Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 504 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2): konstruují teorie mnoharozměrném "prostoročase", které za pomoci spontánní kompaktifikace mohly dát realistickou teorii prostoročase efektivní dimenze d=4. Nadbytečné d-4 dimenze ("extra-dimenze") jsou "svinuty" dostatečně malých měřítcích (uvažují většinou Planckovská měřítka 10-33cm). Celkový (výsledný) d-prostor vícedimenzionálních unitárních teoriích pole tvořen 3+1 rozměrným prostoročasem (obecně zakřiveným) dalšími d-4 extradimenzemi (bývá jich 5-7).cz/GravitaceB-6. Tyto extradimenze tvoří speciální varietu, jejíž geometrické vlastnosti, především holonomie konexe, vhodně modelují (unitární) symetrie interakcí elementárních částic tím sjednocují geometrickou gravitací 3+1 rozměrného prostoročasu. superstrun. Tyto superstruny charakteristickou délkou řádu Planckovy délky ≈10-33cm mohou být jak otevřené volnými konci), tak uzavřené, přičemž interakce superstrun spočívá buď spojení konců dvou strun (vznikne struna třetí), nebo roztržení jedné struny dvě části. této teorii částice kvanta polí interpretují jako vzbuzené stavy kmitů (jednorozměrné) relativistické struny ve vícerozměrném prostoru (nejčastěji d=10). Základní idea vícerozměrných unitárních teorií zkompaktifikovanými dimenzemi spočívá tom, že fyzikální zákony, které pozorujeme, závisí geometrických vlastnostech dalších, skrytých extra-dimenzí.8 vidíme dvě první pohled diametrálně odlišné cesty: Einsteinovu geometrickou cestu končící Wheelerovou geometrodynamikou cestu kvantových kalibračních teorií pole vedoucí supergravitaci, která nemá geometrickým charakterem nic společného.Ullmann Unitární teorie pole kvantová gravitace Z unitarizačního schématu obr. Geometrická formulace supergravitace. Zkompaktifikované dimenze jsou příliš malé, než abychom mohli jakkoli pozorovat detekovat. Avšak různé geometrie dodatečných dimenzí implikují různé druhy částic sil, což makroskopickém světě vyvolává odlišné fyzikální jevy.htm (12 18) [15. http://astronuklfyzika. Fyzikálně znamenalo, "náboje" supergravitačních teoriích měly mít svůj původ geometrické struktuře zobecněného prostoročasu, podobně jako gravitační "náboj" OTR původ křivosti prostoročasu *).2008 12:14:52] . *) Zajímavou variantou vícedimenzionální unitární teorie, která objevila poslední době, teorie tzv. Jedná tedy prostor torzí, přičemž ukázalo, všechny komponenty křivosti mohou být vyjádřeny pomocí torze jejích kovariantních derivací. Mechanismus spontánní kompaktifikace spočívá tom, hledá speciální vakuové řešení zobecněných Einsteinových rovnic d-rozměrném prostoročase, odpovídající reprezentaci d-rozměrné variety tvaru ed Bd-4, kde čtyřrozměrný prostoročas (většinou uvažuje Minkowského) Bd-4 je kompaktní "vnitřní"prostor. Skutečně ukázalo, supergravitace může být formulována jako geometrická teorie superprostoru (superprostor vzniklý rozšířením Minkowského prostoročasu obecně zakřivený navíc další rozměry spinorového charakteru) použitím aparátu diferenciální geometrie zobecněného situaci, kdy některé ze souřadnic antikomutují. Ve vícedimenzionálních teoriích existuje mnoho řešení, lišících např.10. Torze tak stává důležitým geometrickým objektem supergravitaci.B. metrickou velikostí kompaktifikací. hlavní výhodu teorie superstrun považují její lepší renormalizační vlastnosti nevyskytují zde "ultrafialové" divegence. Protože Einsteinovo pojetí gravitace jako geometrické struktury prostoročasu vychází velmi hlubokých názorných principů, naskytá přirozeně otázka, zda geometrickými prostředky nelze konstruovat supergravitační teorie. Nejnovější pokusy geometrickou formulaci supergravitace tak vedou určité "renezanci" Kaluzovy- Kleinovy teorie (viz §B. Vícedimenzionální unitární teorie. teorii superstrun stručně pojednáno níže v samostatné pasáži konci této kapitoly