Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 507 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Druhý excitovaný stav již příznivější odpovídá kvantu s nulovou klidovou hmotností spinem které lze ztotožnit gravitonem, viz níže. dramaticky převyšuje pozorovaný počet dimenzí d=4 našeho prostoročasu.Ullmann Unitární teorie pole kvantová gravitace interakce dvou částic, lze sjednotit jednoho diagramu, němž interagující částice vstupující 2 vystupující) jsou znázorněny jako otevřené struny (lineární útvary topologicky ekvivalentní úsečce); stejně tak lze znázornit výměnné částice zprostředkující interakci.cz/GravitaceB-6.6). "barevného náboje". Schwarze r.7 souvislosti kvantovou kosmologií velmi raného vesmíru..4).htm (15 18) [15. Tento nesoulad možné vyřešit hypotézou o "svinutí" neboli kompaktifikaci přebytečných dimenzí malých uzavřených (kompaktních) variet, jak to bylo zmíněno výše souvislosti zobecněnými Kaluzovými-Kleinovými unitárními teoriemi, nebo v §5. Dalším nedostatkem původní teorie strun je, spektru volné bosonové struny (které obsahuje pouze transverzální mody) základní stav odpovídá částici záporným kvadrátem hmotnosti, tj.1974 myšlence, když teorie strun není vhodná pro popis silných interakcí, mohla se stát vhodným nástrojem budování kvantové teorie gravitace.. Aplikace těchto nových symetrií, vyjádřených geometricky (komutačními antikomutačními relacemi prostoročase) teorii strun vedla snížení potřebného počtu rozměrů prostoročasu z původních d=26 d=10 neobsahovala již žádný tachyon). Ve spektru excitací relativistické kvantované struny vyskytuje částice nulovou klidovou hmotností a spinem s=2, kterou lze identifikovat gravitonem kvantem gravitačních vln.2008 12:14:52] .) částice jsou vzbuzenými stavy "vibrace" struny. Vibrace, jež jsou určeny rozměry struny jejím napětí, jsou kvantovány, http://astronuklfyzika. Vznikla tak supersymetrická teorie strun, neboli teorie superstrun. Tato teorie spojuje bosony fermiony: každému bosonu předpovídá "superpartnera" kterým fermion, a naopak.10. Poznámka: Velikost superstrun zde uvažovala řádu 10-13cm, odpovídající charakteristickému dosahu silné interakce. §B.let byla vytvořena kvantová chromodynamika (byla stručně zmíněná výše), která silné interakce interpretuje pomocí kvarků gluonů, které sebe působí prostřednictvím tzv. Supersymetrická teorie strun Jak bylo výše pasáži supergravitaci nastíněno, pokusy sjednocení gravitační interakce ostatními typy interakcí rámci kalibračních kvantových teorií pole vedly pojmu supersymetrie. Vedle bosonové struny zde jako její partner vystupuje fermionová struna, neboli superstruna, která další, spinorovou proměnnou. Každá struna přitom může "vibrovat" různým způsobem podle toho jevit jako částice určitého druhu (elektron, foton, . Někteří fyzikové ale době zjednodušeně představovali, kvarky hadronech jsou spojeny strunami (gluonovými trubicemi), které drží pohromadě jako "gumová vlákna". Struny, superstruny, jsou elementární jednorozměrné útvary, jež mohou jakožto rezonátory- vibrovat v různých frekvenčních módech. částici s imaginární hmotností tachyonu (možnost existence tachyonů jsme principiálních důvodů, především z hlediska kauzality, vyloučili již §1. Přitom však velikost těchto hypotetických strun nutno původně uvažovaných 10-13cm radikálně zmenšit rozměry 10-33cm Planckovy-Wheelerovy délky, charakteristické pro kvantovou gravitaci (srov. V polovivě 70. přivedlo J.Sherka J. ve smyslu konformní invariance) jen tehdy, je-li dimenze prostoročasu d=26. Podrobná matematická analýza ukázala, kvantová teorie bosonové struny konzistentní (např. Velký úspěch kvantové chromodynamiky odsunul dosavadní strunové modely více než let do pozadí