokázány. Takovou sjednocenou M-teorii lze přitom realizovat pomocí zvýšení dimenze variety d=11. Takovéto vícerozměrné objekty již nenazývají superstruny, ale p-brány: pro p=0 jedná o bod, pro p=1 struna, pro p=2 membrána, atd. §5.. Šest extra-dimenzí obecného prostoru zkompaktifikováno tzv. Úspěšné dokončení koncepce superstrun tak představovalo jednotný přístup různorodému světu elementárních částic všech jejich interakcí.Grena, J. Frekvence těchto vibrací počet vln určují základní vlastnosti částic (např. Astrofyzikální kosmologické důsledky teorií superstrun Podobně jako dřívějších kvantových teorií pole vícedimenzionálních unitárních teorií, zde nabízejí zajímavé hypotézy astrofyzikálních kosmologických důsledků teorie superstrun. Jelikož struna malé rozměry, může kmitat dalších nezávislých "směrech", daných extra-dimenzemi. Tyto duality představují nové typy symetrií, sjednocující různé modely, které mohou mít první pohled odlišnou formu, avšak vedou rovnocenným fyzikálním výsledkům.cz/GravitaceB-6. heterotonické teorie s kalibračními grupami SO(32) S8×S8. Byly nalezeny dva typy dualit mezi stávajícími modely superstrun. Dalším důsledkem dualit sjednocení superstrunných modelů rozšíření vlastní dimenze strun z původní d=1 objekty jiným (vyšším) počtem prostorových rozměrů, např.Schwarze E. *) Diskuse některých kosmologických důsledků kvantových vícedimenzionálních teorií byla nastíněna již např. T-dualita geometrický charakter: model s určitou souřadnicí, zkompaktifikovanou kružnici poloměru ekvivalentní jinému superstrunovému modelu kompaktifikací kružnici 1/R (přesněji Lstr 2/R, kde Lstr délka superstruny).Ullmann Unitární teorie pole kvantová gravitace příslušná energie nabývá diskrétních hodnot. Různé kvantové excitace (normální mody superstruny) interpretují jako spektrum elementárních částic.", takže knižním vydání nebyly obsaženy ----- Další dimenze, M-teorie, 11-rozměrná teorie superstrun Další vývoj teorie superstrun pokračoval výzkumy M. hmotnost náboj). Excitace superstrun mohou být "vibrační", "rotační", excitace "vnitřních stupňů volnosti" vnitřní symetrie, supersymetrie. U-dualita, vzniklá kombinací T-duality.2008 12:14:52] . 2-rozměrné objekty - membrány. Calabi-Yauovy variety, jejíž geometrické vlastnosti SU(n) holonomie vhodně modelují symetrie interakcí elementárních částic. -------- níže uvedené poznatky vznikly sepsání knihy "Gravitace, černé díry