V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Dříve používané koloidní zlato
198
Au (T1/2=2,7dne, Eβmax=961keV, 412keV(96%) 676keV(1%); aplikace cca 100MBq) mělo nevýhodné
fyzikální vlastnosti (velmi silnou složku nyní již opuštěné. metoda MIRD (Medical Internal
Radiation Dose), zahrnující řadu fyzikálních biologických faktorů viz §5. Pro teraii kolenního ramenního kloubu se
někdy používá holmium 166
Ho (T1/2=27hodin, Eβmax=1,8MeV, slabé 48-58keV(9%) 81keV(6%); aplikace
cca 400MBq formě Fe-hydroxi-makroagregátů nebo boro-makroagregátů).
Plánování monitorování radionuklidové terapie
I při aplikaci téhož radiofarmaka mohou různých pacientů skutečné radiační dávky
výrazně individuálně lišit, závislosti akumulační schopnosti nádorové tkáně, jakož na
funkčním stavu ledvin, kostní dřeně, jater, srdce dalších orgánů. dutiny kloubní vstřikuje vhodný β-radionuklid inertní formě koloidu
(vodní suspenze citrátu nebo sulfidu), který prakticky všechen absorbuje povrchu
synoviální membrány (koloidní částice jsou fagocytovány povrchově uloženými makrofágy synoviální membráně)
a svými radiačními účinky způsobuje fibrotizaci nekrózu povrchové vrstvy synoviální membrány.
Radionuklidová synovektomie
Radionuklidová synovektomie (zvaná též někdy radiosynoviortéza RSO) používá pro léčbu
některých chronických koubních onemocnění, nichž dochází nadměrné tvorbě nitrokloubní
tekutiny (hydropos) hyperplasticky zmnožené synoviální výstelce kloubu.2008 12:14:48]
. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
anti-tenascin proti maligním mozkovým nádorům, 90Y-anti-CD66 proti akutní leukemii, ..).přijde doplnit). Pro zajištění optimálního průběhu
a účinku radioisotopové terapie proto vhodné sledovat, jakým způsobem radiofarmakum
vychytává cílové tkáni (tumoru) jak postupně mizí. Aplikovaná aktivita nejčastěji stanovuje podstatě paušálně, základě
doporučení vycházejících experimentů multicentrických studií preklinické fázi zkoušení
radiofarmaka.cz/JadRadMetody.
Pro dosažení optimální radiační dávky při různých tloušťkách synoviální membrány různých kloubů
je vhodné aplikovat radionuklidy různou energií záření tím různou penetrací doletem záření
(čím větší kloub, tím vyšší energie β), aktivitě podle velikosti kloubu. Pro terapii kolenního kloubu
se používá ytrium 90
Y (T1/2=2,7dne, Eβmax=2,28MeV; aplikace cca 200MBq formě citrátu), pro loket,
rameno, zápěstí, kotník používá rheium 186
Re (T1/2=3,7dne, Eβmax=1,08MeV, slabé 137keV(9%); aplikace cca
50-200MBq formě sulfidu), pro malé klouby rukou nohou pak erbium 169
Er (T1/2=9,4dne,
Eβmax=352keV; aplikace cca 20-80MBq formě citrátu). Výsledkem této terapie omezení nadměrné tvorby nitrokloubní
tekutiny, odstranění otoku vymizení bolestivosti kloubu lokální zastavení zánětlivého procesu
(většinou dočasně, někdy trvale)..htm (47 49) [15.atd. Na
základě tohoto monitorování distribuce radiofarmaka zásadě možno počítat (či
odhadovat) efektivní radiační dávky jak žádoucí cílových tkáních, tak nežádoucí jiných orgánech.(. stanovení radiačních dávek jednotlivých orgánech vnitřní distribuce
radioaktivních látek při těchto studiích často používá tzv..
Společným problémem zatím poměrně nízká specificita neúnosně vysoká cena..10.. Pro minimalizaci nežádoucích účinků
záření zdravou tkáň rovněž užitečné sledovat koncentraci radiofarmaka jednotlivých
dalších orgánech tkáních (ledvinách, játrech, kostní dřeni, srdci, močovém měchýři atd.. především
revmatiodní artritida, recidivující výpotky kloubu, recidivující dekompenzovaná artróza, artritis
psoriatica další. časový plán opakovaných
aplikací.5, pasáž "Vnitřní
http://astronuklfyzika.RNDr.
Díky krátkému dosahu záření ozáření omezí pouze synoviální výstelku, aniž dojde k
poškození chrupavky.
Vlastní radionuklidové terapii předchází etapa plánování radioterapie, jejímž hlavním výstupem
je stanovení aplikované aktivity daného radiofarmaka, popř.
