Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 495 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vlastnosti samotného prostoru jsou přitom ponechány beze změny. rámci kvantové teorie pole lokální excitace oscilace výchozího pole ve směrech jednotlivých extra-dimenzí, lišících geometrickými vlastnostmi (např. symetriemi) efektivně vytvářejí různé druhy elementárních částic. Výchozí pole pak lokálně může distribuovat nejen obvyklých třech prostorových rozměrech, ale směru dodatečných dimenzí. kompaktifikace příslušných dimenzí směru těchto dimenzí prostor topologicky "svinut" kružnicového tvaru tak nepatrné délky, makroskopickými (a ani dosavadními mikroskopickými) metodami nemůžeme pozorovat detekovat. Oba tyto způsoby mohou být určité míry ekvivalentní, avšak existence velmi propracovaného matematického aparátu diferenciální geometrie topologie variet upřednostňuje druhý přístup, který bude níže aplikován geometrické formulace supergravitace teorii superstrun. Takto přistupuje unitarizaci interakcí rámci fyziky elementárních částic Weinbergova- Salamova-Glashowova elektro-slabá interakce "velké sjednocení" (GUT), tvořící nyní základ standardního modelu elementárních částic, jakož supergravitační teorie, viz níže. klasické mechanice lze zákon zachování energie považovat důsledek homogenity času (nezávislost posunu čase), zákon zachování hybnosti důsledek homogenity prostoru (invariance vůči prostorovým translacím) zákon zachování momentu hybnosti důsledek izotropie prostoru (symetrie vůči prostorovým rotacím). Prvním důležitým principem symetrie moderní fyzice byla Lorentzovská invariance, původně objevená jako (víceméně náhodná) matematická vlastnost Maxwellových rovnic odvozených experimentálně pozorovaných zákonů elektromagnetismu. ■ "Geometrický přístup": Jednoduché pole složitém prostoru Alternativní přístup zavádí určité poměrně jednoduché výchozí pole složitost různorodost jednotlivých druhů polí vyjadřuje pomocí složitějších vlastností samotného prostoru, němž je výchozí pole distribuováno. Skutečně obecné fundamentální přírodní zákony platí rámci úplného vícerozměrného prostoru, my zde pozorujeme jen jejich určité trojrozměrné projekce "stínové obrazy". Různé geometrie dodatečných dimenzí implikují různé druhy částic sil, což makroskopickém světě vyvolává odlišné fyzikální jevy - různorodost jednotlivých druhů interakcí.Noeterové invariance pohybových rovnic vůči určitým transformacím vede zákonům zachování určitých fyzikálních veličin. Vlastnosti polí, které pozorujeme, tak závisí na geometrických vlastnostech dalších, skrytých extra-dimenzí.Ullmann Unitární teorie pole kvantová gravitace kvant jednotlivých druhů polí.cz/GravitaceB-6. Tyto extra-dimenze jsou imanentně přítomné každém bodě prostoru. Tato námitka řeší koncepcí tzv. *) Kompaktifikace extra-dimenzí Základní námitka proti existenci těmto dalších rozměrů spočívá tom, žádnými pozorováními ani experimenty nebyly nikdy pozorovány.10.htm 18) [15. takové transformace veličin popisujících daný fyzikální systém, které ponechávají tvar pohybových rovnic tohoto systému beze změn.. Různé vlastnosti chování šíření základního pole jednotlivých geometrických strukturách každém bodě modelují různé vlastnosti jednotlivých výsledných dílčích polí. Jedná vícedimenzionální unitární teorie. Podle teorému E. Symetrie fyzice Symetrie zákony zachování Ve fyzice hrají velmi důležitou úlohu symetrie, tj.. Nejobvyklejší takové zobecnění geometrických vlastností prostoru spočívá zavedení dalších rozměrů "extra-dimenzí"*) prostoru. Tehdejší chod fyzikálních úvah byl zhruba následující: http://astronuklfyzika.2008 12:14:52]